{"title":"Utajované patenty","authors":"Tereza Novotná","doi":"10.5817/rpt2018-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/rpt2018-2-6","url":null,"abstract":"Tento článek zpracovává problematiku utajovaných patentů. Nejprve diskutuje samotnou existenci tohoto institutu s ohledem na princip veřejnosti. Následně analyzuje právní úpravu samotného institutu na mezinárodní, evropské i národní úrovni s důrazem na přesný popis řízení o jeho udělení a se snahou definovat i dopad utajování patentu na vlastnická práva k němu. Na závěr doplňuje analýzu krátkou komparací s právní úpravou v dalších státech, kde se zaměřuje zejména na rozdílné prvky v řízení.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"30 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"121552229","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Techniky robotické propagandy na sociální síti Twitter","authors":"Miroslava Pavlíková, M. Mareš","doi":"10.5817/RPT2018-2-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-2-1","url":null,"abstract":"Předkládaný text diskutuje techniky robotické propagandy používané na sociální Twitter. Techniky jsou popisovány a analyzovány na základě reálných případů, zejména během významných politických událostí jako jsou volby, ale i běžného politického období. Popsané techniky jsou zařazeny do kategorií dle typů aktérů a sofistikovanosti. Zároveň práce probírá právní aspekty této techniky internetové propagandy a shrnuje nedostatky v rozsahu současného práva.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122713260","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Jaký je ideální model odpovědnosti za autonomní systém?","authors":"J. Tomíšek","doi":"10.5817/RPT2018-2-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-2-2","url":null,"abstract":"Příspěvek se věnuje praktickým otázkám odpovědnosti za škody způsobené autonomními systémy, u nichž je obtížná předvídatelnost a prevence škod a rovněž obtížné určení příčiny vzniku konkrétní škody s ohledem na konstrukci systémů a množství datových vstupů. Na základě analýzy ideálního modelu odpovědnosti za takové systémy je diskutována stávající úprava odpovědnosti za provoz zvláště nebezpečný odpovědnosti za vady výrobku dle občanského zákoníku. Odpovědnost za provoz zvláště nebezpečný je vyhodnocena jako vhodný model odpovědnosti provozovatele systému a je navrhováno její doplnění systémem povinného pojištění. Ve vztahu k odpovědnosti za vady výrobku je pak navrhováno rozšíření liberačních podmínek a rozšíření odpovědnosti na vady softwarových autonomních systémů.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"32 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"123076987","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Povaha sdělení o zamítnutí výmazu osobních údajů","authors":"František Kasl","doi":"10.5817/RPT2018-2-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-2-3","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"22 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124978069","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Historické právní informace a jejich databázové zpřístupnění (východiska, obecné otázky a případová studie)","authors":"Jan Kober, J. Matejka, Petr Aubrecht, David Brůha","doi":"10.5817/RPT2018-2-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-2-5","url":null,"abstract":"Článek Historické právní informace a jejich databázové zpřístupnění zkoumá zpřístupňování výrazně specifického druhu právních informací – historických právních informací. V své první části se článek zabývá všeobecnými otázkami zpřístupňování historických právních informací a nakládání s nimi. Druhá část popisuje současnou českou situaci a zmiňuje současné praktické obtíže. Třetí část článku přináší kritický přehled aktivit, které byly dosud na poli digitalizace ve zkoumané oblasti uskutečněny. Čtvrtá část článku tyto projekty sumárně hodnotí na podkladu tohoto hodnocení formuluje optimální požadavky na podobu dalších aktivit. Z těchto požadavků vychází podoba vytvářeného projektu Národní právní dědictví, stručně popsaná částí pátou. Možnosti systému podrobně popisuje rozsáhlá část šestá o způsobech jeho využívání. Část část sedmá pak doplňuje část šestou přiblížením roviny vybraných technických parametrů řešení systému.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"32 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-12-31","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"131141657","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Dominika Galajdová, František Kasl, Pavel Loutocký, Jakub Míšek, Anna Štefanidesová, Jan Zibner
