Casopis pro Pravni Vedu a Praxi最新文献

{"title":"Judicial Review of Safe Countries of Origin Designations in Czechia","authors":"Karolina Michková","doi":"10.5817/cpvp2024-4-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2024-4-2","url":null,"abstract":"The article thoroughly assesses one of the approaches towards judicial review of the safe country of origin mechanism. It focuses on the judicial review of safe country of origin designations. As will be shown on a case study of Czechia, there may be deficiencies in specific safe country designations that the courts have to address when considering administrative actions. Based on case-law analysis the article provides several criteria that should be considered during the judicial review and addresses some interpretative issues that may come into play.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"32 4","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2025-01-22","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"https://journals.muni.cz/cpvp/article/download/38762/33822","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"147912162","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"OA","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Český Atikus? Příběhy a jejich hrdinové v české profesní etice právníků","authors":"Markéta Štěpaníková","doi":"10.5817/cpvp2024-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2024-2-6","url":null,"abstract":"V posledních letech roste v českém právním prostředí poptávka po zkoumání i výuce právní etiky, a to včetně té profesní. Jedna z perspektiv náhledu na právní etiku se však v současném českém diskurzu trochu ztrácí. Je jím perspektiva Law and Literature, resp. Law and Humanities. To je přitom škoda, protože propojení právní etiky s uměním je nasnadě, jelikož je spojuje silný důraz na narativitu. Ustanovení příslušných právních předpisů jako zákona o soudech a soudcích nebo o advokacii můžou být napsána sebelépe, ale výchova k hodnotám a ctnostem funguje spíš na příkladech než na základě příkazů a zákazů. Právě tyto příběhy přitom můžeme čerpat z umění právě tak, jak to navrhovali již nestoři Law and Literature. Nejvlivnější přinejmenším v angloamerickém prostředí je přitom bezesporu Atikus Finch z románu a filmu Jako zabít ptáčka. Cílem tohoto článku je obecně prozkoumat výhody a nevýhody, přínosy a rizika využívání příkladů z umění a kultury v otázkách právní etiky a konkrétně to, zda osud Zdenko Auředníčka a jeho působení v případu Leopolda Hilsnera může být takovým příkladem a jak se vztahuje k příběhu Atikuse Finche.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"32 2","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-23","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"https://journals.muni.cz/cpvp/article/download/37501/32998","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"147897813","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"OA","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Anonymní dárcovství gamet ve světle rozsudku ve věci Gauvin-Fournis a Silliau proti Francii","authors":"Jakub Valc","doi":"10.5817/cpvp2024-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2024-1-5","url":null,"abstract":"Článek se zabývá kritickou analýzou dlouho očekávaného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Gauvin-Fournis a Silliau proti Francii, ve kterém byla poprvé řešena problematika anonymního dárcovství gamet jako příčina vzniku kolize mezi právem znát svůj původ a ochranou jiných lidských práv nebo veřejných zájmů. V této souvislosti je vysvětleno, že dané právo je sice výslovně zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, ale k jeho faktické ochraně zásadně dochází až ve vazbě na výklad čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na podkladě judikatury Evropského soudu pro lidská práva v příbuzných tématech je poté zdůvodněno, že právo znát svůj původ je integrální součástí práva na identitu a práva na soukromý život, což míru volného uvážení státu značně omezuje. Tyto poznatky jsou následně využity jako východiska podrobného rozboru dotčeného rozsudku a v něm použité argumentace.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"32 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-04-24","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"https://journals.muni.cz/cpvp/article/download/37116/32608","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"147911595","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"OA","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Fikcionalismus, princip užitku a aplikace práva","authors":"Daniel Barták","doi":"10.5817/cpvp2023-3-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-5","url":null,"abstract":"Článek se zabývá fikcionalismem a jeho užitím v návaznosti na proces aplikace práva. Soustředí se na dva prvky v tomto procesu a vysvětluje, proč zakládají jeho fiktivnost, čímž se snaží upozornit na nedokonalost teoretického zpracování této problematiky. Fiktivnost procesu aplikace práva je vystavěna na dvou tezích. Zaprvé, subsumpce zakládá fikci personifikace a zadruhé, poznatky novověké epistemologie vedou k závěru, že nelze aplikovat právo ale pouze představu o tom, co je právo. Cílem tohoto textu je představit další možný způsob, kterým lze na aplikaci práva nahlížet a zároveň rozšířit povědomí o četnosti fikcí v právu. Dále má upozornit na možnost užití principu užitku ve fiktivním prostředí.