Forestry Journal最新文献

{"title":"Evaluation of ecosystem services from urban forests in the City of Prague / Ocenění ekosystémových služeb městských lesů Hlavního města Prahy","authors":"M. Hájek, J. Lípa","doi":"10.1515/FORJ-2015-0014","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0014","url":null,"abstract":"Abstract Municipal forests primarily provide ecosystem services which are in demand by residents. If they are to meet the demands of Prague’s citizens, managers need good quality information and appropriate financial resources. One important piece of data is a valuation of all ecosystem services. The aim of this paper is to assess the current level of organisation and funding of forest management, estimate the value of forest functions and contribute to improvements in annual reporting by the Forests of the City of Prague. The results of the valuation could potentially be used for the improvement of decision making processes. The organisational structure (Centre of Forests, Watercourses and Reservoirs, Ornamental Nursery Management and Environmental Education) has been effective in delivering sustainable forest management in the City. In addition, forest management of the City of Prague has been independently certified under the Forest Stewardship Council (FSC) International Standard since May 2007. Abstrakt Obecní lesy poskytují především ekosystémové služby, které jsou požadovány obyvateli. Aby splňovaly požadavky pražských občanů, potřebují manažeři kvalitní informace a odpovídající finanční prostředky. Jedním z důležitých údajů je ocenění všech ekosystémových služeb. Cílem této práce je zhodnotit současnou úroveň organizace a financování lesního hospodářství, odhad hodnoty funkcí lesů, ale také přispět ke zlepšení výroční zprávy o Lesích hlavního města Prahy. Výsledky ocenění by mohly být použity pro zlepšení rozhodovacích procesů. Organizační struktura (středisko lesů, vodních toků a nádrží, městské zeleně a ekologické výchovy) byla účinná při zajištění udržitelného hospodaření v lesích na území Hlavního města Prahy. Kromě toho hospodaří Hlavní město Praha od května 2007 ve svých lesích na základě certifikátu dle mezinárodní normy Forest Stewardship Council (FSC).","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"43 1","pages":"52 - 57"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"86894442","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Decision support systems in Slovak forestry planning: a review / Systémy na podporu rozhodovania v lesníckom plánovaní na Slovensku: prehľad","authors":"Ján Tuček, Róbert Sedmák, Andrea Majlingová, Maroš Sedliak, Susete Marques","doi":"10.1515/FORJ-2015-0010","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0010","url":null,"abstract":"Abstract Project COST Action FP 0804 - FORSYS summarizes European experiences in developing and applying decision support systems for forest management. This paper introduces FORSYS methodology for the classification of current forest management problems and for the description of existing decision support systems. The paper identifies the general forestry planning problems that need to be solved in Slovakia, lists the DSS tools available in Slovakia and evaluate their ability for addressing the identified problems. Finally, the research needs and gaps in this field were identified. A comparison of the situation regarding decision support in Slovakia and both in Europe and neighbouring countries (Austria, Hungary) is introduced in order to justify the identified needs. The paper is focused on the overview of models, methods and knowledge management techniques which are available in Slovakia now. We found out that the Slovak decision support research follows the state in Europe with a significant time delay and a lack of adequate instruments for addressing the contemporary planning problems exists. Consequently, there is a strong need for the development and application of computer-based tools to support decision-making problems in forest management. Abstrakt Projekt Akcie COST FP 0804 - FORSYS zhŕňa európske skúsenosti v oblasti rozvoja a využívania systémov pre podporu rozhodovania v obhospodarovaní lesov. Predložený príspevok sa zaoberá metodikou FORSYS pre klasifikáciu súčasných problémov lesného hospodárstva a pre opis existujúcich systémov pre podporu rozhodovania. Identifikuje základné problémy lesníckeho plánovania, ktoré je potrebné riešiť na Slovensku, uvádza DSS nástroje ktoré sú k dispozícii a hodnotí ich schopnosť riešiť identifikované problémy. Na záver sú identifikované potreby výskumného riešenia a existujúce nedostatky v tejto oblasti. Na odôvodnenie zistených potrieb sa tiež uvádza porovnanie situácie v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku so situáciou v Európe a susedných krajinách (Rakúsko, Maďarsko). Článok je zameraný na prehľad modelov a metód rozhodovania ako aj techník na manažment znalostí, ktoré sú aktuálne na Slovensku k dispozícii. Všeobecne možno konštatovať, že výskum v oblasti podpory rozhodovania na Slovensku síce sleduje stav v Európe, avšak so značným časovým oneskorením a výrazným nedostatkom vhodných nástrojov pre riešenie aktuálnych plánovacích problémov. V dôsledku toho existuje silná potreba pre vývoj a aplikácie počítačových nástrojov na podporu rozhodovania problémov hospodárenia v lesoch.