{"title":"Ombudsman jako národní lidskoprávní instituce","authors":"P. Doubek","doi":"10.5817/cpvp2023-2-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-4","url":null,"abstract":"Národní lidskoprávní instituce jsou v současnosti významným aktérem ochrany a prosazování lidských práv. Přestože byly zřízeny ve 120 zemích světa a většině zemí Evropské unie, v České republice tato instituce dosud chybí. Článek si klade za cíl posoudit možnost zřízení tohoto „hlídacího psa“ lidských práv na půdorysu stávající instituce veřejného ochránce práv (ombudsmana), což je řešení, které se opakovaně objevuje v odborné debatě. Kritické zhodnocení tohoto modelu vyvolává několik zásadních otázek souvisejících s tradiční ombudsmanskou rolí a monokratickým řízením instituce. Lze od úřadu řízeného jediným ombudsmanem očekávat, že naplní požadavek plurality, který je pro funkci národní lidskoprávní instituce charakteristický? A daří se ombudsmanovi sladit svoji tradiční roli „ochránce před úřady“ s množstvím lidskoprávních působností, které již vykonává?","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49503827","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Editoři práva a výroba zdrojů právních informací","authors":"Lukáš Králík","doi":"10.5817/cpvp2023-2-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-2-10","url":null,"abstract":"Jednotlivé právní dokumenty jako nosiče právních textů pocházejí tradičně z různých zdrojů. Jsou zpracovávány v rozličných podmínkách a za rozmanitým účelem. Kromě publikačních platforem oficiálních se setkáváme i se zdroji neoficiálními. Moderní zdroje právních informací fungují v dnešní době ve formě právních informačních systémů. Právní významnost či informační hodnota právních textů ve zdrojích právních informací se liší podle jejich autenticity, formy a kvality jejich zpracování i role a legitimity editorů. Editorský prvek v celém procesu zpracování právních informací má dominantní úlohu v praktické interpretaci práva. Legitimita zdrojů právních informací, resp. jejich tvůrců, se tak zásadně liší.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-07-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47160719","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Evropská zletilost českých (nejvyšších) soudů aneb prvních 18 let předběžných otázek z Brna","authors":"Natálie Dřínovská, Zuzana Vikarská","doi":"10.5817/cpvp2023-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-1","url":null,"abstract":"Tento článek nabízí analýzu všech předběžných otázek, které od vstupu České republiky do EU vzešly od obou českých nejvyšších soudů. V předkládaném textu nejprve stručně představujeme mechanismus řízení o předběžné otázce a existující akademické texty, jež se věnují roli vnitrostátních soudů v něm (část I). Následně nabízíme přehledová data o předběžných otázkách v evropském srovnání, což čtenáři umožňuje vnímat aktivitu českých soudů v širším kontextu (část II). Těžiště článku představuje analýza rozhodovací činnosti obou českých nejvyšších soudů, jež vychází především ze studia textu samotných soudních rozhodnutí (část III). Stěžejní třetí část dělíme do tří podkapitol podle jednotlivých fází řízení. Nejobsáhlejší je analýza předkládacích usnesení vnitrostátních soudů (fáze A), z nichž lze pozorovat například různou míru zapojení a různou míru asertivity soudkyň a soudců, nebo také různé motivace k pokládání předběžných otázek. Nejstručněji zkoumáme „evropskou“ fázi řízení (fáze B), kde se zaměřujeme na to, jak posuzuje relevanci předložených otázek samotný Soudní dvůr. Opět o něco podrobněji se věnujeme následnému řízení u vnitrostátních soudů (fáze C), abychom zjistily, zda české nejvyšší soudy loajálně následují právní názory Soudního dvora. Nakonec formulujeme několik závěrů o trendech, jež lze z rozhodovací činnosti českých nejvyšších soudů vypozorovat.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47968913","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"„Covidová“ krádež – vyřešený problém?","authors":"Pavel Kotlán","doi":"10.5817/cpvp2023-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-7","url":null,"abstract":"Článek se zabývá trestní odpovědností za trestný čin krádeže v době pandemie COVID-19. