{"title":"Návrhy zákonů v meziresortním připomínkovém řízení: zásadní fáze legislativního procesu, nebo přehlídka malicherných podnětů?","authors":"Robert Zbíral","doi":"10.5817/cpvp2021-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-3","url":null,"abstract":"Kvalita českého legislativního procesu a jeho výstupů je všeobecně hodnocena jako tragická. Přes tato konsenzuální tvrzení toho o řadě důležitých fází přípravy zákonů víme velmi málo. Jedním z takových černých míst je meziresortní připomínkové řízení, sloužící jako unikátní příležitost k připomínkování návrhů zákonů. Tento článek se snaží uvedenou mezeru v poznání zaplnit a nabízí nejen důkladný rozbor formálních základů meziresortního připomínkového řízení, ale především detailní empirickou analýzu průběhu a výsledků připomínkových řízení 623 návrhů zákonů předloženými mezi lety 2010 až 2016. Poznatky z analýzy dokazují, že především ministerstva se účastní připomínkování velmi aktivně (byť v rozdílné míře) a nástroj značně ovlivňuje podobu návrhů zákonů. Spíše než přijímat radikální změny meziresortního řízení by proto bylo vhodné omezit různé výjimky udělované v procesu a ponechat na připomínkování více času.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343188","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Důvodové zprávy a úmysl zákonodárce: teoreticko-empirický pohled","authors":"Michal Malaník","doi":"10.5817/cpvp2021-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-6","url":null,"abstract":"Tento článek se zaměřuje na přiblížení pojmu důvodová zpráva z teoretického a empirického pohledu, se speciálním zaměřením na koncept „úmysl zákonodárce“. Jeho cílem je připomenout, co důvodová zpráva je, ale zejména k čemu může sloužit v právní praxi (v rámci legislativního procesu a dále při interpretaci práva soudy). Zaměřuje se také na problematiku úmyslu zákonodárce, kdy upozorňuje na možná chápání, přístupy a východiska práce s tímto konceptem v kontextu důvodových zpráv. Krom tohoto teoretického rozměru však článek přichází i s originálními empirickými zjištěními vycházejícími z informací, které byly získány v rámci výzkumu tvorby práva českými legislativci. Článek se ale neomezuje pouze na poznatky vyplývající z tuzemského prostředí, ale srovnává je s vybranými názory zahraničních autorů. Tento článek tedy má potenciál obohatit povědomí o důvodových zprávách, napomoci s uchopením konceptu „úmysl zákonodárce“ a podat pomocnou ruku v otázce jejich pochopení na teoretické úrovni i v rámci jejich praktického využití.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47032548","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Výjimečný stav a jeho regulace v právním státě","authors":"Lukáš Kollert","doi":"10.5817/cpvp2021-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-2","url":null,"abstract":"Článek se zaměřuje na výjimečný stav a řešení krizí v právním státě a hledá odpověď na otázku, který z možných přístupů v dané oblasti je z hlediska zájmu na dlouhodobém udržení právního státu a náležitém plnění jeho funkcí nejvhodnější. V předložené studii věnujeme pozornost problematice řešení krizí v kontextu právního státu, zkoumáme pojem výjimečného stavu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné způsoby reakce veřejné moci na krizové situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být vtělen. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven na ústavní úrovni formou dvoustupňové regulace, jež kombinuje enumerativní výjimečné stavy s výjimečným stavem obecným s generální klauzulí na straně právních následků normy, který smí být vyhlášen pouze za předpokladu, že nastala existenční krize a dokonce ani enumerativní výjimečné stavy zjevně neumožňují její překonání. Jelikož však sebeširší regulace výjimečného stavu nemůže vyloučit potřebu jednání ultra vires nebo contra legem, zkoumáme v další části práce, zda a za jakých předpokladů může být legitimní nadpozitivní výjimečný stav a na bázi jakých důvodů.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343175","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Dokumentační (důkazní) funkce požadavku formy § 13 věty první ZOK","authors":"Viktor Kolmačka","doi":"10.5817/cpvp2021-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-1","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá následky porušení požadavku formy smlouvy mezi jednočlennou společností a jediným členem. Dle § 13 věty první ZOK vyžaduje smlouva mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Podle názoru komentářové literatury a judikatury Nejvyššího soudu vede porušení tohoto pravidla k neplatnosti právního jednání. Tato stať se snaží vyvrátit tento obecně přijímaný názor.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-18","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343058","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"The Rule of Law Framework and its Effectiveness","authors":"Štěpán Paulík","doi":"10.5817/CPVP2021-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-1-1","url":null,"abstract":"The article gathers information about the Rule of Law Framework and analyzes the Rule of Law Framework and its implementation. It starts by introducing the Framework itself. It further maps out its implementation via the Recommendations made against Poland. The Recommendations are set within their context, and their reception by Poland follows. Building on the experience, the European Commission opened a discussion on the future of the Framework and its potential improvement. The discussion is touched upon in the article as well. The article analyzes the effectiveness of the Framework in a case study in Poland. It concludes that the Framework was ineffective with regard to achieving its three functions.