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"1021 1","pages":"19 - 30"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"88307513","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Inovovaný prístup k tvorbe kategórií drvičov nežiaducich nárastov / Innovative approach to creating categories of forestry mulchers","authors":"Richard Hnilica, Jozef Slugeň, Miroslav Dado, V. Messingerova, Michaela Hnilicová","doi":"10.1515/forj-2015-0012","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/forj-2015-0012","url":null,"abstract":"Abstract This paper highlights innovative opportunities for the development of forestry machines categorisation. Nowadays, the market offers different types of forestry machines available from many manufacturers, and ordinary customers as well as the professional community have a problem to orientate themselves in a great number of products. The aim of this paper was to develop a categorisation scheme for forestry machines - mulchers to enhance the understanding and communication between vendors and potential users of these products. The proposed categorisation system takes means of propulsion into account, and is based on the following parameters: engine performance, weight, grinding diameter and flow rating. The resulting categorisation represents a pattern for the development of mechanism construction sets that takes into account the customers` requirements. Abstrakt Článok sa zaoberá inovatívnymi možnosťami rozvoja kategorizácie lesných mechanizmov. Trh v súčasnosti ponúka rôzne typy lesných mechanizmov, ktoré sú k dispozícii od mnohých výrobcov. Uvedený fakt vedie bežných zákazníkov, ako aj odbornú verejnosť k problémom v zorientovaní sa medzi veľkým množstvom produktov. Cieľom tejto práce bolo vytvorenie schémy kategórií pre lesné mechanizmy (konkrétne mulčovače), s cieľom zlepšiť porozumenie a komunikáciu medzi dodávateľmi a potenciálnymi užívateľmi týchto produktov. Navrhovaná kategorizácia berie do úvahy koncepciu pohonu mechanizmov a je založená na nasledujúcich parametroch: výkon motora, hmotnosť, priemer nárastu a prietokové množstvo. Výsledná kategorizácia predstavuje modelový postup pri tvorbe stavebných radov mechanizmov, pri čom sa zohľadňujú požiadavky zákazníkov.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"83 1","pages":"37 - 43"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"74699087","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Differences in evaluation of three different approaches in home range sizes of red deer Cervus elaphus in Western Carpathians / Rozdiely vo vyhodnotení veľkosti domovských okrskov jeleňa lesného Cervus elaphus v Západných Karpatoch tromi rôznymi prístupmi","authors":"Alfadil Mohammed Abdelrahman Adam, Rudolf Kropil, Viliam Pichler","doi":"10.1515/FORJ-2015-0009","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0009","url":null,"abstract":"Abstract The aim of this study was to evaluate differences using three different approaches in home range sizes of selected male individuals of red deer (Cervus elaphus). This study was conducted in the Kremnica Mountains (the Western Carpathians) located in central Slovakia. The study included data from three individuals, collared and tracked by using the VHF (Very High Frequency) telemetry. The data were evaluated within three different seasons (winter, summer and rut). For the measuring of home range sizes three methods were used: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). The seasonal effect on home range size was analyzed by using the analysis of variance (ANOVA) two and three main effects. The study showed differences in home range sizes and core areas in red deer population. The migrant individual had a lager home range size with used methods. The differences occurred between total seasonal home ranges, but statistically not significant. The home range created by Local Convex Hull was significantly smaller than the home range created by Kernel Home Range. Abstrakt Cieľom tohto príspevku bolo porovnať rozdiely v aplikácií troch rôznych prístupov k vyhodnocovaniu veľkosti domovských okrskov vybraných samčích jedincov jeleňa lesného (Cervus elaphus) v Západných Karpatoch. Výskum bol vykonaný v Kremnických vrchoch, situovaných v centrálnej časti Slovenska na vzorke troch jedincov sledovaných VHF (Very High Frequency) rádiotelemetriou. Údaje boli vyhodnocované v rámci troch sezón (zima, leto a ruja). Na odhad veľkosti domovských okrskov boli použité tri metódy: Minimum Convex Polygon (MCP), Kernel Home Range (KHR) and Local Convex Hull (LoCoH). Sezónne rozdiely vo veľkosti domovských okrskov boli analyzované použitím analýzy variancie (ANOVA). Výsledky poukázali na rozdiely vo veľkosti domovských okrskov a jadrových zón v populácii jelenej zveri. Migračný typ jedinca mal väčší okrsok v porovnaní s ostatnými, tento rozdiel však nebol štatisticky významný. Metóda LoCoH s použitím malej vzorky dát významne podhodnocuje odhady veľkosti domovských okrskov.