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu svým rozhodnutím z března 2021 sjednotil judikaturu. Především odmítl automatickou aplikaci nouzového stavu, vyhlášeného za účelem boje s pandemií, jako naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“ (§ 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku), a naopak vytyčil požadavek věcné souvislosti mezi skutkem a pandemií. Hlubší trestněprávní analýzou smyslu kvalifikované skutkové podstaty a zohledněním ústavněprávních souvislostí jsou však správnost názoru velkého senátu i následná soudní praxe poněkud zpochybněny. Zmíněný znak kvalifikované skutkové podstaty totiž může být naplněn jen v případě zvýšeného ohrožení (v zákoně vyjádřeného) chráněného objektu (majetku), a to ve vztahu ke konkrétní formě trestného činu krádeže. K takové situaci v případě pandemie COVID-19 došlo za působnosti některých mimořádných opatření vlády (opírajících se o vyhlášený nouzový stav), a to během opatření omezujícího pohyb mezi okresy ve vztahu k trestnému činu krádeže vloupáním (§ 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku) nebo během opatření nařizujícího v zásadě celoplošnou povinnost zakrytí dýchacích cest ve vztahu k trestnému činu kapesní krádeže (§ 205 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku). Závěry článku by mohly být i určitým podnětem k diskusi o interpretaci základů trestní odpovědnosti a tvorbě samotných skutkových podstat.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344149","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Historický vývoj podmíněného propuštění a jeho role v rámci výkonu trestu odnětí svobody do roku 1919","authors":"Ondřej Klabačka","doi":"10.5817/cpvp2023-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-2","url":null,"abstract":"Předkládaný článek se zabývá historickým vývojem trestněprávního institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Vznik tohoto nástroje nebyl doposud v České republice uceleně zpracován a publikace, které jsou v tuzemsku dostupné, uvádějí k jeho původu rozdílné informace. Nicméně tato nejasnost se objevuje i v zahraničních textech. Předním cílem článku je tak tyto nejasnosti rozptýlit a podat historický výklad o tomto institutu, a to na pozadí obecného vývoje výkonu trestu odnětí svobody. Text sleduje období pouze do roku 1919, jelikož v uvedeném roce byl v tehdejším Československu přijat zákon č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění, který sledovaný institut poprvé zakotvil do našeho právního řádu. Po tomto historickém milníku již lze informace k podmíněnému propuštění poměrně snadno nalézt.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344386","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Issues of the Use of Intermediated Securities in Cross-Border Transactions","authors":"Tomáš Kirner","doi":"10.5817/cpvp2023-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-3","url":null,"abstract":"This paper explores issues arising from international transactions using securities either in sale and purchase contracts or as collateral. Once paper securities were transferred to registered ones and book-keeping took virtual form, the complexity of the financial international system further increased. At the same time it facilitated trades across the globe that previously would not take place due to high transaction cost and legal uncertainty.Logical step in this evolution was, therefore, the introduction of intermediated securities holding systems where one or more securities intermediaries can hold securities for their clients across various jurisdictions and perform book-keeping and corporate proxy roles for a plethora of customers. Nevertheless, the system is still not harmonized as various legal regimes implement holdings of securities differently.This paper analyzes the structure of these systems and discusses the legal issues they pose on the transacting parties. The analytical part discusses possible solutions and provides alternatives to the current academic literature proposals by implementing private sector participants where the public and international community struggles to succeed.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47799813","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Market Power, Economic Dependence, or Bargaining Power: Why Do Titans Still Enjoy Protection in Several Member States?","authors":"M. Novy","doi":"10.5817/cpvp2023-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-6","url":null,"abstract":"The paper addresses a long-standing discussion on what are the major sources of power asymmetry among the suppliers and the buyers in the agri-food chain, and thus, a primary cause of pursuing various kinds of so-called unfair trading practices. Basically, three theoretical frameworks stay beyond combating against these practices: market power, economic dependence, and bargaining power approach. The setting of personal scope in the new EU Directive 2019/633 