{"title":"Biometrické údaje a jejich právní režim","authors":"J. Matejka, Alžběta Krausová, Vojen Güttler","doi":"10.5817/RPT2018-1-5","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Rozvoj moderních technologií ICT předpokládá mimo jiné efektivní, důkazně i bezpečnostně spolehlivý nástroj umožňující identifikaci či autentizaci uživatelů služeb informační společnosti. Tyto verifikační nástroje mají zpravidla podobu buď toho, co má osoba u sebe (např. USB token), nebo toho, co zná (typicky přihlašovací údaje), případně toho, čím daná osoba je (tj. biometrická charakteristika). Poslední z uvedených prostředků nabývá v moderních technologiích stále více na významu, a to zejména pro svou praktičnost (dostupnost a neměnitelnost). Zároveň však představuje zvláštní a privilegovanou kategorii osobních údajů, jejíž použití je silně limitováno předpisy veřejného práva. Existuje zde tak určitě konflikt mezi veřejným zájmem (či i zájmem jednotlivců) na práci s biometrickými údaji na straně jedné a řadou dalších práv, včetně práva na ochranu soukromého života, na straně druhé. Cílem tohoto článku je tak zmapovat současný český právní rámec regulující zpracovávání biometrických údajů pro různé účely; v souvislosti s tím se bude rovněž zabývat možným využitím biometrických prostředků, a to jak v oblasti práva veřejného, tak i soukromého. Příspěvek tak analyzuje jednotlivé právní režimy zpracování této privilegované kategorie dat, přičemž zároveň se snaží najít či blíže identifikovat existující právní mantinely a konflikty souvisejících režimů zpracování vyplývající z české i evropské právní úpravy.","PeriodicalId":394774,"journal":{"name":"Revue pro právo a technologie","volume":"42 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2018-06-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"1","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Revue pro právo a technologie","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5817/RPT2018-1-5","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
引用次数: 1
Abstract
Rozvoj moderních technologií ICT předpokládá mimo jiné efektivní, důkazně i bezpečnostně spolehlivý nástroj umožňující identifikaci či autentizaci uživatelů služeb informační společnosti. Tyto verifikační nástroje mají zpravidla podobu buď toho, co má osoba u sebe (např. USB token), nebo toho, co zná (typicky přihlašovací údaje), případně toho, čím daná osoba je (tj. biometrická charakteristika). Poslední z uvedených prostředků nabývá v moderních technologiích stále více na významu, a to zejména pro svou praktičnost (dostupnost a neměnitelnost). Zároveň však představuje zvláštní a privilegovanou kategorii osobních údajů, jejíž použití je silně limitováno předpisy veřejného práva. Existuje zde tak určitě konflikt mezi veřejným zájmem (či i zájmem jednotlivců) na práci s biometrickými údaji na straně jedné a řadou dalších práv, včetně práva na ochranu soukromého života, na straně druhé. Cílem tohoto článku je tak zmapovat současný český právní rámec regulující zpracovávání biometrických údajů pro různé účely; v souvislosti s tím se bude rovněž zabývat možným využitím biometrických prostředků, a to jak v oblasti práva veřejného, tak i soukromého. Příspěvek tak analyzuje jednotlivé právní režimy zpracování této privilegované kategorie dat, přičemž zároveň se snaží najít či blíže identifikovat existující právní mantinely a konflikty souvisejících režimů zpracování vyplývající z české i evropské právní úpravy.