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"9 6","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134991108","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Výsledky dokazování přesahující skutková tvrzení stran a možnosti jejich použití v civilním sporném řízení","authors":"Filip Mazel","doi":"10.5817/cpvp2023-3-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-2","url":null,"abstract":"Článek se zabývá otázkou využitelnosti těch skutkových zjištění vzešlých z provedeného dokazování, která přesahují rámec toho, co strany na podporu svého procesního stanoviska tvrdily, v civilním sporném řízení. Na uvedenou problematiku je přitom nahlíženo prizmatem zásady projednací, jejímž důsledkem je nepřijatelnost bezbřehého přihlížení ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, při zjišťování skutkového stavu. Je proto usilováno o nalezení přiměřené míry toho, kdy soud může činit skutková zjištění i nad rámec předchozích tvrzení stran. V neposlední řadě jsou zohledněny i dopady uvedeného postupu soudu na předvídatelnost jeho rozhodnutí.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"21 7","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954052","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Specifika účasti veřejnosti v postupech podle zákona o nakládání s těžebním odpadem","authors":"Jan Hak","doi":"10.5817/cpvp2023-3-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-8","url":null,"abstract":"Zbytky po těžbě nerostů mohou představovat značné riziko pro životní prostředí, ale i pro životy, zdraví a majetek osob v okolí. Především z nich mohou unikat některé toxické těžké kovy, které se pak následně dostávají i do potravního řetězce, nebo může v místě docházet k sesuvům atp. Je proto v zájmu veřejnosti, aby se mohla k nakládání s těžebním odpadem vyjadřovat a přímo tak v konečném důsledku ovlivnit, zda v jejím sousedství dojde ke zřízení úložného místa pro těžební odpad, jak bude toto místo provozováno a co se s ním bude dít po jeho uzavření. Následující článek se proto zaměřuje na možnosti účastenství, resp. obecněji zapojení veřejnosti do procesů upravených v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů (v textu jako „ZNTO“), který doposud větší pozornosti uniká.Článek poukazuje na to, že česká právní úprava pro nakládání s těžebními odpady odpovídá sice směrnici 2006/21/ES z hlediska požadavků na minimální nezbytné zapojení veřejnosti, na druhou stranu u řady dalších řízení v ZNTO (změnová řízení, deklarace uzavření úložného místa, nakládání s finanční rezervou, udělování výjimek a nápravných opatření či řízení o pochybnostech) není výčet jejich účastníků zřejmý, je třeba jej dovozovat skrze účel jednotlivých řízení a podpůrné použití správního řádu. To nepřispívá k právní jistotě adresátů ZNTO a může je od intenzivnějšího zapojení v konečném důsledku odrazovat.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"28 3","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954368","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"COVID-19 a volby a referendum v České republice: zkušenosti, otevřené otázky a podněty de lege ferenda","authors":"Jan Grinc, Marek Antoš","doi":"10.5817/cpvp2023-3-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-1","url":null,"abstract":"Článek se zabývá různými aspekty právní úpravy voleb a referenda v České republice v kontextu pandemie onemocnění COVID-19, ale potenciálně i jiných zdravotních hrozeb a mimořádných situací. Je rozdělen do dvou částí. V první části se článek zabývá výkladem ústavních podmínek pro odložení voleb, kriticky hodnotí případ odložení doplňovacích voleb do Senátu, upozorňuje na některé otevřené otázky ústavní úpravy a zaujímá k nim stanovisko. Ve druhé části článek hodnotí přijaté i nepřijaté změny volebních pravidel, které reagovaly na šíření onemocnění COVID-19. Pozornost je věnována především jednorázovým zákonům o zvláštních způsobech hlasování. V návaznosti na to se článek zamýšlí nad ústavností současné právní úpravy překážky výkonu volebního práva z důvodu ochrany veřejného zdraví a nad otázkou distančního hlasování jako prostředku pro zmírnění zdravotních rizik voleb. Článek dospívá k závěru, že Česká republika jako demokratický právní stát v obtížné situaci způsobené onemocněním COVID-19 v oblasti voleb celkově obstála. Bylo by ale vhodné zohlednit získané zkušenosti i odhalené nedostatky při revizi volebních předpisů, k čemuž zatím nedošlo.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"23 12","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134992678","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Efektivní porušení práva","authors":"Josef Bejček","doi":"10.5817/cpvp2023-3-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-4","url":null,"abstract":"Řada subjektů vědomě poruší smlouvu s cílem získat pro sebe výhodu na úkor jiných či v neprospěch veřejného zájmu. Sankce se přitom pokládá za přijatelnou „cenu“ takového porušení. Koncepce tzv. efektivní protiprávnosti se prezentuje jako protipól tradiční mravní i právní zásady „pacta sunt servanda“ a zdůrazňuje větší flexibilitu a svobodu smluvních stran, jež si cení více vlastního užitku z porušení smlouvy nežli dobrého pocitu z věrnosti smluvnímu závazku. Ještě vyostřenější je rozšíření tohoto přístupu k plnění povinnosti stanovených zákonem. Článek nejprve obecně rozebírá ideová a hodnotová východiska teorie efektivního porušení. Dovozuje se, že efektivní