{"title":"Kolize letadel a provozů – kolize právních řádů","authors":"Radovan Malachta","doi":"10.5817/cpvp2022-1-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-7","url":null,"abstract":"Článek s názvem Kolize letadel a provozů – kolize právních řádů se zabývá srážkou letadel a srážkou letadla s jiným provozem pohledem mezinárodního práva soukromého. Hlavním cílem článku je analýza vhodnosti hraničních určovatelů v právních předpisech, které se použijí pro určení rozhodného práva. Nejprve je uvedena problematika kolize letadel a provozů a stručně je nastíněn vývoj právní regulace prostřednictvím mezinárodních úmluv. Následně se článek věnuje kolizní úpravě střetu letadel v unijním právu – zde jsou analyzovány hraniční určovatele, které využívá nařízení Řím II a komentářová literatura k tomuto nařízení. Další část je věnována kolizní úpravě střetu letadla s automobilem. Na závěr je podán přehled právní úpravy regulující další odpovědnostní vztahy, které mohou nastat v důsledku kolize letadel (odpovědnost vůči třetím osobám na zemi a vůči osobám na palubě).","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343295","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Dodatečné poskytnutí vysvětlení","authors":"Michala Špačková","doi":"10.5817/cpvp2022-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-2","url":null,"abstract":"Dodatečné poskytnutí vysvětlení je v českém právu stále relativní novinkou, jejíž aplikace s sebou přináší řadu otázek. Ty se týkají v prvé řadě předpokladů uplatnění této výjimky ze zásady poskytnutí vysvětlení akcionáři na valné hromadě. Zvláštní pozornost je nutné věnovat zejména otázce rozsahu povinnosti členů představenstva připravit se na otázky akcionářů. Neméně významná je i problematika prostředků ochrany práva na vysvětlení, zejména podání návrhu na vyslovení usnesení valné hromady za neplatné z důvodu rozporu se zákonem. Odlišně je přitom nutné posuzovat ochranu akcionáře v situaci nedůvodného (až) dodatečného poskytnutí vysvětlení ve srovnání s následným neposkytnutím odpovědi dříve přislíbené na valné hromadě představenstvem společnosti. Cílem příspěvku je nastínit možná výkladová východiska zmíněných problémů, a to i s využitím poznatků německého práva, jako hlavního inspiračního zdroje tuzemské úpravy práva na vysvětlení.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47651460","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Vybrané problematické okruhy agenturního zaměstnávání v poměrech české a německé právní úpravy","authors":"Vojtěch Jirásko","doi":"10.5817/cpvp2022-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-1","url":null,"abstract":"Článek nabízí analýzu stěžejních parametrů agenturního zaměstnávání v zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a dále navazuje analýzou agenturního zaměstnávání v německé legislativě. Zevrubně je rozebrána možnost přenositelnosti některých pracovněprávních instrumentů do tuzemské právní úpravy, a to jednak ve smyslu de lege ferenda, tak i v rámci výkladu a dotváření práva de lege lata. Pozornost je zvláště zaměřena na otázky doby dočasného přidělení, délky trvání pracovního poměru či fenoménu fikce pracovního poměru v agenturních vztazích. Článek přináší úvahy nad dalším normativním vývojem této oblasti, přičemž nezůstává jen v teoretické rovině, ale závěry a doporučení podepírá konkrétními daty empirického výzkumu. Záměrně čtenáře vede k zamyšlení nad současnou praxí a prostřednictvím právní metodologie hledá vhodná juristická řešení. V závěru poměřuje optikou principu proporcionality jednotlivé dotčené hodnoty a doporučuje posílit postavení agenturních zaměstnanců, zejména poté dovozením fikce pracovního poměru mezi agenturním zaměstnancem a uživatelem.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343191","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"The Role of Mutual Trust and Mutual Recognition in the Functioning of the European Public Prosecutor’s Office","authors":"Valéria Ružičková","doi":"10.5817/cpvp2022-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2022-1-3","url":null,"abstract":"This article aims to examine the situations in the European Public Prosecutor’s Office proceedings, in which the use of mutual trust and, consequently, mutual recognition is possible and deliberate on whether the role of these principles is significant or rather minor. By doing so, it sheds light on the nature of the principle of mutual trust and mutual recognition as well as the mutual recognition mechanisms which are applicable in criminal proceedings in general. It explains, with regard to the European Public Prosecutor’s Office, the possibility of their use in the European Public Prosecutor’s Office proceedings taking into account the limitations of the principle of mutual trust and mutual recognition.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-04-07","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47654433","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Pseudospor o ľudských právach","authors":"Marek Káčer","doi":"10.5817/cpvp2021-4-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-8","url":null,"abstract":"Táto duplika reaguje na texty troch autorov, ktorí kritizujú môj návrh, aby sme pri obhajobe ľudských práv používali pragmatické argumenty namiesto argumentov ontologických. Napriek skutočnosti, že väčšina kritických námietok s týmto návrhom priamo nepolemizuje, dospievam k jeho miernej modifikácii: Ak je úlohou ontológie rozšírenie sústavy presvedčení, ktoré ospravedlňujú naše pragmatické postoje, potom ontológia môže poskytovať dobré argumenty aj pri obhajobe ľudských práv. Pragmatizmus ontológiu nenahrádza, ale ju predchádza.