{"title":"K ukotvení Aarhuské úmluvy v českém právu s důrazem na její I. pilíř","authors":"Jan Hak","doi":"10.5817/cpvp2022-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-1","url":null,"abstract":"Předkládaný článek se soustředí na otázku možné přímé aplikace I. pilíře Aarhuské úmluvy. Poukazuje nejprve na postavení Aarhuské úmluvy jako tzv. vnější smlouvy, která je současně pramenem mezinárodního práva, jakož i práva Evropské unie, pak se zabývá jednotlivými kritérii, která je třeba splnit, aby měla obecně mezinárodní smlouva v unijním právu přímý účinek. Následně autor uplatňuje tato kritéria na Aarhuskou úmluvu, zohledňujíc dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie v rámci III. pilíře této úmluvy. Přechází k testování jednotlivých norem v rámci jejího prvního pilíře a zjišťuje, zda by mohly touto vlastností disponovat. Konečně s ohledem na I. pilíř této úmluvy řeší, kdy by se jeho přímý účinek mohl uplatnit v případě souběžné existence sekundárního unijního práva v této oblasti a jaké to má důsledky pro aplikační praxi v České republice.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343360","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Daňové úroky a zásada zákazu anatocismu","authors":"Jan Neckář","doi":"10.5817/cpvp2022-2-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-7","url":null,"abstract":"Článek je věnován problematice daňových úroků, jejich vztahů a řeší otázku, zda je v daňovém právu dodržena zásada zákazu anatocismu. Podrobně jsou vymezeny jednotlivé druhy platebních deliktů v oblasti daní, související sankce a návazně pak analyzován jejich vzájemný vztah s ohledem na posouzení otázky přípustnosti úročení úroků.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343873","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Tři poznámky k faktorům ovlivňujícím Ústavní soud a k možnostem jejich reflexe","authors":"Jan Grinc","doi":"10.5817/cpvp2022-2-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-9","url":null,"abstract":"Článek navazuje na knihu H. Smekala, J. Benáka a kol. Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu. Na základě jejich zjištění se zamýšlí nad třemi otázkami významnými pro legitimitu a autoritu Ústavního soudu. Zaprvé jde o proces jmenování soudců Ústavního soudu a roli Senátu v něm. Zde je článek skeptický k možnosti uskutečnění některých podnětů ke změně přístupu Senátu. Zadruhé si článek klade otázku, zda a v jakém smyslu by měl Ústavní soud zohledňovat dopady svých rozhodnutí a zda tak v praxi činí. Zatřetí se zabývá procesem tvorby a přijímání plenárních rozhodnutí a v návaznosti na nedávnou kritiku tohoto procesu zevnitř soudu formuluje podněty ke zlepšení.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47202106","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Dozor prokuratúry SR nad dodržiavaním zákonnosti orgánmi verejnej správy: nežiaduci relikt socialistickej minulosti?","authors":"Bystrík Šramel","doi":"10.5817/cpvp2022-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-6","url":null,"abstract":"Autor sa vo svojom príspevku zaoberá problematikou dozoru prokuratúry nad dodržiavaním zákonnosti orgánmi verejnej správy. Ide o tému, ktorá je v Slovenskej republike dlhodobo predmetom početných diskusií, a to predovšetkým v kontexte zachovania tohto právneho nástroja, príp. jeho úplnej eliminácie. Autor sa v prvej časti príspevku zameriava na objasnenie pojmu „prokurátorský dozor“ vo všeobecnosti, na jeho povahu a klasifikáciu v slovenskom právnom prostredí. Následne autor objasňuje historické pozadie vzniku a vývoja inštitútu dozoru prokuratúry vo verejnej správe, analyzuje jeho premeny v čase a upriamuje pozornosť na jeho súvislosti s inými právnymi inštitútmi. Autor v príspevku tiež poukazuje na niektoré problematické prvky a snaží sa sformulovať vlastný právny názor týkajúci sa relevancie a opodstatnenosti existencie tohto právneho inštitútu v právnom poriadku Slovenskej republiky.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49566973","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Soudničky a jejich vliv na vnímání práva","authors":"Ondřej Glogar","doi":"10.5817/cpvp2022-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-2","url":null,"abstract":"V prvorepublikových novinách přitahovala zraky mnoha čtenářů rubrika obvykle nazvaná jako Soudní síň. Tyto sloupky obsahovaly různé příběhy na pomezí publicistického a uměleckého stylu čerpající náměty z reálných soudobých soudních řízení – tzv. soudničky. Tento článek se zaobírá popsaným žánrem a tím, jaký obraz práva soudničky podávaly a jak mohly působit na vnímání práva ve společnosti. Vzhledem k značné popularitě a určité masovosti daného žánru jej lze proto považovat za součást právní popkultury. Na základě tohoto spojení pak článek dospívá k závěru, že soudničky mají významný potenciál působit na vnímání práva ve společnosti. Avšak spíše než jako rozšiřování znalostní složky právního vědomí působí jako impuls k prohlubování „zájmu“ o právo. Na závěr textu je též zdůrazněn kultivační faktor četby soudniček i pro současné právníky.