FILOSOFIE DNESPub Date : 2019-04-13DOI: 10.26806/fd.v10i1.254
Jan Koumar
{"title":"Pět přístupů k etice sexuality? Důsledky asymetrického argumentu Davida Benatara pro etiku pohlavního chování","authors":"Jan Koumar","doi":"10.26806/fd.v10i1.254","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v10i1.254","url":null,"abstract":"Tato práce se zabývá možnými přístupy k etice sexuality, jejich klady i zápory. Etikou sexuality zde není míněno moralizování, stejně tak sexualitou není míněn pouze koitus, pohlavní chování je zde míněno v širším významu tedy včetně rozlehlé oblasti lidského svádění, okolků či otálení. Popsány jsou čtyři klasické přístupy k etice sexuality: tradicionalistický, romantický, marxisticko-feministický a liberální, avšak uvážen je i přístup antinatalistický, který vyplývá z asymetrického argumentu Davida Benatara uveřejněného v jeho práci Nebýt či být. Benatarův antinatalizmus totiž vytváří etiku pohlavního chování, v níž pouze sex, který nevede k rozmnožení, může být morální. I když je tento pátý, antinatalistický přístup značně kontroverzní a zdaleka ne intuitivní, extrémnost jeho pozic se příliš neliší od tradicionalistického pohledu, v němž je morální pouze sex k rozmnožení vedoucí, tyto dva přístupy tak lze postavit do přímé opozice jako dvě krajní možnosti uvažování o etice pohlavního chování. Roli střední cesty v takovém řazení potom zaujme liberální přístup, který jako jediný etiku sexuality nevidí jako etiku odlišnou od jiných lidských činností.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"129150796","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2019-04-13DOI: 10.26806/fd.v10i1.250
P. Kolář, V. Svoboda
{"title":"How Rescher Failed to Fill the Fact/Value Gap","authors":"P. Kolář, V. Svoboda","doi":"10.26806/fd.v10i1.250","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v10i1.250","url":null,"abstract":"In his (several times reprinted) article How Wide Is the Gap Between Facts and Values? N. Rescher aspires to clarify the long-lasting discussion on the ‘is-ought’ (‘fact-value’) gap by providing a framework in which the related arguments can be perspicuously articulated. He then argues that even if the logical gap may bereal, the transition from factual premises to value conclusions is smoothly mediated by trivially true value statements. We scrutinize Rescher’s argumentation and show defects in the presented lines of reasoning. In particular, we argue that his tripartite division of statements (factual, evaluative, hybrid), as well as his emphasis on the role of evaluative truisms, introduce serious problems that escape Rescher’s attention. We thus conclude that he failed to achieve his goals.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"82 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127839082","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2019-04-13DOI: 10.26806/fd.v10i1.269
Jan Zeman
{"title":"Hilbertova aritmetizace geometrie","authors":"Jan Zeman","doi":"10.26806/fd.v10i1.269","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v10i1.269","url":null,"abstract":"Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilbertovy předchůdce z téže doby, kteří buď po změnách v založení geometrie volali, nebo je již sami prostřednictvím axiomaticko-deduktivní metody zapracovali. Neopomeneme přitom, co dílu předcházelo v dřívějších Hilbertových přednáškách. Následně se pokusíme nastínit obsah prvních dvou kapitol knihy a vysvětlit dobové i věcné souvislosti, nutné k jejich pochopení. Představíme způsob implicitních definic základních pojmů a vztahů v axiomech, a dále Hilbertovo rozdělení axiomů do skupin, přičemž se zejména zaměříme na axiomy spojitosti v kontextu s otázkou o její bezespornosti. K tomu popíšeme konstrukci aritmetického modelu axiomů geometrie, který Hilbert pro důkaz bezespornosti používá. V závěru se pokusíme nastínit hlavní důvody, které Hilberta k napsání díla vedly, a některé klíčové důsledky jeho pojetí axiomatiky geometrie.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"26 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2019-04-13","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"127060239","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/fd.v9i2.257
