Martin Hrdlička, Karel Rapouch, Alena Selucká, Petr Nekuža
{"title":"PRŮZKUM POVRCHOVÝCH ÚPRAV A RESTAUROVÁNÍ ŠICÍHO STROJE WHEELER-WILSON Z 19. STOLETÍ","authors":"Martin Hrdlička, Karel Rapouch, Alena Selucká, Petr Nekuža","doi":"10.61574/fkr.2024.1.041","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2024.1.041","url":null,"abstract":"Předmětem příspěvku je komplexní zhodnocení a postup konzervování- restaurování šicího stroje s nožním pohonem americké firmy the Wheeler and Wilson Manufacturing Company z r. 1867. V rámci průzkumu byly posouzeny, pro uvedeného výrobce charakteristické, konstrukční prvky šicího mechanismus, litinového stojanu a dřevěné skříňky, které společně s dochovaným sériovým číslem přispěly k přesnější dataci daného stroje. V této souvislosti byla pozornost zaměřena též na průzkum kovových materiálů, včetně povrchové úpravy zvané japanning a zlatých dekorací formou obtisků použitých na hlavě šicího stroje. Stejně tak byly zkoumány intarzované povrchy z ořechového dřeva opatřené šelakovou politurou. Výsledky instrumentálních analýz (XRF a FTIR spektroskopie, mikroskopie ve VIS i UV světle) jsou interpretovány v historickém kontextu produkce uvedené značky Wheeler-Wilson, která patří k raným výrobcům šicích strojů. Tyto poznatky jsou rovněž východiskem pro volbu optimálního restaurátorského zásahu, jehož cílem je zachování originálních dílů a povrchových úprav včetně obnovení šelakové politury. Postup restaurování je doložen řadou fotografií částí šicího stroje před a po jeho ošetření.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"1990 11","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"141707652","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Radka Šefců, Václava Antušková, Markéta Havlová, Petra Kšírová
{"title":"ČERVENÉ ORGANICKÉ PIGMENTY A MOŽNOSTI JEJICH IDENTIFIKACE V MALBĚ","authors":"Radka Šefců, Václava Antušková, Markéta Havlová, Petra Kšírová","doi":"10.61574/fkr.2024.1.027","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2024.1.027","url":null,"abstract":"Identifikace výtvarných materiálů na uměleckých dílech je zásadní jak pro pochopení kontextu vzniku uměleckého díla, tak pro poznání dobových autorských technologických postupů. Ty mají vliv na rozpoznání doby vzniku samotného výtvarného díla, a tím popřípadě i na určení jeho pravosti. Tento příspěvek se zabývá identifikací především syntetických červených organických pigmentů pomocí tří metod – infračervené a Ramanovy spektroskopie a vysokoúčinné kapalinové chromatografie spojené s detektorem diodového pole a fluorescenčním detektorem. Infračervenou spektroskopií byla na standardech získána bohatá spektra s řadou intenzivních absorpčních pásů. Měření na vzorcích je však ovlivněno přítomností dalších složek heterogenního systému malby a tím je identifikace zájmového pigmentu komplikovaná a někdy touto metodou nemožná. Ramanova spektroskopie ukázala, že je vhodná pro analýzu většiny syntetických pigmentů. Oproti tomu u červených laků srážených z přírodních barviv není identifikace možná vlivem vysoké fluorescence. Kapalinová chromatografie hraje zásadní roli v identifikaci organických pigmentů, jelikož s ní lze bezpečně detekovat jak přírodní pigmenty, tak i většinu syntetických pigmentů. Limitujícím faktorem se v některých případech ukázala nízká koncentrace pigmentu ve vzorku. Zásadním přínosem této metody je identifikace složek multikomponentních směsí organických pigmentů. Tyto tři způsoby identifikace pigmentů byly testovány na vzorcích odebraných z děl datovaných od 19. do 20. století, kde se povedlo úspěšně rozlišit syntetický alizarin od mořeny nebo určit přítomnost syntetických červených pigmentů na bázi naftolu.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"31 6","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"141711976","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Z CUKRU. RESTAUROVÁNÍ RELIÉFU NÁRODNÍHO DIVADLA","authors":"Lucie Vojáčková","doi":"10.61574/fkr.2024.1.021","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2024.1.021","url":null,"abstract":"Raritní cukrářský předmět vyrobený z cukrové hmoty byl silně degradovaný a poškozený. Pro neobvyklost takového předmětu a nedostatek odborné literatury bylo nutné konzultovat postup s odborníky na technologii čokolády a cukrovinek. Složení cukrové hmoty bylo analyzováno, aby mohla být na modelových vzorcích otestována adheziva a bylo možné vybrat to nejvhodnější. Testována byla adheziva Paraloid B72, Aquazol 500 a Lascaux 303 HV. Dvě sady vzorků byly po stárnutí kromě lepení v lomu lepeny také na skleněnou podložku. Zásadní jsou pro tento druh předmětu podmínky uložení, které vyžadují adjustaci se silikagelem v uzavřené atmosféře.