{"title":"Režijně-scénografická pojetí jevištního díla Claudia Monteverdiho v brněnských inscenacích","authors":"šárka Havlíčková Kysová","doi":"10.31577/sd-2022-0014","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0014","url":null,"abstract":"Anotace: Studie pojednává o vybraných brněnských inscenacích hudebně-dramatického díla Claudia Monteverdiho (1567 – 1643). Zvláštní pozornost věnuje odkazu režijní školy československého operního režiséra Miloše Wasserbauera (1907 – 1970), který působil především v Brně a v padesátých letech 20. století také v Bratislavě. Studie vychází z mého výzkumu zaměřeného na inscenování děl Claudia Monteverdiho na českém území od prvních inscenací až do současnosti (2022). Jelikož v posledních letech byla v České republice nově nastudována některá Monteverdiho jevištní díla, kladu si otázku, jaká témata jsou prostřednictvím těchto děl diváku prezentována, případně, jaké inscenační výzvy nesou tato díla, a to zejména v oblasti režijně-scénografické koncepce. První část studie se ohlíží do minulosti 20. století, v níž nachází první setkání československých divadelníků s Monteverdim. Druhá část studie se věnuje současnosti, zejména novému monteverdiovskému projektu studenta operní režie Hudební fakulty JAMU, který vznikl na jaře 2022 ve Studiu Devítka. Na základě archivních materiálů k inscenacím, rozhovorů s pamětníky a současnými inscenátory představuje možnosti jevištní interpretace Monteverdiho děl v závislosti na proměně povědomí a představ o barokním operním divadle a jeho dobové inscenační praxi. Studie klade otázku, jaká témata či jaké motivy jsou pro inscenátory důležité při prezentování těchto zhruba čtyři sta let starých děl dnešnímu diváku. Klíčová slova: Claudio Monteverdi, Miloš Wasserbauer, Alena Vaňáková, Vladimír John, divad lo, opera, Brno","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"70 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"123363026","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Podoby nemecko-jazyčnej opernej kritiky v Prešporku okolo roku 1900. Stratégie, médiá, osobnosti","authors":"Jana Laslavíková","doi":"10.31577/sd-2022-0012","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0012","url":null,"abstract":"Abstrakt: Operná produkcia v európskych verejných divadlách a jej reflexia v dennej tlači zaznamenala v súvislosti s dopytom po spoločenskej prezentácii meštianskej vrstvy počas 19. storočia nebývaný rozmach. Bol to aj prípad Prešporka, kde okolo roku 1900 patrilo opere v repertoári nemecko-jazyčných súborov popredné miesto. Denníky Preβburger Zeitung a Westungarischer Grenzbote poskytovali opernému dianiu v prešporskom Mestskom divadle rozsiahly priestor a skrze referáty a kritiky formovali vkus tunajšieho publika. Medzi najvýznamnejších operných kritikov patrili ústredné osobnosti prešporského spolkového života Ján Nepomuk Batka, Josef Thiard-Laforest a Gustav Mauthner. Ich texty reflektovali operný život a súčasne reagovali na meniacu sa spoločensko-politickú situáciu prinášajúcu zmeny v divadelnej prevádzke. Operná kritika sa tak stala strategickým prostriedkom pre verejnú diskusiu o ďalšom smerovaní divadelného umenia v Prešporku. Kľúčové slová: opera v Prešporku, Preβburger Zeitung, Westungarischer Grenzbote, operní kritici Ján Nepomuk Batka, Josef Thiard-Laforest, Gustav Mauthner","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"83 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130642355","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Baladické tendencie v operných dielach slovenských skladateľov 20. storočia","authors":"Michal Ščepán","doi":"10.31577/sd-2022-0009","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0009","url":null,"abstract":"Abstrakt: Pojem baladickosti sa spája predovšetkým s predstavou atmosféry ako súhrnu prvkov tragickosti, dramatickosti a lyrickosti. Prenikavá atmosféra baladickej poézie a prózy sa stala inšpiráciou pre mnohých hudobných skladateľov. K uplatneniu baladického fenoménu postupne dochádzalo nielen v kratších vokálnych útvaroch, ale i väčších vokálno-inštrumentálnych druhoch nevynímajúc operu. V priebehu 20. storočia vzniklo na Slovensku viacero operných titulov, ktoré možno na základe prítomnosti špecifických znakov označiť ako baladické. Predkladaná štúdia je zameraná na šesť vybraných slovenských operných diel, s poukázaním na hlavné inšpiračné faktory, ktoré viedli autorov opier k siahnutiu po baladickej predlohe. Približuje tiež motívy, ktoré sa vo zvolenom literárnom titule podieľajú na vytváraní daného fenoménu, aj to, k akým zásahom a odchýlkam v porovnaní s pôvodnou predlohou prišlo pri tvorbe operného libreta a akým spôsobom skladatelia pracovali v zmysle dosiahnutia vytýčenej baladickosti pri hudobnej charakteristike postáv a dejových situácií. Kľúčové slová: balada, libreto, opera, Ladislav Holoubek, Eugen Suchoň, Tadeáš Salva, Juraj Beneš, Jozef Grešák, Jozef Gahér","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"5 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127853986","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Rozprávka o šťastnom konci. Operná prvotina Petra Zagara","authors":"Viktória Oravec