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-03-26","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47377525","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Vybrané (meritorní) aspekty soudního přezkumu komunálních voleb 2018","authors":"Jan Ferfecký, Jan Scheuer, Josef Šíp","doi":"10.5817/cpvp2020-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-5","url":null,"abstract":"Článek se zabývá analýzou soudního přezkumu voleb do obecních zastupitelstev v roce 2018 napříč jednotlivými krajskými soudy. Soustředí se především na samotnou podstatu volebního přezkumu voleb – přezkum výsledků voleb, průběhu hlasování a vedení volební kampaně. Diskutovány jsou tak především otázky, na základě jakých skutečností přistoupí soudy k prohlášení neplatnosti volby kandidáta/ů, neplatnosti hlasování či neplatnosti voleb jako celku. K tomu bylo nezbytné rozebrat otázku dokazování ve volebním soudnictví, existenci zvlášť významné indicie, charakterizovat také roli volební komise pro soudní přezkum voleb či vymezit pojem volební kampaň a její náležitosti.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47969165","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"„Pravé“ verbální trestné činy z nenávisti","authors":"Jan Provazník","doi":"10.5817/cpvp2020-4-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-6","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá problematikou kriminalizace nenávistných projevů z hlediska právní konstrukce příslušných trestných činů v materii trestního práva hmotného. Jeho cílem je vymezení ucelené koncepce těchto trestných činů na podkladě dvou jejich rysů, které je z hlediska nauky trestního práva hmotného činí poměrně dosti specifickými, a to jejich verbálního charakteru a prvku předsudečné nenávisti, který je v nich obsažen. Tato koncepce je nutným krokem k uvědomění si právní podstaty těchto trestných činů, a tím i předpokladem k jejich hlubší analýze a pochopení. Nejprve se tak článek věnuje pojmu trestných činů z nenávisti, v němž jako kardinální rozlišovací znak vyjadřující jeho podstatu vyzdvihuje tzv. nenávistnou diskriminační pohnutku. Té se dále věnuje blíže a vymezuje její strukturu a prvky, představuje možné přístupy k její konstrukci a dává jí užívané pojmy do souvislostí pro lepší pochopení jejich obsahu a poukazuje na její slabiny. Následně je pozornost zaměřena na konstrukci verbálních trestných činů a analýzu jejich konstitutivních znaků a teoretických souvislostí zakotvujících tento pojem v trestněprávní teorii. Na podkladě výstupů těchto dvou částí je následně představena koncepce trestných činů z nenávisti a verbálních trestných činů a jejich kombinace, na jejímž základě je pak možno rozlišovat trestné činy nepravě z nenávisti, nepravě verbální; pravě z nenávisti, nepravě verbální, nepravě z nenávisti, pravě verbální a pravě z nenávisti, pravě verbální. Výstupy těchto závěrů jsou pak testovány ilustrativním srovnáním se třemi vybranými státy, jimiž je Francie, Německo a Polsko.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343014","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Důležitost kontextu při používání judikatury","authors":"Linda Tvrdíková","doi":"10.5817/cpvp2020-4-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-3","url":null,"abstract":"Při interpretaci právních norem dochází k tomu, že interpreti pracují s judikaturou a odkazují na vybrané části soudních rozhodnutí, nebo konkrétně pak na právní věty. To se může jevit jako zcela neproblematické a dokonce jako vhodný prostředek k zajištění právní jistoty, a tedy toho, aby soudní rozhodování nebylo nepředvídatelné. Tím by se mohlo zdát, že to vede k větší míře spravedlnosti, kdy stejné, nebo podobné případy jsou rozhodovány stejně. V tomto článku bude poukázáno na to, že pokud dochází k tomuto používání judikatury a právních vět bez ohledu na kontext, může to naopak vést k tomu, že může docházet k nespravedlnostem. Tento článek si klade za cíl poukázat na to, že kontext je při interpretaci a v důsledku toho i při následném užívání judikatury a právních vět velice důležitým aspektem, který nesmí být opomíjen.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343398","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Proporcionalita opatření přijímaných ve výjimečných stavech","authors":"Pavel Ondřejek","doi":"10.5817/cpvp2020-4-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-4","url":null,"abstract":"O principu proporcionality se právem hovoří jako o klíčovém argumentu při přezkumu ústavnosti zásahu do základních práv. Nedávné události v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 ukázaly, že zásahy do základních práv mohou být dlouhodobé, citelné a značně omezující v porovnání s předchozí praxí. Základní tezí tohoto příspěvku je zdůvodnění potřeby argumentace proporcionalitou při přezkumu ústavnosti opatření přijímaných ve výjimečných stavech. Mimo jiné je argumentováno, že požadavek proporcionality jakožto univerzálního kritéria přezkumu ústavnosti posiluje koherenci práva, a tím i předvídatelnost rozhodnutí týkajících se omezení práv, která není v době výjimečného stavu nižší než mimo něj. Příspěvek rovněž naznačuje specifika aplikace principu proporcionality ve vztahu k opatřením přijatým ve výjimečných stavech, konkrétně zvýšenou míru nejistoty, potřebu zvýšené míry zdrženlivosti, jakož i otázky argumentačního břemene při argumentaci proporcionalitou.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49233597","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Subsidiarita trestní represe v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18","authors":"Pavel Kotlán","doi":"10.5817/cpvp2020-4-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2020-4-7","url":null,"abstract":"Článek se zabývá nedávným rozhodnutím Ústavního soudu ČR ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 46/18. Rozhodnutí se rovněž dotýká principu subsidiarity trestní represe. Hlavním cílem této práce je právě správná interpretace tohoto principu, s ohledem na základy trestní odpovědnosti. Metody právní interpretace vedou k závěru, že subsidiarita může být aplikována pouze prostřednictvím zákonných znaků trestného činu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2020-12-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48696626","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}