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"228 1","pages":"12 - 18"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"74536517","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Porovnání vybraných kvalitativních znaků kmene dubových porostů při různém vlivu pomocných dřevin / Comparison of selected qualitative characteristics of stem in oak stands under varying effects of auxiliary tree species","authors":"Martin Slávik, Igor Štefančík","doi":"10.1515/FORJ-2015-0011","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0011","url":null,"abstract":"Abstract The paper analyses the influence of auxiliary trees species on selected qualitative characteristics of the parent oak stand aged 100-120 years from the tending aspect point of view. Stand structure described by relative height position, and stem straightness and branchiness as the main qualitative parameters were studied on 162 trees in three different forest stands: (i) without woody understorey, (ii) with understorey dominated by European hornbeam with an admixture of small-leaved linden and field maple, and iii) with understorey dominated by small-leaved linden. The results showed a positive effect of auxiliary tree species on the oak quality (straightness and branchiness of stems) in the lower part of the stem. Under the assumed elimination of genetic influences, better qualitative parameters of oak could be explained by the occurrence of auxiliary trees in the understorey. Abstrakt Práce analyzuje výsledky hodnocení vlivu pomocných dřevin na vybrané kvalitativní znaky mateřského dubového porostu ve věku 100- 120 let z aspektu výchovy porostu. Hodnotili se struktura porostu (relativní výškové postavení), křivost a zavětvení kmene na 162 jedincích ve třech porostech: (i) bez podrostu, (ii) s podrostem tvořeným hlavně habrem, méně lípou a javorem babykou (iii) s podrostem s lípou. Výsledky ukázali kladný vliv podrostu dřevinného patra jak lípy srdčité, tak i habru obecného, a to jednak při hodnocení křivosti kmene, jednak i při hodnocení výskytu větví ve spodní části kmene. Podstatně lepší výsledky v kvalitě dubů si při předpokládaném vyloučení genetických vlivů vysvětlujeme právě přítomností pomocních dřevin v dolní etáži porostů.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"450 1","pages":"31 - 36"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"78803771","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"The assessment of forest parameters by combined LiDAR and satellite data over Alpine regions – EUFODOS Implementation in Austria / Hodnotenie parametrov lesa kombináciou LIDAR-u a satelitných údajov v alpských regiónoch – implementácia systému EUFODOS v Rakúsku","authors":"Mathias Schardt, Klaus Granica, Manuela Hirschmugl, Janik Deutscher, Michael Mollatz, Martin Steinegger, Heinz Gallaun, Andreas Wimmer, Stefanie Linser","doi":"10.1515/FORJ-2015-0008","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0008","url":null,"abstract":"Abstract Regional authorities require detailed and georeferenced information on the status of forests to ensure a sustainable forest management. One of the objectives in the FP7 project EUFODOS was the development of an operational service based on airborne laser scanning and satellite data in order to derive forest parameters relevant for the management of protective forests in the Alps. The estimated parameters are forest type, stem number, height of upper layer, mean height and timber volume. RapidEye imagery was used to derive coniferous and broadleaf forest classes using a logistic regression-based method. After the generation of a normalised Digital Surface Model and a forest mask, the forest area was segmented into homogeneous polygons, tree tops were detected, and various forest parameters are calculated. The accuracy of such an assessment was comparable with some previous studies, and the R-square between the estimated and measured values was 0.69 for tree top detection, 0.82 for upper height and 0.84 for mean height. For the calculation of timber volume, the R² for modelling is 0.82, for validation with an independent set of field plots, the R² is 0.71. The results have been successfully integrated into the regional forestry GIS and are used in forest management. Abstrakt Regionálne plánovanie zabezpečujúce trvale udržateľný manažment lesa vyžaduje detailné a georeferencované informácie o stave lesov. Jedným z cieľov projektu EUFODOS (projekt 7. RP EÚ) bolo vyvinúť operatívnu službu využívajúcu údaje leteckého laserového skenovania v kombinácii so satelitnými údajmi, pomocou ktorých sú odvodené informácie potrebné pre obhospodarovanie ochranných lesov v Alpách. Zisťované parametre sú lesný typ, počet stromov, výška hornej korunovej vrstvy, priemerná výška a kmeňová zásoba. Použilo sa snímkovanie systémom RapidEye pre odvodenie tried ihličnanov a listnáčov s použitím logistického regresného modelu. Po vygenerovaní normalizovaného digitálneho modelu povrchu a masky lesa sa plocha lesa segmentovala do homogénnych polygónov, identifikovali sa vrcholce stromov a vypočítali sa požadované porastové charakteristiky. Presnosť uvedených odhadov bola porovnateľná s predošlými štúdiami - R2 medzi odhadovanými