{"title":"Náhrada majetkové a nemajetkové újmy v agenturním zaměstnávání","authors":"Vojtěch Jirásko","doi":"10.5817/cpvp2021-3-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-3-6","url":null,"abstract":"Článek přináší analýzu problematiky náhrady majetkové a nemajetkové újmy v agenturním zaměstnávání. Rozebrány jsou jednak jednotlivé občanskoprávní a pracovněprávní principy a zásady, jednak jednotlivé vztahy v rámci agenturního zaměstnávání. Zvláštní pozornost je věnována nárokům jednotlivých subjektů a jejich provázanosti. Zkoumány jsou vztahy mezi agenturou práce a zaměstnancem agentury práce, mezi agenturou práce a uživatelem a posledně též vztahy mezi zaměstnancem agentury práce a uživatelem. Důraz je kladen na zevrubný rozbor posledně uvedeného faktického vztahu mezi agenturním zaměstnancem a uživatelem. V této oblasti byl navržen koncept de lege ferenda, dle kterého by bylo možné uvažovat, že se nad rámec odpovědnostního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (tj. zaměstnancem agentury práce a agenturou práce) sjedná zvláštní, smlouvou založená, odpovědnost uživatele. Komplexně je následně přistoupeno k ustanovení § 309 odst. 7 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ze kterého vyplývá možnost sjednat mezi agenturním zaměstnancem a uživatelem opatření k vyšší ochraně majetku uživatele. Dané ustanovení již po určitý čas vzbuzuje diskusi mezi odbornou veřejností, a proto je nezbytné odpovědět na otázky, na které prozatím nebylo dostatečně reagováno. Zásadní je v rovině jednotlivých opatření primárně jejich výhodnost, která nesmí být nižší u dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce, než jak je tomu u kmenových zaměstnanců. Článek směřuje k poskytnutí uceleného náhledu na odpovědnostní vztahy v agenturním zaměstnávání s přihlédnutím k určitým specifikům, která z této koncepce (agenturního zaměstnávání) vyplývají.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-10-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343028","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Soudní kontrola excesivních úroků z prodlení","authors":"Dominik Skočovský","doi":"10.5817/cpvp2021-3-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-3-2","url":null,"abstract":"Tento článek se zabývá problematikou excesivních smluvních úroků z prodlení. Autor nejprve uvažuje, jakými nástroji může soud excesivní smluvní úroky z prodlení zmírnit. Tyto nástroje následně rozděluje do dvou kategorií – nástrojů směřujících na obsah ujednání a nástrojů směřujících na kontrolu přiměřenosti výše nároku. Následně článek analyzuje možnost použití uvažovaných nástrojů na excesivní smluvní úroky z prodlení. Text za využití historické, zčásti zahraniční, ale především funkční komparace poukazuje na podobnost institutů smluvní pokuty (sjednané ve formě odpovídající úrokům z prodlení) a smluvního úroku z prodlení. Zatímco však nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta podléhá moderaci podle § 2051 OZ, u nepřiměřeně vysokého smluvního úroku z prodlení podobný nástroj absentuje. V textu je proto posléze podrobně argumentován závěr o hodnotovém rozporu spočívajícím v odlišném zacházení se smluvní pokutou sjednanou ve formě odpovídající úrokům z prodlení a smluvním úroku z prodlení, který může plnit téže funkce. Právě hodnotovým rozporem je tak v textu odůvodňován závěr o mezeře v zákoně, která vyžaduje analogickou aplikaci § 2051 OZ (či jeho teleologickou redukci). Závěrem článek kriticky rozebírá nedávnou judikaturu Nejvyššího soudu ve vztahu k excesivním smluvním úrokům z prodlení.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-10-04","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343423","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Vztahy normativních systémů a vrcholných soudů","authors":"Pavel Ondřejek, Jana Ondřejková","doi":"10.5817/CPVP2021-2-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-11","url":null,"abstract":"Příspěvek reflektuje některé myšlenky knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law. Beyond Compliance, a to s použitím zdánlivě rozdílných přístupů k analýze rozhodovací činnosti soudů: autoři používají argumenty politické vědy, systémové teorie práva i obecné právní teorie. Hlavním cílem příspěvku je poukázat na skutečnost, že analýza autorů není vypovídající jen o vztazích vnitrostátních a mezinárodních soudů, nýbrž dost možná šířeji i celých normativních systémů v současném pluralistickém uspořádání.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343131","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law – příběh o kabátu, který naše soudy nosí dál než košili","authors":"Martin Kopa","doi":"10.5817/CPVP2021-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-9","url":null,"abstract":"Tento článek nabízí kontextuální kritické postřehy při čtení knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) s přesahy do současných diskuzí ohledně legitimity judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autor vychází ze své osobní zkušenosti s fungováním Evropského soudu pro lidská práva, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a konfrontuje své postřehy se zjištěními knihy. Poukazuje na slabší momenty knihy, přidává svá pozorování a také návrhy na další výzkum, který by se mohl zaměřit zejména na práci s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ze strany nižších soudů.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343330","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Poznámky na okraj výsledků výzkumu k vnitrostátnímu soudcovskému zacházení s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva","authors":"V. Schorm","doi":"10.5817/CPVP2021-2-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-10","url":null,"abstract":"Na okraj knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law. Beyond Compliance, jež je zprávou o tom, jak naše vrcholné soudy naplňují Evropskou úmluvu o lidských právech, autor ve svých poznámkách konstatuje, že nenaplňování Úmluvy je protisystémové jednání a vnitrostátní soudy by v pochybnostech či při nesouhlasu měly s Evropským soudem pro lidská práva zásadně vést dialog. To, že výzkum neodhalil žádné závažné nedostatky, zapadá do příznivého kontextu České republiky a aktivit souvisejících s výkonem rozsudků Soudu. Odpovědi všech tří vrcholných soudů na právní problémy analyzované na mikroúrovni nemusí být z hlediska judikatury Soudu vždy uspokojivé (zásada ne bis idem nebo úřední změna pohlaví). Někdy musejí soudy reagovat na obavy zákonodárce z otevření právní úpravy (restituce majetku nebo regulace nájemného). V oblasti vzdělávání romských dětí se soudy prakticky neangažovaly, a to pro nedostatek vhodných návrhů na zahájení řízení. Kniha je podle autora článku kamínkem v dosud nedokončené mozaice zkoumání problematiky dodržování lidskoprávních závazků státy.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"46 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343119","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jan Petrov, Katarína Šipulová, David Kosař, Hubert Smekal, Ladislav Vyhnánek
{"title":"Beyond Compliance: odpověď autorů","authors":"Jan Petrov, Katarína Šipulová, David Kosař, Hubert Smekal, Ladislav Vyhnánek","doi":"10.5817/CPVP2021-2-12","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-12","url":null,"abstract":"Tento příspěvek je koncipován jako odpověď autorů monografie Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) na reakce komentátorů v tomto sympoziu. Rekapitulujeme východiska monografie a rozvíjíme některé v knize obsažené argumenty s ohledem na připomínky komentátorů. Článek reflektuje poznámky a stěžejní body, které komentátoři nadnesli: v první části se věnuje přesnějšímu vysvětlení metodologických východisek našeho přístupu k soudcovskému zacházení s judikaturou ESLP, ve druhé části se hlouběji zamýšlí nad tím, jak by bylo možné integrovat připomínky komentátorů, a následně otevírá diskusi, jak dál postupovat ve výzkumu vnitrostátního života EÚLP a judikatury ESLP.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343166","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Judikatura Evropského soudu pro lidská práva v praxi Nejvyššího správního soudu","authors":"Zdeněk Kühn","doi":"10.5817/CPVP2021-2-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-8","url":null,"abstract":"Tento text se zaměřuje na kapitolu knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) věnovanou používání judikatury Evropského soudu pro lidská práva Nejvyšším správním soudem. Článek poukazuje na další důležité aspekty, které ovlivňují používání judikatury ESLP českými vrcholnými soudy. Tyto aspekty vyniknou zejména při srovnání se situací v Maďarsku a Polsku. Článek dále kriticky komentuje judikaturu Ústavního soudu při posuzování souladu zákona a mezinárodní lidskoprávní normy. Konečně, autor nabízí své situované úvahy soudce Nejvyššího správního soudu k případům, kdy se vnitrostátní soud vymezí proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343321","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Úvaha nad knihou Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance","authors":"V. Bílková","doi":"10.5817/CPVP2021-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/CPVP2021-2-7","url":null,"abstract":"Tento text oceňuje přínos knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020), a to zejména jako případové studie požívání judikatury Evropského soudu pro lidská práva českými vrcholnými soudy. Poukazuje však na to, že autoři svůj příspěvek k poznání v některých aspektech ne zcela vysvětlili. Upozorňuje také na některá zjištění knihy, kterým by prospěla propracovanější argumentace a přesvědčivější propojení mezi daty a závěry z nich vyvozovanými.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"19 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-07-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343461","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Limity donucení k využití mediace","authors":"J. Holas","doi":"10.5817/cpvp2021-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-4","url":null,"abstract":"V právních řádech států se v posledních dekádách začínají celosvětově objevovat prvky donucení k využití mediace při řešení civilních sporů. V souvislosti s představením podoby věcného záměru civilního řádu soudního se stává diskuze ohledně tohoto trendu opět aktuální i v České republice. Před započetím modelace vhodného systému přístupu k mediaci v určitém státě je vhodné zabývat se limity donucení k využití mediace a vymezit tím rámec, v němž se může právní úprava pohybovat. Tyto limity je nutno hledat jak v systému fungování mediace, tak i v právním systému. V článku byly jako základní potencionální limity donucení analyzovány princip dobrovolnosti v mediaci, právo na přístup k soudu a zásady civilního procesu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343227","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Problematika schopnosti poskytnout informovaný souhlas v kontextu posuzování způsobilosti k právnímu jednání","authors":"T. Doležal, Adam Doležal","doi":"10.5817/cpvp2021-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-2-5","url":null,"abstract":"Tento článek se věnuje problematice schopnosti pacienta udělit informovaný souhlas k poskytnutí zdravotních služeb. Tato problematika je analyzována v kontextu posuzování způsobilosti k právnímu jednání v rámci občanského zákoníku a snaží se poukázat na skutečnost, že striktní aplikace pravidel o způsobilosti k právnímu jednání může v kontextu udělování informovaného souhlasu být pro některé osoby nepřiměřeně omezující. Proto se článek snaží nabídnout vhodnější řešení, které by lépe chránilo zájmy dotčených subjektů. V rámci nalézání toho řešení jsou pak podrobně analyzovány teoretické koncepty pro stanovení způsobilosti člověka jednat, tj. pro posuzování jeho kompetence. Na základě krátké komparace článek ukazuje, že v řadě států je problematika schopnosti pacienta udělit informovaný souhlas posuzována odděleně od jeho způsobilosti k právnímu jednání a je více kontextuálně vymezena.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-06-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343442","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}