Evropská zletilost českých (nejvyšších) soudů aneb prvních 18 let předběžných otázek z Brna

Abstract

Tento článek nabízí analýzu všech předběžných otázek, které od vstupu České republiky do EU vzešly od obou českých nejvyšších soudů. V předkládaném textu nejprve stručně představujeme mechanismus řízení o předběžné otázce a existující akademické texty, jež se věnují roli vnitrostátních soudů v něm (část I). Následně nabízíme přehledová data o předběžných otázkách v evropském srovnání, což čtenáři umožňuje vnímat aktivitu českých soudů v širším kontextu (část II). Těžiště článku představuje analýza rozhodovací činnosti obou českých nejvyšších soudů, jež vychází především ze studia textu samotných soudních rozhodnutí (část III). Stěžejní třetí část dělíme do tří podkapitol podle jednotlivých fází řízení. Nejobsáhlejší je analýza předkládacích usnesení vnitrostátních soudů (fáze A), z nichž lze pozorovat například různou míru zapojení a různou míru asertivity soudkyň a soudců, nebo také různé motivace k pokládání předběžných otázek. Nejstručněji zkoumáme „evropskou“ fázi řízení (fáze B), kde se zaměřujeme na to, jak posuzuje relevanci předložených otázek samotný Soudní dvůr. Opět o něco podrobněji se věnujeme následnému řízení u vnitrostátních soudů (fáze C), abychom zjistily, zda české nejvyšší soudy loajálně následují právní názory Soudního dvora. Nakonec formulujeme několik závěrů o trendech, jež lze z rozhodovací činnosti českých nejvyšších soudů vypozorovat.