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47225252","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Ospravedlnění, nebo ontologie? Aneb proč je filosofování o pojmu lidských práv užitečné","authors":"Pavel Dufek","doi":"10.5817/cpvp2021-4-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-6","url":null,"abstract":"Text kriticky reaguje na článek Marka Káčera Načo sa trápiť s otázkou existencie ľudských práv? (ČPVP 4/2020). Argumentuji, že autorova snaha o vyhnutí se filosofickým kontroverzím spojeným s pojmem lidských práv narazí na stejný typ problémů, s nimiž se potýkají přístupy, jež chce pragmatickým obratem překonat. Nosným neshledávám ani justifikační opření pragmatismu o údajný celosvětový překrývající se konsenzus stran praxe lidských práv. Poukazem na neúplnost právně-centralistického pohledu na lidská práva a zdůrazněním jejich sociálně-morálního podhoubí pak zpochybňuji i související tezi, že jako lidstvo jsme se pro lidská práva díky jejich všeobecné užitečnosti již „rozhodli“, a tudíž není více důvod hledat jejich hlubší ospravedlnění.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"48009899","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Koho trápí existence lidských práv?","authors":"Martin Hapla","doi":"10.5817/cpvp2021-4-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-5","url":null,"abstract":"Článek reaguje na text Marka Káčera „Načo sa trápiť s otázkou existencie ľudských práv?“, kterému vytýká, že dostatečně nerozlišuje mezi různými druhy práv (např. právy legálními a morálními, právy institucionálními a kritickými morálními), což následně vede k některým zmatením, a dále že se vymezuje vůči otázce, kterou si současní filosofové věnující se tématu lidských práv nekladou. Lidská práva totiž v současné filosofii nejsou chápána jako bizarní objekty existující v nějaké obdobě platónské říše idejí, ale jako normy, které platí na základě morálních důvodů. Právě tato pozice je v článku důkladněji představena a analyzována (včetně identifikace některých jejích výhod oproti pragmatickému myšlenkovému rámci, v němž doporučuje uvažovat o lidských právech Marek Káčer).","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47012148","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Pragmatismus bez metafyziky?","authors":"Tomáš Sobek","doi":"10.5817/cpvp2021-4-7","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-7","url":null,"abstract":"Tento článek má dvě části, které spolu úzce souvisejí. Obě se týkají vztahu metafyziky a pragmatismu v morálním kontextu. První část reaguje na text Marka Káčera „Načo sa trápiť s otázkou existencie ľudských práv?“, který obhajuje pragmatismus v protikladu k ontologickému přístupu. Káčer, inspirován Rudolfem Carnapem, tvrdí, že ontologickou otázku, zda opravdu existuje X, bychom měli nahradit praktickou otázkou, zda je užitečné přijmout jazykový systém, který umožňuje mluvit o X. Ve své reakci se pokusím ukázat, že opozice mezi ontologickým a pragmatickým přístupem není tak ostrá, jak ji autor prezentuje. Už samotné myšlení o tom, co by mohlo a mělo být, vytváří ontologické závazky. Tuto skutečnost se pokusím ilustrovat na touze po férovosti ve vztahu k morálnímu pojmu potenciální osoby. Ontologické závazky jsou nedílnou součástí praktické orientace člověka ve světě a v tomto smyslu je ontologický přístup slučitelný s pragmatismem. Druhá část reaguje na jiný text stejného autora, který se také věnuje úloze metafyziky při zdůvodňování lidských práv. Káčer zde používá Humovu tezi, aby ukázal omezený význam metafyziky pro zdůvodnění lidských práv. Snažím se ukázat, že Humova teze, ve své netriviální verzi, je spíše metafyzickou tezí než logickým zákonem. Nicméně, navrhuji způsob, jak se s tímto problémem vyrovnat v pojmech Káčerova pragmatismu.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"44 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343147","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Limity důkazního použití zpravodajských informací","authors":"Ladislav Pokorný","doi":"10.5817/cpvp2021-4-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-2","url":null,"abstract":"Článek se zabývá možnostmi důkazního použití zpravodajských informací a jeho limity. Má za cíl upozornit na existující limity důkazního použití zpravodajských informací v trestním řízení z pohledu zpravodajských služeb, tedy na limity vyplývající ze specifického charakteru jejich postavení a činnosti, především na požadavek utajení a zachovávání pravidel spolupráce zpravodajských služeb.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71343101","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Otázky uplatňování prevenční povinnosti při výrobě a provozu autonomních vozidel","authors":"Eva Fialová, Alžběta Krausová","doi":"10.5817/cpvp2021-4-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/cpvp2021-4-3","url":null,"abstract":"Výroba vozidel je regulována celou řadou právně závazných předpisů, včetně právně závazných technických norem. Těmto normám se musí výrobci podřídit, pokud vozidlo chtějí uvést na trh. Přesto se najdou v automobilech některé prvky, na které technické normy nepamatují. Toto se může týkat nových komponent nebo moderních asistenčních systémů a funkcionalit. I tehdy, pokud výrobce není v takovém případě vázán žádnou právně závaznou normou, má prevenční povinnost neboli povinnost předcházet škodám. S vývojem (částečně) autonomních vozidel bude růst význam prevenční povinnosti s tím, jak budou vozidla vybavena doposud právně neregulovanými prvky a systémy. Tento článek pojednává o prevenční povinnosti a jejím významu pro bezpečnost autonomního řízení. Článek v závěru zmiňuje i relevantní judikaturu, která se k prevenční povinnosti vztahuje.","PeriodicalId":52263,"journal":{"name":"Casopis pro Pravni Vedu a Praxi","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2021-12-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47631823","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}