Ballánová","doi":"10.31577/sd-2022-0011","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0011","url":null,"abstract":"Abstrakt: Príspevok sa venuje opere slovenského skladateľa Petra Zagara Rozprávka o šťastnom konci (2019), skomponovanej na základe objednávky od Slovenského národného divadla v Bratislave. Hoci ide o Zagarovu zatiaľ jedinú operu, autor má bohaté skúsenosti s dramatickou tvorbou, ktoré získal komponovaním hudby k scénickým činoherným i baletným produkciám, ako aj hudby k filmom. Štúdia približuje nielen dramaturgickú štruktúru a hudobnú zložku diela či špecifiká jeho interpretácie, ale poukazuje aj na úskalia opernej tvorby pre detského diváka a na dôležitosť hudobno-intelektuálnej výchovy. Kľúčové slová: Peter Zagar, slovenská opera, opera pre deti, dramaturgia, interpretácia","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"10 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"116988677","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Mediálne reflexie profesionálnych začiatkov Edity Gruberovej na slovenských javiskách","authors":"Stanislav Benčič","doi":"10.31577/sd-2022-0013","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0013","url":null,"abstract":"Abstrakt: Štúdia mapuje začiatky profesionálnej dráhy opernej speváčky Edity Gruberovej na Slovensku (1968 – 1970). Autor prioritne vychádza z reflexií prvých kreácií tejto výnimočnej speváčky, ktoré uverejnila dobová domáca tlač (odborné časopisy, denníky), prípadne boli publikované v bulletinoch k inscenáciám. Príspevok tak zároveň ponúka pohľad na pozíciu a úroveň hudobnej, resp. hudobnovednej žurnalistiky koncom šesťdesiatych rokov minulého storočia a prezentuje prácu kritikov, ktorí prostredníctvom reflexie hudobného a operno-divadelného diania v Slovenskom národnom divadle v Bratislave a v Divadle Jozefa Gregora Tajovského v Banskej Bystrici podávajú nielen obraz o speváčke, ale aj o slovenskom opernom umení. Autor analyzuje recenzie i kratšie publicistické textové útvary s ambíciou vytvoriť retrospektívny obraz referujúci o okolnostiach, príležitostiach a podmienkach, v ktorých sa zrodila operná umelkyňa svetového významu. Text má ambíciu doplniť doterajšie, prevažne zahraničné biografické monografie, štúdie a mediálne výstupy, ktoré sa venujú kariérnemu vzostupu Edity Gruberovej po roku 1970. Kľúčové slová: Edita Gruberová, opera, médiá, recenzie, hudobná publicistika","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"85 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121460565","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Bednárikova Kaviareň Lýra ako palimpsest, dialóg i rekontextualizácia diel Dobroslava Chrobáka","authors":"Jana Dudková","doi":"10.31577/sd-2022-0006","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0006","url":null,"abstract":"Abstrakt: Štúdia sa zameriava na textovú analýzu televízneho filmu Jozefa Bednárika Kaviareň Lýra (1992) a na jeho porovnanie s dvoma predlohami Dobroslava Chrobáka, na ktoré film nadväzuje a z ktorých vychádza. Autorka poukazuje na dialogický vzťah predlôh a ich televízneho spracovania, ako aj na rekontextualizáciu predlôh v kontexte inej doby, pričom vyvracia predstavy o nepatričnej sentimentalite, ktorú Bednárikovmu televíznemu spracovaniu pripísali iní autori. Štúdia vychádza zo súčasných teórií adaptácie najmä ako palimpsestu (Linda Hutcheon) a dialógu s predlohou, resp. ako verzie jednotného diela (John Bryant). Kľúčové slová: adaptácia, palimpsest, Dobroslav Chrobák, Jozef Bednárik, televízny film","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"89 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121542531","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Scénický dizajn a vizuálna komunikácia. Od umenia k marketingu","authors":"Dagmar Inštitorisová","doi":"10.31577/sd-2022-0007","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0007","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"20 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"134256982","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Hájnikova žena ako dramaturgicko-režijná výzva. K vzťahu dramatizácie a jej javiskovej interpretácie","authors":"Peter Himič","doi":"10.31577/sd-2022-0003","DOIUrl":"https://doi.org/10.31577/sd-2022-0003","url":null,"abstract":"Abstrakt: Vrcholné dielo Pavla Országha Hviezdoslava, lyricko-epická skladba Hájnikova žena, disponuje nespornými dramatickými kvalitami, ktoré slovenské divadlo reflektovalo v niekoľkých dramatizáciách a inscenáciách. Štúdia primárne analyzuje problematiku dramatizácie osobitého literárneho diela, a to v jej vzťahu k budúcemu scénickému spracovaniu. Zameriava sa na relevantné pokusy vyrovnať sa s jazykovo špecifickou, žánrovo-synkretickou formou v medzidruhovom a intersemiotickom umeleckom priestore. Kľúčové slová: Pavol Országh Hviezdoslav, Hájnikova žena, dramatizácia, dramaturgicko-režijná koncepcia, inscenačná tradícia","PeriodicalId":253484,"journal":{"name":"Slovenske divadlo /The Slovak Theatre","volume":"30 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125134021","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
求助内容：
应助结果提醒方式：
京公网安备 11010802042870号
