{"title":"Tři účinky francouzské koncepce výhrady veřejného pořádku (effet atténué, effet réflexe, ordre public de proximité) – relevance pro českou právní doktrínu a praxi?","authors":"Radovan Malachta","doi":"10.5817/cpvp2023-3-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-3","url":null,"abstract":"Článek se zabývá představením francouzského přístupu k výhradě veřejného pořádku jako institutu mezinárodního práva soukromého. Hlavním cílem článku je zodpovědět otázku, zda přístup francouzské doktríny a soudní praxe, které podrobně pracují s tímto institutem, je relevantní pro českou právní vědu a praxi. Po úvodním představení výhrady veřejného pořádku se článek věnuje blíže jedné z podmínek její aplikace, a to požadavku intenzity, který má vliv na aplikaci jednotlivých podob výhrady veřejného pořádku – oslabený veřejný pořádek, veřejný pořádek blízkosti a zohledňování cizího veřejného pořádku. Tyto podoby jsou analyzovány co do podstaty, funkce a způsobu uplatnění, a současně je uvedeno, zda a případně jak se tyto podoby objevují v české rozhodovací praxi a doktríně. Závěr článku vyhodnocuje pozici českého a francouzského přístupu k výhradě veřejného pořádku a věnuje se možné inspiraci pro českou právní vědu a praxi.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"26 2","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954200","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"K výkladu a použití čl. 66 Ústavy. Příspěvek k ústavním dějinám roku 2021","authors":"Jan Kysela","doi":"10.5817/cpvp2023-3-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-6","url":null,"abstract":"Koronavirová pandemie ukázala důležitost zastupitelnosti konkrétních vykonavatelů veřejné moci. Na ústavní úrovni jsou u nás pravidla náhradního výkonu funkcí obsažena jen výjimečně. Tento článek analyzuje úpravu a dosavadní praxi náhradního výkonu funkce prezidenta republiky. Všímá si historických úprav a vykládá pravidla současná. Zvláštní pozornost je věnována dvěma případům z roku 2021, kdy byla senátory zvažována aktivace náhradního výkonu funkcí prezidenta republiky Miloše Zemana.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"32 44","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954642","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Pohlavní styk s osobou stejného pohlaví a jeho trestní postih v socialistickém Československu","authors":"Milan Dobeš","doi":"10.5817/cpvp2023-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-3","url":null,"abstract":"Článek se zabývá právněhistorickým vývojem trestního postihu homosexuálních styků v Československu po druhé světové válce s důrazem na trestný čin pohlavního styku s osobou téhož pohlaví podle trestního zákoníku z roku 1961. Pro tento delikt byli stíháni ti pachatelé, kteří se pohlavně stýkali s osobou stejného pohlaví mladší 18 let nebo zneužili závislosti druhé osoby, či pachatelé, kteří poskytovali nebo přijímali za stejnopohlavní styk úplatu, jakož i pachatelé, kteří svým homosexuálním stykem vzbudili veřejné pohoršení. Hlavním cílem tohoto článku je přiblížení specifik tohoto trestného činu na konkrétních příkladech jeho aplikace Obvodním soudem pro Prahu 1.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47640091","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Od tradice k technologii: citační analýza a proměny práce s judikaturou","authors":"Ondřej Kadlec","doi":"10.5817/cpvp2023-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-7","url":null,"abstract":"Dostupná judikatura je dnes již natolik početná a komplexní, že jí lze tradičními právními metodami porozumět jen s obtížemi. Krize stávajícího přístupu nutně vytváří poptávku po přístupech nových. Jedním z takových přístupů je citační či síťová analýza, což je metoda umožňující zkoumat pomocí informační technologie frekvence a schémata citací obsažených v odůvodnění soudních rozhodnutí. Cílem tohoto článku je zamyslet se nad zapojením citační analýzy a jiných metod využívajících možností informačních technologií do právní analýzy judikatury. Článek předkládá dvě hlavní teze. Za prvé, jelikož právní význam citace předchozího rozhodnutí se může podstatně lišit podle účelu použití odkazovaného rozhodnutí, plošná analýza citací provedená bez ohledu na jejich kontext nemusí fungování některých právních konceptů v praxi zachytit. Jediný způsob, jak zajistit, aby zjištění citační analýzy bylo jak přesné, tak právně zajímavé, spočívá v alespoň určitém zohlednění kontextu. Za druhé, jakkoliv citační analýza a jiné metody využívající informační technologie mohou představovat jeden ze základních – či dokonce dnes již nezbytných – nástrojů umožňující se v mase soudních rozhodnutí zorientovat, zapojování těchto metod do právní praxe může proměnit hlavní principy, na základě kterých právo a judikatura fungují.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344223","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Kolizní aspekty souběhů nekalosoutěžní a duševně vlastnické ochrany","authors":"Zuzana Vlachová","doi":"10.5817/cpvp2023-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-2","url":null,"abstract":"Článek se zabývá kolizními aspekty případů, v nichž dochází zároveň k nekalosoutěžnímu jednání a k porušení práv duševního vlastnictví, tedy k možnosti souběžné aplikace nekalosoutěžní a duševně vlastnické ochrany. Pozornost je věnována nejprve etapě kvalifikace takových případů, dále jsou analyzovány především články 6 a 8 nařízení Řím II a rozsah a způsob jejich aplikace v dotčených případech. Zohledněna je v této souvislosti rovněž relevantní úprava pravidla země původu obsažená ve směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Problematika je ilustrována na příkladu možné odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti za zásah do práv duševního