porušení smlouvy je na úvaze každé ze stran a je spojeno s případnými odpovědnostními důsledky. Přípustnost tzv. efektivního porušení však nelze mechanicky přenášet do oblastí, v nichž povinnost právně konformního jednání plyne ze zákona. S pomocí praktických příkladů se kritizuje relativizace zákonného standardu péče řádného hospodáře člena orgánu obchodní korporace, zdůvodněná „efektivností“ porušení zákona pro korporaci. Pravidlo podnikatelského úsudku nelegitimizuje porušení zákona v údajném obhajitelném zájmu korporace. Zdůvodňuje se stanovisko, že loajalita ke korporaci nemůže stát nad loajalitou k zákonu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"10 5","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954360","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Kolize předběžných opatření: domácí násilí a styk s nezletilým","authors":"Sára Wranová","doi":"10.5817/cpvp2023-3-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-7","url":null,"abstract":"Pro případy domácího násilí nabízí český právní řád procesní nástroj, který obětem poskytuje téměř bezprostřední pomoc: předběžným opatřením ve věci ochrany proti domácímu násilí může soud odpůrci mj. uložit, aby se zdržel setkávání s navrhovatelem (§ 405 odst. 1 písm. c) z. ř. s.). Pro úpravu styku s nezletilými za jakékoli situace je tady pak řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve kterém může opatrovnický soud styk upravit či zakázat, a to i předběžným opatřením (§ 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř.). Pokud se tyto dvě situace setkají a domácí násilí je směřováno od rodiče proti nezletilému, má nezletilé dítě dva prostředky ochrany, aniž by se právní řád, judikatura nebo odborná literatura vyjádřily k tomu, jaký je mezi těmito dvěma prostředky vztah.Může se proto stát, že nejdříve soud na návrh nezletilého setkávání rodiče a nezletilého zakáže předběžným opatřením podle § 405 odst. 1 písm. c) z. ř. s., ale následně opatrovnický soud nařídí na návrh toho stejného rodiče předběžné opatření, kterým jeho styk s nezletilým upraví (resp. ho tím ke styku opravňuje). Jelikož jsou předběžná opatření vykonatelná vyhlášením, mohou být obě rozhodnutí vykonatelná souběžně, aniž by jedno z nich bylo vadné nebo aniž by byla určena jejich hierarchie. Jsou proto v kolizi.Příspěvek nastalou situaci popisuje s pomocí modelového případu. Za použití zejm. metody analýzy právní úpravy, judikatury a literatury dochází k závěru, že v modelovém případu jde o stejnou věc, a proto by měla být aplikována překážka litispendence, příp. překážka věci rozhodnuté. To v praxi znamená, že soud má řízení zahájené jako druhé v pořadí zastavit, nebo odvolací soud v tomto řízení rozhodnutí zrušit a řízení poté zastavit. Příspěvek nicméně dále upozorňuje na to, že se v různých fázích řízení může měnit závěr o tom, na kterém ze dvou řízení vázne jedna z překážek a to má být proto zastaveno, jelikož v čase může dojít k „převrácení“ vadného řízení – z prvně zahájeného řízení se může stát řízení vadné a naopak. To záleží na mnoha proměnných, včetně procesní aktivity účastníků.V řízeních s nezletilými je zvýšený zájem na dodržování procesních záruk a pravidel a taková řízení by měla podléhat přísnějším požadavkům na ochranu nezletilých, proto autorka navrhuje, aby byly na kolize aplikovány překážky litispendence a věci rozhodnuté. Příspěvek však navíc zkoumá, co je nejlepším zájmem dítěte v situacích domácího násilí, a zda je jedno z řízení o vydání předběžného opatření, které jsou nezletilému k dispozici, natolik vhodné, že by mělo být paušálně upřednostňováno. Autorka navrhuje novelizaci právní úpravy předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí tak, že z aktivní legitimace k podání návrhu bude vyloučen nezletilý. Toto řešení má dvě výhody: ochrana tímto nástrojem v rozsahu vykázání ze společného obydlí bude pro nezletilého zachována, bude-li navrhovatelem druhý rodič nezletilého, a zároveň úprava styku s nezletilým zůstane pouze opatrovnickému soudu, ke kolizi proto nebude","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"7 2","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134992134","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Problematika regulácie vzdialeného vodiča z pohľadu teórie a praxe","authors":"Jozef Andraško, Matúš Mesarčík","doi":"10.5817/cpvp2023-3-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-3-9","url":null,"abstract":"Problematika automatizovaných vozidiel už nie je len predmetom vedecko-fantastickej literatúry, ale čoraz viac členských štátov prijíma regulácie predmetného fenoménu. Predkladaný článok sa venuje problematike úzko súvisiacej – vzdialeného vodičovi. Rola vodiča, ktorý ovláda automatizované vozidla na diaľku môže byť iná z pohľadu povinností v tradičnom vnímaní vodiča motorového vozidla. Predkladaný článok sa zameriava na oblasť automatizovaných vozidiel z pohľadu role a povinností vzdialeného vodiča. Cieľom tohto článku je v prvom rade porovnať rolu vodiča klasického vozidla a vzdialeného vodiča automatizovaného vozidla. V druhom rade autori ponúkajú diskusiu a odporúčania pre právnu úpravu v kontexte povinností a otvorených otázok praktického fungovania vzdialeného vodiča.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"27 10","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-11-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134954372","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}