a meranými hodnotami pozícií vrcholcov stromov bol 0,69, pre hornú výšku 0,82 a pre priemernú výšku porastu 0,84. Pri výpočte objemu dreva bol R2 príslušného modelu 0,82. Pri validácii s nezávislým súborom plôch bola dosiahnutá hodnota R2 0,71. Prezentované výsledky sa úspešne integrovali do regionálnych lesníckych GIS sú využívané pri manažmente lesa.","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"36 1","pages":"3 - 11"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2015-03-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"85710685","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Ekonomická doba obmýtní / Economic rotation period","authors":"Karel Pulkrab, Miroslav Sloup, Roman Sloup","doi":"10.1515/FORJ-2015-0004","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0004","url":null,"abstract":"Abstract The article presents selected results of the project of the Czech National Agency for Agricultural Research, “Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry” executed at the Department of Forest Economy and Forestry Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Agriculture in Prague. The results included the quantification of forest rotation periods derived from total mean increment, total mean value increment, and annual gross profit of forest production. Significant differences between the rotation period currently recommended and the rotation period relevant to economic optimum (maximum) were observed. The better the forest site (site quality class), the bigger is the difference Abstrakt Příspěvek uvádí vybrané výsledky projektu NAZV „Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství“, který je řešen na katedře ekonomiky a řízení lesního hospodářství Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Byla provedena kvantifikace doby obmýtní, stanovená na základě celkového průměrného přírůstu, celkového průměrného přírůstu hodnotového a na základě čistého důchodu lesní výroby (hrubého zisku lesy výroby). Byla zjištěna značná diference mezi dobou obmýtní, v současnosti doporučovanou a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (maximu). Tato diference se zvyšuje od méně kvalitních směrem ke kvalitnějším stanovištím (bonitním stupňům)","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"1 1","pages":"223 - 230"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"89627939","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Foretičtí roztoči lýkožrouta smrkového Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) z oblasti recentní gradace ve střední Evropě / Phoretic mites (Mesostigmata) on double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) in recent oubreak area in the central ","authors":"M. Čejka, J. Holuša","doi":"10.1515/FORJ-2015-0006","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0006","url":null,"abstract":"Abstract Phoretic mites can be predators of eggs and larvae of bark beetles. Phoretic mites associated with Ips duplicatus have not been systematically studied so far. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. Beetles were sampled with pheromone traps. In total, 500 beettle individuals were captured. From their bodies and the sediment of collecting bottles, 292 mite individuals were collected, and three species of phoretic mites (Mesostigmata) were identified. The most numerous species was Dendrolaelaps quadrisetus. This mite species as well as the other identified species Uroobovella ipidis were not known as phoretic on I. duplicatus before. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha known from galleries of I. duplicatus. Total abundance and the number of phoretic mites per beetle as well as the species spectrum significantly differed between localities. The values of abundance and species spectrum were similar to I. typographus Abstrakt Foretičtí roztoči u lýkožroutů mohou predovat na jejich vajíčkách či larvách. U druhu Ips duplicatus nebyli foretičtí roztoči systematicky studováni. Proto jsme studovali spektrum a abundanci foretických roztočů u tohoto druhu ve východní části České republiky. Pomocí metody feromonových lapačů jsme odchytili celkově 500 jedinců Ips duplicatus a z jejich těl a sedimentu odběrových nádob získali 292 foretických roztočů (Mesostigmata). Byly nalezeny tři foretické druhy roztočů z řádu Mesostigmata. Nejpočetnějším byl Dendrolaelaps quadrisetus. Tento druh roztoče ještě nebyl u I. duplicatus znám stejně jako další zjištěný druh Uroobovella ipidis. Druhým nejpočetnějším druhem byla Trichouropoda polytricha, známý z požerků I. duplicatus. Celková abundance a počet foretických roztočů na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantně lišila, stejně tak jako druhové spektrum. Hodnoty však byly plně v intencích početností a druhového spektra jako u I. typographus","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"42 1","pages":"240 - 243"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"88877935","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Porovnanie kvalitatívnej produkcie dvoch bukových (Fagus sylvatica L.) porastov na kyslom stanovišti / A comparison of qualitative production of two beech (Fagus sylvatica L.) stands