vlastnictví či za nekalosoutěžní jednání a s tím související judikatuře Nejvyššího soudu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344194","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Citační analýza judikatury a maximalismus v soudním rozhodování","authors":"Arkady Alexandrov, Pavel Ondřejek","doi":"10.5817/cpvp2023-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-9","url":null,"abstract":"Článek reflektuje, v návaznosti na teorii amerického autora Casse Sunsteina, úsilí zejména vrcholných soudů na formulování šířeji a hlouběji odůvodněných rozhodnutí, tak aby to odpovídalo jejich roli v soudní soustavě. Koncept optimální relevance, se kterým pracují autoři knihy Citační analýza judikatury, tak nabývá podle našeho názoru nový rozměr, když minimalizace úsilí ohledně zahrnutí soudního rozhodování je příznačná pro minimalistickou argumentaci, naopak hluboká a do jisté míry i široká argumentace příznačná pro maximalismus se vyznačuje podrobnějším zdůvodněním podstaty problémů, což se může projevit v míře odkazů na judikaturu a literaturu v soudním rozhodnutí. V druhé části se článek pokouší otestovat některé jednoduché hypotézy s využitím schématu rozpoznávání referencí, v čemž navazujeme na výzkum prováděný autory výše citované knihy.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344231","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Artificial Intelligence and Medical Devices: Do We Need New Regulation?","authors":"Klára Zikmundová","doi":"10.5817/cpvp2023-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-5","url":null,"abstract":"The article deals with the legal aspects of the use of artificial intelligence in health care, with a focus on clinical decision support systems and surgical robots. Emphasis is placed on the regulation of medical devices and product liability. The author analyses how the current European legislation affects the use of the above technologies in health care and examines its shortcomings. She then uses these findings to evaluate whether new comprehensive legislation is needed or whether it would be sufficient to adjust the current legislation to the specific features of artificial intelligence.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344201","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Ústavní soudy a předběžné otázky k SDEU: sofistikovaná strategie, nebo věc náhody?","authors":"Marek Pivoda","doi":"10.5817/cpvp2023-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-1","url":null,"abstract":"Tento článek zkoumá faktory, které ovlivňují rozhodnutí ústavních soudů podat předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Studie se zaměřuje na 22 ústavních soudů, které v období mezi roky 1958 a 2022 podaly celkem 122 předběžných otázek. V článku předně ukazuji, že ústavní soudy, které dosud nepředložily žádnou předběžnou otázku, jsou nyní ve výrazné menšině. Rozdíly v počtu položených otázek u zbývajících ústavních soudů však zůstávají výrazné a většinový přístup je spíše pasivní. V další části článku kriticky hodnotím dosavadní zkratkovité vnímání mechanismu čl. 267 SFEU čistě jakožto strategicko-politického nástroje evropské integrace, který ústavní soudy cíleně využívají k prosazování jejich zájmů v rámci ústavních konfliktů mezi nimi a SDEU. V poslední části konečně zasazuji rozhodování ústavních soudců o zapojení do formálního dialogu s Lucemburkem do ucelenější teorie ústavního soudnictví a identifikuji čtyři základní skupiny vlivných faktorů – právní, institucionální, osobní a strategické.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47420307","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Inštitút spolupracujúceho obvineného – najefektívnejší prostriedok boja proti organizovanej trestnej činnosti?","authors":"Karin Vrtíková","doi":"10.5817/cpvp2023-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-6","url":null,"abstract":"Predložený príspevok je venovaný poznatkom týkajúcim sa konkrétneho ústavu spolupracujúceho obvineného v zmysle slovenskej legislatívy. Neoddeliteľnou súčasťou predkladaného vedeckého príspevku sú aplikačné problémy, ktorých analýza poslúži ako základ a východisko pre prípadné návrhy de lege ferenda. Čitateľ bude v danej problematike oboznámený s českým aj talianskym právnym poriadkom a z takto získaných informácií budú vyzdvihnuté jednotlivé nastavenia zahraničných právnych úprav, ktoré by mohli v budúcnosti slúžiť ako základ pre domáce právne úpravy. Na druhej strane poukážeme aj na problematické oblasti, ktorým čelia predmetné právne predpisy. Sme presvedčení, že takáto dôkladná analýza poskytne nielen čitateľovi, ale dúfajme, že aj akademickej obci náležité zistenia, ktoré budú prínosom pre právny poriadok našej republiky a vytvoria priestor na ďalšiu diskusiu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344211","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Kvantitativní přístup v kvalitativní doméně práva: odpověď autorů","authors":"Terezie Smejkalová, Tereza Novotná, Jakub Harašta","doi":"10.5817/cpvp2023-2-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-11","url":null,"abstract":"Tento text představuje odpověď na příspěvky Ondřeje Kadlece, Jaroslava Benáka, Lukáše Králíka a Arkady Alexandrova a Pavla Ondřejka reagující na knihu Citační analýza judikatury. Jejich reakce a podněty diskutujeme napříč čtyřmi kategoriemi: Povinnost následovat judikaturu a stare decisis, silné a slabé stránky konceptu optimální relevance, silné a slabé stránky „makropohledu“ na české citační prostředí, které pak úzce souvisí s otázkami proveditelnosti navrhovaných cest dalšího výzkumu a reflexe navazujícího výzkumu provedeného Alexandrovem a Ondřejkem.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48148235","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}