{"title":"«ԽԱՌԸ» ԼԵԶՎԱՇԵՐՏԵՐԸ Ջ. Գ. ԲԱՅՐՈՆԻ ՊՈԵԶԻԱՅՈՒՄ ԵՎ ԴՐԱՆՑ ՀԱՅԵՐԵՆ ԹԱՐԳՄԱՆՈՒԹՅՈՒՆԸ (ըստ «Չայլդ Հարոլդի ուխտագնացությունը» պոեմի և «Մանֆրեդ» դրամայի)","authors":"Երվանդ Վարդանյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.099","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.099","url":null,"abstract":"Ջ.Գ.Բայրոնի բանաստեղծական բառապաշարի մի զգալի մասն են կազմում, այսպես կոչված, խառը բառաշերտերը, որոնք ներառում են թե՛ հունա-հռոմեական, թե՛ աստվածաշնչյան լեզվաշերտերը: Բազմաթիվ օրինակներով վերլուծվում են նախ հունա-հռոմեական (միֆոլոգեմային),ապա աստվածաշնչյան ծագում ունեցող լեզվական միավորները: Հոդվածում հատուկ ուշադրություն է դարձվում հայերեն թարգմանությանը՝ փորձելով գտնել համարժեքության եզրեր: Առանձնացվել և հանգամանորեն վերլուծվել են այն դեպքերը,երբ բնագրի և թարգմանության միջև անհամարժեքություն կա: Արտահայտվում է նաև այն տեսակետը, որ ժամանակի ընթացքում տվյալ բառը, բառակապակցությունը կամ միֆոլոգեմը կարողէ ձեռք բերել նոր իմաստ և հնչողություն:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"17 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"116269553","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"THE OPPOSITION BETWEEN THE “OWN” AND THE “OTHER” AT THE METALINGUISTIC LEVEL OF CROSS-CULTURAL COMMUNICATIVE ACTS","authors":"G. Ghazaryan","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.014","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.014","url":null,"abstract":"The paper is a theoretical overview of the opposition between the “own” and the “other” at the metalinguistic level of cross-cultural communicative acts. The topic is discussed within the theoretical frameworks of Translation Studies, Cultural Semiotics and Pragmalinguistics. Special attention is paid to the concept of intentionality in the process of delineating the “own” from the “other”, which in its turn is viewed as a culture-bound phenomenon emerging on the cross-cultural discourse level through culture-bound elements.","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"113 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125320326","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"ԿԵՐՊԱՅԻՆ ԻՐԱՑՈՒՄԸ ԳԵՐՄԱՆԵՐԵՆԻ ՊԱՏՄԱԿԱՆ ՆԵՐԿԱ ԺԱՄԱՆԱԿԱՁԵՎՈՒՄ","authors":"Գոհար Դոխոլյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.056","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.056","url":null,"abstract":"Սույն հոդվածը նվիրված է գերմաներենի խնդրահարույց բնագավառներից մեկին` կերպի կարգի մեկնաբանությանը: Փորձ է արվել ուսումնասիրել կերպային իրացումը գերմաներենի պատմական ներկա ժամանակաձևում` հայերենի, ռուսերենի և անգլերենի փաստերի զուգադրությամբ: Ուսումնասիրության արդյունքում պարզվել է, որ պատմական ներկա ժամանակաձևը կարող է արտահայտվել ինչպես կատարյալ, այնպես էլ անկատար կերպի գործառույթներով: Հետևաբար, անկախ ժամանակաձևից, կերպային իմաստները կարևոր դեր են զբաղեցնում պատմական ներկայով գործածված ասույթներում գործողության բնույթի նկարագրման համար:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"34 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"132141238","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"ԳՈՒՆԱՆՈՒՆՆԵՐԻ ԻՄԱՍՏԱՅԻՆ ԿԱՌՈՒՑՎԱԾՔԸ ԵՎ ՊԱՏՃԱՌԱԲԱՆՎԱԾՈՒԹՅՈՒՆԸ","authors":"Ամալյա Հարությունյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.065","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.065","url":null,"abstract":"Սույն հոդվածում քննարկվում են խնդիրներ, որոնք կապված են գույն-գունընկալում-գունանվանում եռանդամի հետ: Բնության մեջ օբյեկտիվորեն գույներ գոյություն չունեն, սակայն աշխարհի բոլոր մշակույթներում մարդը կենսաբանորեն ընդունակ է ընկալելու բոլոր գույների անսահման երանգները: Ի տարբերություն մեր անսահմանափակ գունային ընկալումների` գունանունները սահմանափակ են: Ըստ որոշ հետազոտողների հիմնական գույները վեցն են. սպիտակ, սև, կարմիր, կանաչ, կապույտ, դեղին: Գունանունների ծագումը պայմանավորված է մի շարք առարկաներով, որոնք կրելով համապատասխան գույները` մեծ կարևորություն են ունեցել մարդկանց կյանքում: Հիմնական գունանունները կարելի է դիտարկել որպես սեռանիշ բառամիավորներ, իսկ տվյալ գույնի երանգները նշող միավորները` տեսականիշ: Գույների նշանակությունը որոշելը շատ բարդ է: Այդ իսկ պատճառով միալեզու բառարանների հեղինակները գույները բնութագրելիս դիմում են վերաբերյալների օգնությանը:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"28 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"129817542","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"ԱՆԳԼԵՐԵՆ ԳՈՐԾԱՐԱՐ ՆԱՄԱԿՆԵՐԻ ԲԱՌԱՊԱՇԱՐԻ ՈՒՍՈՒՑՈՒՄԸ ՎԱՐԺՈՒԹՅՈՒՆՆԵՐԻ ՄԻՋՈՑՈՎ","authors":"Զարուհի Վարդապետյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.128","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.128","url":null,"abstract":"Տվյալ հոդվածում քննարկվում է պաշտոնական-գործարար փաստաթղթերի ոճի տարատեսակ հանդիսացող գործարար նամակագրության բառապաշարի ուսուցումը բուհերի տնտեսագիտական ֆակուլտետներում որպես «Գործավարություն օտար լեզվով» առարկայի բաղկացուցիչ մաս: Ուսուցման գործընթացում կիրառվող վարժությունների տեսակներն ուղղված են տնտեսագիտական բառապաշարի ձևավորմանն ու հարստացմանը, առևտրային ոլորտի գործարար նամակներ կազմելու հմտությունների զարգացմանը և դասավանդման արդյունավետության բարձրացմանը: Գործարար լեզվի պահանջներին համապատասխան նամակի ձևակերպումը պահանջում է գործարար տերմինների, կաղապարային բառակապակցությունների, քերականական և իմաստաբովանդակային կառույցների խորը իմացություն: Առաջարկվող վարժությունների տեսակները հիմնված են գործարար բառապաշարին հատուկ իմաստային, բառակազմական և շարակարգային առանձնահատկությունների վրա և ապահովում են գործարար նամակագրության տեսական և գործնական գիտելիքների յուրացում և ստուգում:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"42 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122235740","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"INTERPRET ԲԱՅԻ ԻՄԱՍՏԱՅԻՆ ԲՆՈՒԹԱԳԻՐԸ","authors":"Դիանա Մովսիսյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.072","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.072","url":null,"abstract":"Սույն հոդվածը նվիրված է interpret բայի իմաստային վերլուծությանը՝ այն դիտարկելով որպես հասկացում արտահայտող բազմիմաստ բայ: Հետազոտության շրջանակներում կատարվել է բառարանային սահմանումների վրա հիմնված իմակային վերլուծություն ըստ իմաստային բաղադրիչների, ինչպես նաև իմակային վերլուծության՝ հիմք ընդունելով բայի գործածությունը տարբեր միկրոհամատեքստերում: Արդյունքում առաջարկվում է interpret բայի նոր սահմանում, որն արտացոլում է հետազոտության արդյունքում վերհանված իմակները, բնութագրվում է բայի իմաստային տիրույթը:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128463458","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"ԺԱՄԱՆԱԿԱԿԻՑ ԳԵՐՄԱՆԵՐԵՆԻ ԷՐԳԱՏԻՎ ԲԱՅԵՐԸ","authors":"Մ. Ա. Անանյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.051","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.051","url":null,"abstract":"Սույն հոդվածում փորձ է արվում բացահայտել գերմաներենի էրգատիվ բայերի կառուցվածքային-շարահյուսական յուրահատկությունները: Ընդ որում հեղինակի կողմից առաջ է քաշվում այն