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"22 4","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"141713799","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"RESTAUROVÁNÍ STŘEDOVĚKÉHO ROTULU ZE SBÍREK MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO ARCHIVU V BRNĚ","authors":"Jana Holčapková, Klára Kořanová","doi":"10.61574/fkr.2024.1.016","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2024.1.016","url":null,"abstract":"V depozitářích Moravského zemského archivu ve fondu G 1 Bočkova sbírka je uložen jedinečný pergamenový rotulus. Jedná se o zají- mavý a v našich zemích ojedinělý artefakt. Vzhledem k jeho stavu bylo rozhodnuto o restaurátorském zásahu. Průzkumem se zjistilo, že největším poškozením byly ztráty způsobené hlodavci, prachové usazeniny, zátrhy a sklady vzniklé převíjením svitku. Nejprve byl svitek zdigitalizován, aby se zabránilo dalšímu poškozování při manipulaci. Následovalo restaurování a poté byla archiválie uložena do speciální krabice vyrobené na míru z materiálů s alkalickou rezervou.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"75 S7","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"141697548","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Dominika Mrověcová, Veronika Kopecká, Anna Ptáčková
{"title":"RESTAUROVÁNÍ PAUZOVACÍCH PAPÍRŮ ZE SBÍRKY TECHNICKÉHO MUZEA V BRNĚ","authors":"Dominika Mrověcová, Veronika Kopecká, Anna Ptáčková","doi":"10.61574/fkr.2024.1.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2024.1.003","url":null,"abstract":"Článek představuje přístupy k ošetření souboru technických výkresů na pauzovacím (transparentním) papíře, které tvoří důležitou součást kulturního dědictví z oblasti historie vědy, techniky a průmyslu. Shrnuty jsou hlavní materiálové charakteristiky transparentních papírů a jejich rizika poškozování. Popsán je koncept konzervátorsko- restaurátorského zásahu, který je veden s cílem co nejefektivněji a zároveň nejšetrněji ošetřit sbírku jako celek i v návaznosti na potřebu její digitalizace. Pozornost je proto zaměřena zejména na dílčí postupy stabilizace degradačních dějů u co největšího počtu uchovávaných dokumentů. Shrnuty jsou metody základního průzkumu rozsahu poškození, mechanického a chemického čištění, snímání nevhodných doplňků, zajištění havarijních defektů, vlhčení a rovnání dokumentů včetně možností adjustace a podmínek uložení velkoformátových výkresů. Text je doprovázen ukázkou ošetření včetně fotografií vybraných transparentních papírů ze sbírky Technického muzea v Brně.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"7 6","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2024-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"141703079","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Klíčové aspekty pohybů filmových materiálů mezi chladným archivním depotem a odbornými pracovišti","authors":"Pavel Jelen","doi":"10.61574/fkr.2023.1.0003","DOIUrl":"https://doi.org/10.61574/fkr.2023.1.0003","url":null,"abstract":"Filmové materiály, především ty, jejichž podkladová nosná vrstva je složená z acetátů celulózy, a barevné chromogenní materiály je potřeba dlouhodobě skladovat v co možná nejnižších ekonomicky a technicky dosažitelných teplotách, aby se co nejvíce zpomalil jejich rozklad a prodloužila doba, po kterou bude možné je díky dobrému mechanickému a vizuálnímu stavu bez větších problémů promítat, digitalizovat a fotochemicky duplikovat. Jestliže ale archivní instituce po desetiletích příprav zrealizuje projekt specializovaného dlouho- dobého úložiště filmových materiálů, které splňuje ideální podmínky doporučené oborovými normami, vyvstanou nová technická a logi- stická úskalí, zejména při přesunech materiálů mezi depozitářem s teplotou kolem bodu mrazu a regulovanou nízkou relativní vlhkostí a odbornými pracovišti, která bývají temperována na běžnou poko- jovou teplotu a vlhkost. Aby byly archivní filmové materiály velkou změnou teploty a vlhkosti co nejméně namáhané, je potřeba zajistit, aby aklimatizační procesy probíhaly určitou rychlostí. Ta by měla být sice dostatečně pomalá, aby se předešlo riziku poškození, ale záro- veň provozně zvládnutelná. V literatuře byly takové postupy popsány a v archivech, které disponují nízkoteplotními depozitáři, byly tyto postupy i odzkoušeny. Přesto bylo rozhodnuto jednoduchými pokusy vybrané dílčí aspekty otestovat, aby se postupy zpřesnily pro naše podmínky a optimalizovaly potřebám rozsáhlých sbírek Národního filmového archivu. Zkoumána byla rychlost vyrovnávání vlhkosti v různých typech a formátech filmových materiálů a také se zjišťovalo, za jakých podmínek hrozí nežádoucí kondenzace vzdušné vlhkosti uvnitř krabic s filmovými materiály, v jakém rozsahu vzniká a zaniká a jak je nebezpečná. Výsledky posloužily jako základ metodiky pro bez- pečný pohyb mezi nízkoteplotními depozitáři a odbornými pracovišti.","PeriodicalId":496720,"journal":{"name":"Fórum pro konzervátory-restaurátory","volume":"93 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"136369106","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}