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343818","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Vyvážení konkurenční doložky v obchodním zastoupení","authors":"Ondřej Placzek","doi":"10.5817/cpvp2022-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-2-5","url":null,"abstract":"Tento článek zkoumá, zda strany obchodního zastoupení mají v případě sjednání konkurenční doložky povinnost toto ujednání určitým způsobem smluvně vyvážit. Kromě samotné existence povinného vyvážení se autor zabývá analýzou výhod a nevýhod možných podob kompenzace a zkoumáním role, jakou v souvislosti s vyvážením konkurenční doložky hraje institut zvláštní odměny. Na závěr článku je zvážena také otázka přiměřeného rozsahu sjednané kompenzační povinnosti.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-07-12","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343973","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Nespôsobilosť prezidenta Slovenskej republiky na výkon funkcie – garantovanie funkčnosti ústavného systému či možnosť odstavenia hlavy štátu?","authors":"Marek Domin","doi":"10.5817/cpvp2022-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-4","url":null,"abstract":"Príspevok upriamuje pozornosť na platnú právnu úpravu predpokladajúcu možnosť, že prezident Slovenskej republiky sa počas svojho funkčného obdobia môže stať nespôsobilým na výkon funkcie, s čím Ústava spája nezanedbateľné dôsledky. Cieľom je posúdiť, či existujúca úprava dostatočným spôsobom zabezpečuje riadny výkon prezidentských právomocí aj v prípade, ak by osoba zastávajúca úrad prezidenta nebola na výkon svojej funkcie spôsobilá. Pozornosť je však venovaná aj potenciálnemu zneužitiu súčasnej úpravy. Príspevok preto skúma aj to, či by Ústavou predpokladanú nespôsobilosť prezidenta bolo možné využiť na presadenie určitého rozhodnutia, ku ktorému sa hlava štátu stavia odmietavo, prípadne naopak, k zabráneniu prijatia určitého rozhodnutia hlavou štátu samotnou. Súčasťou záveru príspevku je, v kontexte stručnej komparácie s ústavnými úpravami v ostatných krajinách V4, aj formulácia návrhov de lege ferenda.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47480981","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe?","authors":"Jakub Hanák, Vojtěch Vomáčka","doi":"10.5817/cpvp2022-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-5","url":null,"abstract":"Článek analyzuje požadavky na zavádění technologie depolymerizace odpadních plastů, zejména pneumatik. Vychází z podpory podobným zařízením, která se projevuje již na úrovni Evropské unie, i reálné poptávky po umístění a provozování konkrétních zařízení, která se střetává s nepřipraveností právní úpravy nebo nejednotným přístupem orgánů státní správy, jak ukazují dosavadní zkušenosti z povolovacích procesů. Žádné zařízení v Česku odpad technologií depolymerizace nezpracovává, přestože různí investoři podnikli více než deset pokusů takové zařízení postavit. Autoři dospívají k závěru, že výraznou zátěž pro investory představuje zejména požadavek provedení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který znamená prodloužení povolovacího proces o přibližně 290 dnů. Nevylučuje však uskutečnění záměru, podobně jako jiné požadavky z oblasti veřejného stavebního práva, nakládání s odpady nebo ochrany ovzduší. Zavádění depolymerizace by výrazně napomohlo snížení daňové zátěže minerálního oleje, které lze v zásadě řešit uplatněním režimu podmíněného osvobození od daně, zařazením do nižší sazby daně nebo osvobozením od daně z minerálních olejů.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48678112","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Definiční znaky podvodu na DPH v judikatuře Nejvyššího správního soudu","authors":"Vojtěch Procházka, Petr Kupčík, Karel Brychta","doi":"10.5817/cpvp2022-1-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-6","url":null,"abstract":"Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343257","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"V. AML smernica – aplikačné problémy súvisiace s reguláciou virtuálnych mien","authors":"Yana Daudrikh","doi":"10.5817/cpvp2022-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-8","url":null,"abstract":"Primárny regulačný rámec obchodovania s virtuálnymi menami je upravený v V. AML smernici. Ide zrejme o najproblematickejšiu oblasť boja proti legalizácii príjmov z trestnej činnosti a financovania terorizmu, vzhľadom k hybridnej povahe virtuálnych mien. Nejednotnosť názorov na reguláciu virtuálnych mien badať aj na medzinárodnej úrovni. Viaceré medzinárodné inštitúcie vyčítajú V. AML smernici nedostatočnosť a problematickosť aplikácie definície pojmu virtuálna mena a zoznamu povinných osôb. V tejto súvislosti poskytneme bližšiu analýzu právnej povahy virtuálnej meny a rovnako tak sa pokúsime o priblíženie svojich úvah a postojov k právnej úprave de lege lata a de lege ferenda.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47217838","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}