growing at acid sites","authors":"Igor Štefančík","doi":"10.1515/FORJ-2015-0005","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0005","url":null,"abstract":"Abstract In this paper, a beech thinning experiment aimed at qualitative production issues was analysed. Two beech stands (93- and 105-year-old), growing at acid sites with similar ecological conditions were compared. The stands differ in the stand age, when their tending started (at the age of 40 years in one experiment versus 60 years for the second one). In the first stand, the thinning interventions were carried out during last 45 years, while in the second stand a 53-year-long period of investigation was recorded. The research was conducted in four treatment plots: (i) heavy thinning from below (C degree according to the German forest research institutes from 1902), (ii) free crown thinning with thinning intervals of 5 years, (iii) free crown thinning with thinning intervals of 10 years, and (iv) control plot (without thinning). The stand qualitative parameters (stem and crown quality, proportion of the best quality assortment and share of crop trees) were evaluated. From the point of qualitative production, the best results were most frequently obtained at the plots with the free crown thinning followed by heavy thinning from below. The worst parameters were found at the control plot Abstrakt Práca analyzuje kvalitatívnu produkciu prebierkového pokusu v bukovom poraste. Porovnali sa 2 bukové porasty (93 a 105 ročný) na kyslom stanovišti s podobnými ekologickými podmienkami. Porasty sa odlišovali vekom, kedy sa začalo s ich výchovou (jeden vo veku 40 rokov a druhý vo veku 60 rokov). V prvom poraste sa zásahy vykonávali počas ostatných 45 rokov, kým v druhom poraste sa sledovalo obdobie 53 rokov. Výskum pozostával zo štyroch sledovaných variant: (i) silná podúrovňová prebierka (C stupeň podľa Nemeckých výskumných ústavov lesníckych z roku 1902), (ii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 5 rokov, (iii) úrovňová voľná prebierka s intervalom 10 rokov, (iv) kontrolná plocha (bez prebierok). Hodnotili sa kvalitatívne parametre porastu (kvalita kmeňa a koruny, podiel najkvalitnejších sortimentov a zastúpenie cieľových stromov). Najlepšie výsledky sa z hľadiska kvalitatívnej produkcie dosiahli na plochách s úrovňovou voľnou prebierkou a potom na ploche so silnou podúrovňovou prebierkou. Najhoršia kvalitatívna produkcia sa zistila na kontrolných plochách (bez výchovy)","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"220 1","pages":"231 - 239"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"89121781","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}

{"title":"Importance of automatic threshold for image segmentation for accurate measurement of fine roots of woody plants / Význam automatického prahovania na obrazovú segmentáciu pre presné merania jemných koreňov drevín","authors":"P. Surový, C. Dinis, R. Marušák, N. Ribeiro","doi":"10.1515/FORJ-2015-0007","DOIUrl":"https://doi.org/10.1515/FORJ-2015-0007","url":null,"abstract":"Abstract The fine roots are considered the key organs for plant survival, growth and productivity. Measurement of fine roots variables is easily and conveniently achieved by means of digital image. The descriptive variables like root area, surface, total length and diameter distribution may be obtained from the image. Analysis of digital image consists from several steps, each of them represents potential source of the error. In this article we want to evaluate the automatic thresholding and its impact on principal variables obtainable from digital scans of the fine roots. We compare 16 different thresholding methods and compare them with the human processed binary images of roots of cork oak (Quercus suber L.). We found some of the thresholding methods perform significantly better than others in the estimation of total projected area however the length estimation error points out a little different order of accuracy Abstrakt Jemné korene sú považované za kľúčové orgány zabezpečujúce prežitie rastliny, jej rast a produkciu. Merania jemných koreňov sú ľahko a pohodlne vykonávateľné pomocou digitálneho obrazu. Popisné veličiny ako plocha koreňov, ich povrch, celková dĺžka či hrúbková štruktúra sa dajú získať z digitálneho obrazu. Analýza digitálneho obrazu pozostáva z niekoľkých krokov, z ktorých každý predstavuje potenciálny zdroj chyby merania. V tomto článku sa zameriavame na automatickú segmentáciu prahovaním a jej vplyv na veličiny získavané z digitálnych skenov jemných koreňov korkového duba (Quercus suber L.). Porovnávame 16 rôznych prahovacích metód a ich správnosť v porovnaní s binárnymi obrazmi vytvorenými ľudským hodnotiteľom. Zistili sme, že niektoré prahovacie metódy dávajú lepšie výsledky ako ostatné v odhade plochy koreňov, ale pred odhad dĺžky koreňov je poradie metód podľa ich správnosti len mierne odlišné","PeriodicalId":56352,"journal":{"name":"Forestry Journal","volume":"86 1","pages":"244 - 249"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2014-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"73189616","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}