Michal Polák
{"title":"Je to o fenomenálním charakteru","authors":"Michal Polák","doi":"10.26806/fd.v9i2.257","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.257","url":null,"abstract":"Argumentace Tomáše Hříbka proti fenomenálnímu charakteru se opírá především o Dennettova stanoviska. Dennettem dlouhodobě preferovaná strategie při vypořádání se s tímto problémem je metodologický naturalismus. Tato strategie jistě přinesla své ovoce, zejména je-li řeč o otevření skutečně kritické diskuse na téma kválií. Problém vědomí je však v současnosti traktován spíše v rámci materialistické metafyziky, než z pohledu Dennettova metodologického naturalismu. Tato preference má své empirické, ale i filosofické důvody, o nichž jsme hovořili s Tomášem Marvanem v knize Vědomí a jeho teorie. Protože Hříbkova monografie reaguje na některé názory z této knihy, komentuji Hříbkovy reakce a upřesňuji naše postoje. Zároveň se vyjadřuji k zařazení naší pozice v rámci materialistické metafyziky k materialismu typu B. V druhé části statě se zabývám problémem fenomenálního charakteru vědomé zkušenosti a snažím se argumentovat, že tento těžký problém nelze odstranit pouze tím, že se prokáže neudržitelnost tradičního chápání kválií.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":" 12","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"113949596","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/fd.v9i2.258
Stefanie Dach
{"title":"Hříbek a residua tradiční filosofie mysli","authors":"Stefanie Dach","doi":"10.26806/fd.v9i2.258","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.258","url":null,"abstract":"V článku diskutuji východiska knihy Tomáše Hříbka Jaké to je, nebo o čem to je? Cílem článku je ukázat, že přes Hříbkovy sympatie k Dennettovu postmetafyzickému pojetí vědomí lze v jeho výkladu vysledovat tendence k tradičně filosofickému myšlení o vědomí. Soustředím se přitom na Hříbkovu definici fyzikálního a na jeho charakterizaci Dennettova programu jako problematické redukce vědomí pomocí intencionality.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"131375237","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/fd.v9i2.259
Jakub Mihálik
{"title":"Russelliánský monismus jako svébytné metafyzické stanovisko","authors":"Jakub Mihálik","doi":"10.26806/fd.v9i2.259","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.259","url":null,"abstract":"Příspěvek kriticky reaguje na pojednání o russelliánském monismu v monografii Jaké to je, nebo o čem to je? Tomáše Hříbka. Podle Hříbka russelliánský monismus, přístup k fenomenálnímu vědomí inspirovaný vhledy Bertranda Russella, nepředstavuje skutečnou alternativu vůči materialismu, dualismu a idealismu. Autor příspěvku argumentuje, že russelliánský monismus naopak lze pokládat za svébytné metafyzické stanovisko, jež se navíc vyhýbá hlavním úskalím těchto tradičních přístupů. Nejprve odpovídá na námitku, že fundamentální jsoucna neutrálního monismu jsou ve skutečnosti mentalistická, a tedy nikoli neutrální.V souvislosti s neutrálním monismem rovněž poukazuje na problémy Hříbkovy definice fyzikalismu v duchu via negativa. Autor dále vysvětluje, proč na rozdíl od dualismu nepředstavuje pro russelliánský monismus vážnou obtíž kauzální uzávěra fyzična, a upozorňuje, že russelliánský monismus dokáže lépe než materialismus odpovědět na výzvy, jako jsou argument z myslitelnosti a argument z poznání. Ačkoli tedy russelliánský monismus má s materialismem, dualismem a idealismem jistě styčné plochy, daří se mu vyhnout nejvážnějším obtížím těchto směrů, a máme proto dobrý důvod chápat jej jako svébytný a slibný přístup k fenomenálnímu vědomí.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"3 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"122106395","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/FD.V9I2.261
Tomáš Hříbek