profoundly prefers the lastly mentioned theoretical framework. But does such a preference signify the true triumph of the bargaining power conception? The paper intends to scrutinize it using an evaluation of the major traits of the frameworks, stressing that some of them may allow for the protection of those entrepreneurs who are not in need of it. The analysis of the ways how the Directive has been implemented in the Member States then indicates that such giant suppliers continuously enjoy protection in several countries. A special attention is devoted to Czech legislation whose development may serve as a kind of a natural experiment of how these competing conceptions function in the practice.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344136","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"K možnostem zrušení pravomocného rozhodnutí o přestupku jako podmínky pro vedení dalšího trestního stíhání","authors":"Matěj Kopecký","doi":"10.5817/cpvp2023-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-8","url":null,"abstract":"Problematika uplatňování pravidla ne bis in idem mezi správním řízením o přestupku a trestním řízením soudním vytváří řadu otázek spojených s tím, jaké další stíhání je vyloučeno, jestliže o určitém protiprávním činu již bylo jednou pravomocně rozhodnuto. Předložený článek rozebírá, za jakých podmínek je možné vést trestní stíhání o témže skutku téže osoby, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto ve správním řízení jako o přestupku. Věnuje se podmínkám českého zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který umožňuje, aby správní orgán zrušil již pravomocné rozhodnutí o přestupku, nasvědčují-li okolnosti, že by skutek měl být posuzován pro pachatele přísněji jako trestný čin podle trestního zákoníku. A porovnává tuto národní úpravu s pravidly mezinárodní smlouvy, a to čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, která umožňují jen za velmi restriktivních podmínek nové řízení o již jednou pravomocně rozhodnutém skutku.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"21 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344157","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Opční akciové plány a vnitřní informace: dopady regulace a možnosti řešení","authors":"Michala Špačková","doi":"10.5817/cpvp2023-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-5","url":null,"abstract":"Příspěvek se zabývá aplikačním dopadem vybraných pravidel z oblasti transparence kapitálového trhu a jeho ochrany před nedovoleným nakládáním s vnitřními informacemi v kontextu akciových opčních programů používaných emitenty finančních nástrojů k odměňování vybraných osob (reprezentantů exekutivy a vrcholných manažerů společnosti) formou umožnění nabytí účasti na společnosti. Předmětem příspěvku je rovněž zkoumání konkrétních opatření napomáhajících vyvážení požadavku rovného přístupu všech investorů k tržně relevantním informacím na straně jedné a potřeby nastavení funkčních odměňovacích schémat plnících motivační roli na straně druhé. Příspěvek dospívá k závěru, že zkoumaná veřejnoprávní pravidla nelze chápat jen jako faktickou překážku využívání kompenzací spojených s nabytím vlastnického práva k akciím, ale rovněž jako podnět pro parametrické nastavení opčních programů umožňující minimalizovat některá negativa, jež se s tímto kompenzačním nástrojem obvykle pojí.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344432","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Manažerské transakce v nařízení MAR","authors":"Josef Kotásek","doi":"10.5817/cpvp2023-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2023-1-4","url":null,"abstract":"Příspěvek se zaměřuje na otevřené otázky právní úpravy tzv. manažerských transakcí v nařízení MAR (Market Abuse Regulation). V prvé části se kriticky věnuje proklamovaným cílům právní úpravy, které nejsou zcela v souladu s archetypem regulace, tj. právní úpravou v USA, a jejich obhajitelnost je empiricky či hodnotově sporná. V další části je analyzován zvolený systém post-trading disclosure, a to v prvé řadě z hlediska vymezení povinných osob, který je extenzivní a ve značné míře zahrnuje i osoby stojící mimo emitenta. U oznamovaných obchodů se příspěvek zaměří na vybrané sporné otázky, ať již při úpravě druhů hlášených obchodů, možnosti využití portfolio managementu či zavedení pravidla de minimis. Poslední část příspěvku je věnovaná úpravě výjimek ze zákazu obchodování během tzv. uzavřených období.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71344398","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}