դրույթը, որ այս լեզվում էրգատիվությունը հիմնականում դրսևորվում է որպես շարահյուսական հատկանիշ և նախադասության կառուցվածքում այն իրացվում է անցողական և անանցողական բայերի տարբեր ձևերով: Համապատասխան վերլուծությունից հետևում է նաև, որ էրգատիվության երևույթը պայմանավորված է առաջին հերթին գերմաներեն լեզվի կրողների յուրահատուկ լեզվամտածողությամբ:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"98 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124876425","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"PREFERRED AND DISPREFERRED SECOND PARTS OF QUESTION-ANSWER ADJACENCY PAIRS","authors":"Ani Aloyan","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.003","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.003","url":null,"abstract":"The present article is devoted to the study of adjacency pairs as units of conversation organization in modern English. The choice of the topic is conditioned by the rising interest to the linguistic studies of conversation organization. Thus, the purpose of the research has been the examination of the function of adjacency pairs as conversational units. The aim of the study was to discover how adjacency pairs function in and assist to the organization of conversation. In addition the analysis of semantics and pragmatics of adjacency pairs with preferred and dispreferred second parts was carried out.","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"21 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130705733","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"SPORTS TERMS IN AMERICAN JUDICIAL APPELLATE OPINIONS","authors":"L. Sahakyan","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.035","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.035","url":null,"abstract":"Sports metaphor-terms are used in law journal article titles and published state and federal court cases (in judicial opinions) to describe the process of litigation, the actions of attorneys, trial strategies and goals, or the courtroom environment. Mostly only few sports metaphor-terms, bouncing around legal arenas in legal instruments, can be easily understood without prior background knowledge of sports, and consequently the unexpected clash between the source and the target domains sets new hurdles in the comprehension process of the complex nature of legal English.","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"71 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121608896","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"«ԶԱՅՐՈՒՅԹ» / «RABBIA» ՀՈՒԶԱԿԱՆ ՀԱՍԿԱՑՈՒՅԹԻ ԱՆՎԱՆՄԱՆ ՀՈՄԱՆԻՇԱՅԻՆ ՇԱՐՔԸ ԻՏԱԼԵՐԵՆՈՒՄ","authors":"Գոհար Տոնոյան","doi":"10.46991/flhe/2014/18.1.108","DOIUrl":"https://doi.org/10.46991/flhe/2014/18.1.108","url":null,"abstract":"Սույն հոդվածի նպատակն է ուսումնասիրել «զայրույթ» (“rabbia”) հուզական հասկացույթի անվանման բառային միջոցները իտալերենում: Հոդվածում բաղադրական վերլուծության են ենթարկվում “rabbia” բառի հոմանիշային շարքը կազմող գոյականները, որի արդյունքում առանձնացվում են իմաստային այն տարբերակիչ հատկանիշները, որոնք թույլ են տալիս սահմանազատել «զայրույթ» հասկացույթն անվանող բառային միավորների իմաստային դաշտերը իտալերենում:","PeriodicalId":440469,"journal":{"name":"Foreign Languages in Higher Education","volume":"165 12","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-19","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"132025929","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}