{"title":"Précis knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě","authors":"Tomáš Hříbek","doi":"10.26806/FD.V9I2.261","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/FD.V9I2.261","url":null,"abstract":"Článek sumarizuje obsah mé nedávno vydané knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (2017). Jak napovídá podtitul, tématem knihy je filosofie vědomí. V současné literatuře má většina účastníků na mysli tzv. fenomenální charaktery, přičemž hlavní spor se vede mezi dualisty a materialistyo to, zda jsou to materiální vlastnosti. Dokonce i russelliánští monisté, kteří se jinak prezentují jako alternativa vůči dualismu i materialismu, akceptují pojem fenomenálního charakteru. Já mám o tomto pojmu pochybnosti, jež vyjadřuji v šesté kapitole knihy, jíž proto v článku věnuji nejvíce místa. Navzdory většinovému mínění mám za to, že ohledně obsahu pojmu fenomenálního charakteru ve skutečnosti nebylo dosaženo žádné shody. Podobně jako Daniel Dennett, tudíž doporučuji pokusit se o filosofii vědomí bez pojmu fenomenálního charakteru. Jak známo, Dennett – do jisté míry podobně jako někteří výše zmínění materialisté – navrhuje redukovat vědomí prostřednictvím pojmu reprezentace. Já však končím o poznání skeptičtěji než Dennett, protože v návaznosti na svou předchozí knihu Metafyzika antiindividualismu (2008) soudím, že naturalistická teorie reprezentace je nekoherentní.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"1 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"117327512","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/fd.v9i2.260
Tomáš Marvan
{"title":"Explanandum teorie vědomí: marné hledání konsenzu?","authors":"Tomáš Marvan","doi":"10.26806/fd.v9i2.260","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.260","url":null,"abstract":"Text kriticky hodnotí tvrzení o pojmu fenomenálního vědomí, která jsou obsažena v šesté kapitole knihy Tomáše Hříbka Jaké to je, nebo o čem to je? Mým východiskem je teze Erica Schwitzgebela, že fenomenální vědomí můžeme definovat natolik neutrálně a minimalisticky, že se na jeho existenci mohou shodnout i teoretikové vědomí z velmi rozdílných táborů. Hříbek tento názor nesdílí, snažím se ale ukázat, že na základě lichých argumentů. Značnou pozornost v textu věnuji názorům Daniela Dennetta na podstatu vědomí, především pak „iluzionismu“ jakožto teorii vědomí. Ten pokládám za teorii se značně nejasným obsahem a navrhuji, aby se o něm ve filozofii vědomí vedly soustředěné diskuze.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"42 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124600316","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2018-08-30DOI: 10.26806/fd.v9i2.265
Tomáš Hříbek
{"title":"Odpovědi přátelům","authors":"Tomáš Hříbek","doi":"10.26806/fd.v9i2.265","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v9i2.265","url":null,"abstract":"V článku odpovídám kritikům své knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (2017). Postupuji od nejméně k nejvíce závažným námitkám. Na adresu Jakuba Mihálika, jenž polemizuje s mou tezí, že russelliánský monismus nepředstavuje skutečnou alternativu vůči standardnímu dualismu a materialismu, odpovídám, že jde o vedlejší problém ve vztahu k ústřednímu cíli knihy, jímž je podkopat pojem fenomenálního vědomí, předpokládaný russelliánským monismem stejně jako každou jinou standardní teorií. Jednou z těchto standardních teorií je reduktivní materialismus, v nějž vkládají naděje například Michal Polák a Tomáš Marvan. Jak Polák, tak Marvan se obávají Dennettova údajného eliminativismu, ačkoli postupují poněkud odlišně. Polák věří v jistý deflační pojem vědomí, ale podle mého názoru mu není s to dát konkrétní obsah. Marvan nabízí „nevinný“ koncept vědomí, na němž prý existuje všeobecná shoda, ale podle mého názoru prostě předpokládá, že pojem fenomenálních vlastností je součástí definice takového konceptu. Je kuriózní, že zatímco Polák s Marvanem mne považují za dennettovce, Stefanie Dach naopak tvrdí, že Dennetta dezinterpretuji. Já se domnívám, že Dach přehlíží slabá místa v jeho teorii.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"20 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2018-08-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"128952963","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
求助内容：
应助结果提醒方式：
京公网安备 11010802042870号