{"title":"Přehled aktuální judikatury I/2018","authors":"Dominika Galajdová, František Kasl, Pavel Loutocký, Jakub Míšek, Anna Štefanidesová, Jan Zibner","doi":"10.5817/rpt2018-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/rpt2018-1-4","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"7 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"115671504","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence","authors":"Jan Zibner","doi":"10.5817/RPT2018-1-2","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-1-2","url":null,"abstract":"Umělá inteligence je fenoménem prosazujícím se postupně čím dál více v právních vztazích. Ve většinovém chápání je umělá inteligence softwarem s nejrůznějšími schopnostmi, tedy objektem právního vztahu. Sílí však debaty nad tím, zda by umělá inteligence nemohla být subjektem právního vztahu. Poukazuje se na to, že umělá inteligence je schopna autonomně tvořit, učit se, řídit vozidla, ale je též je schopna získat trvalé bydliště, státní občanství, a dokonce sama sebe reprodukovat. Nicméně k tomu, aby umělá inteligence mohla být subjektem právního vztahu, je třeba jí přiznat právní osobnost jako základní právní status. Jen tak může být obdobně jako právnická osoba coby autonomní výtvor práva pasivním nositelem práv a může se s ní operovat v dalších fázích zkoumání při přiznávání autorství či trestní odpovědnosti.Příspěvek si proto klade za cíl analyzovat podmínky přiznání právní osobnosti umělé inteligenci včetně důsledků z toho plynoucích. V úvodu příspěvku autor vymezí dosavadní vývoj na poli tvůrčí umělé inteligence s důrazem na kritickou revizi jejího místa na poli subjektu právního vztahu. Ve druhé části se autor zaměří na analytický rozbor samotného institutu právní osobnosti, jejího historického opodstatnění, podob, včetně nutných aplikačních kritérií pro její přiznání fyzickým a právnickým osobám. Třetí část příspěvku bude věnována relevantní a stěžejní tuzemské a zahraniční judikatuře na téma právní osobnosti, na což naváže část čtvrtá v podobě úvahy nad použitím případných alternativních modelů v případě umělé inteligence, jako je elektronická osoba, svěřenský fond apod. V závěru bude prostor věnován následkům plynoucím z přiznání právní osobnosti umělé inteligenci se zaměřením na aplikovatelnost předchozích závěrů.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"99 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124425356","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Ústavní soud potvrzuje judikaturu Nejvyššího soudu v oblasti sdělování děl veřejnosti odkazem","authors":"Helena Pullmannová","doi":"10.5817/RPT2018-1-3","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-1-3","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"104 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127761744","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Blockchain, společenská smlouva digitálního věku?","authors":"František Kasl","doi":"10.5817/RPT2018-1-1","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-1-1","url":null,"abstract":"Příspěvek nabízí stručné pojednání o nalézání legitimity definiční autority skrze teorii společenské smlouvy aplikovaném na prostředí technologie blockchain. Po úvodním shrnutí historického vývoje tohoto zásadního teoretického konceptu je pozornost zaměřena na limity, které mu jsou vystavovány v prostředí kyberprostoru. Následně je zmíněna role definičních autorit a jejich význam v tomto kontextu. Pozornost se pak již přesouvá na technologii blockchain, jakožto možný inovativní legitimační model vhodně kombinující požadavek na implicitní podporu většiny s potřebou výkonu autoritativní moci skrze mechanismus s reálným dosahem na dané prostředí. Po rozboru systému vytváření důvěry, změny definičních norem a organizaci podílu na autoritativním výkonu moci v rámci této platformy je však formulován názor, že tato nová technologie, sice přenáší problém legitimity na novou úroveň, ale v jeho vlastní podstatě jej neřeší.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"12 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"130749575","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Biometrické údaje a jejich právní režim","authors":"J. Matejka, Alžběta Krausová, Vojen Güttler","doi":"10.5817/RPT2018-1-5","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-1-5","url":null,"abstract":"Rozvoj moderních technologií ICT předpokládá mimo jiné efektivní, důkazně i bezpečnostně spolehlivý nástroj umožňující identifikaci či autentizaci uživatelů služeb informační společnosti. Tyto verifikační nástroje mají zpravidla podobu buď toho, co má osoba u sebe (např. USB token), nebo toho, co zná (typicky přihlašovací údaje), případně toho, čím daná osoba je (tj. biometrická charakteristika). Poslední z uvedených prostředků nabývá v moderních technologiích stále více na významu, a to zejména pro svou praktičnost (dostupnost a neměnitelnost). Zároveň však představuje zvláštní a privilegovanou kategorii osobních údajů, jejíž použití je silně limitováno předpisy veřejného práva. Existuje zde tak určitě konflikt mezi veřejným zájmem (či i zájmem jednotlivců) na práci s biometrickými údaji na straně jedné a řadou dalších práv, včetně práva na ochranu soukromého života, na straně druhé. Cílem tohoto článku je tak zmapovat současný český právní rámec regulující zpracovávání biometrických údajů pro různé účely; v souvislosti s tím se bude rovněž zabývat možným využitím biometrických prostředků, a to jak v oblasti práva veřejného, tak i soukromého. Příspěvek tak analyzuje jednotlivé právní režimy zpracování této privilegované kategorie dat, přičemž zároveň se snaží najít či blíže identifikovat existující právní mantinely a konflikty souvisejících režimů zpracování vyplývající z české i evropské právní úpravy.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"42 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"117143954","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}