FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-12-30DOI: 10.26806/fd.v15i1.373
Naďa Barochová
{"title":"Tim Bayne Philosophy of Mind: An Introduction","authors":"Naďa Barochová","doi":"10.26806/fd.v15i1.373","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v15i1.373","url":null,"abstract":"Recenze seznamuje s knihou Philosophy of Mind: An Introduction, jejímž autorem je Timothy John Bayne. Recenze je zaměřena na obsah jednotlivých kapitol a celkové zhodnocení knihy. Cílem je seznámit čtenáře s klíčovými tématy, jimž se Bayne v knize věnuje, a s jeho argumentací. Klíčová slova: filosofie mysli, Timothy John Bayne, Philosophy of Mind: An Introduction","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":" 20","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139138532","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-12-30DOI: 10.26806/fd.v15i1.356
Tomáš Kollárik
{"title":"Je argument od príčiny k účinku naozaj revidovateľný?","authors":"Tomáš Kollárik","doi":"10.26806/fd.v15i1.356","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v15i1.356","url":null,"abstract":"Podľa neformálnej logiky sú možnosti deduktívnej logiky ako nástroja analýzy a hodnotenia bežných argumentov veľmi obmedzené. Aj keď s týmto tvrdením vo všeobecnosti súhlasím, spochybňujem ho v prípade kauzálneho argumentu od príčiny k účinku. V práci najprv na dôkladne vybraných príkladoch ukazujem, že obyčajne inak reagujeme na falzifikáciu záveru argumentu od príčiny k účinku ako na falzifikáciu záveru v prípade iných revidovateľných argumentov. Potom identifikujem všeobecné podmienky a predpoklady, kedy môže byť argument od príčiny k účinku rekonštruovaný ako deduktívny argument. Nakoniec tento argument porovnám s argumentom expertom, ktorý je typickým príkladom argumentov revidovateľných v užšom zmysle.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":" 9","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139141684","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-12-30DOI: 10.26806/fd.v15i1.368
Robert Kopecký, Michaela Jirout Košová
{"title":"Obava ze ztráty vlastního aktérství a absence morálního aktéra u autonomních dopravních prostředků","authors":"Robert Kopecký, Michaela Jirout Košová","doi":"10.26806/fd.v15i1.368","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v15i1.368","url":null,"abstract":"Diskuse o filosofických problémech spojených s nástupem autonomní dopravy je často spojena s negativy a je vedena v duchu techno-pesimismu. Významný prostor v této debatě je věnován aplikaci vozíkového dilematu („trolley problem“) do řídících algoritmů vozů. V této eseji se však zamýšlíme nad dalším problémem našich morálních intuic – otázkou morálního aktérství. Pocit morální odpovědnosti si žádá faktickou kontrolu nad situací a kauzální odpovědnost. O tu bývalý řidič jako pasažér autonomního vozu přichází, ale přesto může cítit vinu. Prioritně bychom se měli soustřeďovat na morální psychologii uživatele, spíše než na hledání optima kolizí pro algoritmy. V eseji poukazujeme na historické paralely absence aktéra v automatických systémech i na to, že lidé snáze přijímají autonomní nákladní dopravu než dopravu osob. Dále nastiňujeme možné způsoby řešení přesunu odpovědnosti, a to nejprve prostřednictvím analogie s řidičem přicházejícím o aktérství nástupem do vozu hromadné dopravy. Možný operátor autonomních vozů, který na provoz dohlíží místo skutečného řidiče, může představovat dočasné opatření. Skutečnou alternativou morální odpovědnosti by se ale mohl stát fiktivní morální aktér dosazený provozovatelem vozů. Oproštění se od vlastnictví autonomního vozu osvobozuje lidi od konečného vnímání morální odpovědnosti, takže krátkodobé výpůjčky, sdílení nebo hromadná doprava by mohly být další vhodnou odpovědí na tento psychologický fenomén. Klíčová slova: aktérství, autonomní vozidla, morální odpovědnost, morální intuice","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":" 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139138781","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-12-30DOI: 10.26806/fd.v15i1.374
Jan Koumar
{"title":"Opravdová a falešná sláva v rozpravách Fridricha Velikého o hanopisech a posměváčcích","authors":"Jan Koumar","doi":"10.26806/fd.v15i1.374","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v15i1.374","url":null,"abstract":"Tento text se zabývá rozborem pojmu sláva, jak je k nalezení ve filosofických pracích pruského krále Fridricha Velikého (1712-1786), jmenovitě pak v Rozpravě o posměváčcích (Discours sur les satiriques) a Rozpravě o hanopisech (Discours sur les libelles) z roku 1759. Fridrich v obou pracích odlišuje falešnou a opravdovou slávu, přičemž falešná sláva je pouhou pozorností davů bez hlubší podstaty, jde o slávu celebrit. Fridrich ji popisuje jako slávu Herostratovu, výjimečně pro ni používá slovo célébrité. Pravá sláva je pak popisována slovem gloire a jde o etickou kategorii, o slávu, která je motorem činnosti velkých lidí a jejímž soudcem bude historie. Obě slávy jsou sice v obou rozpravách cílem pisatelů satiry a hanopisů, avšak ti místo pravé slávy dosahují pouhé známosti svého jména, pouhé pozornosti davů. Satira a hanopisy jsou v rozpravách odsouzeny proto, že nedosahují pravé slávy, o kterou by měly usilovat, ale pouze slávy falešné, jež je však eticky bezcenná. Klíčová slova: sláva, Fridrich Veliký, hanopisy, filosofie osvícenství, satira","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":" 14","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-12-30","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"139141492","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-03-02DOI: 10.26806/fd.v14i2.358
Tomáš Kollárik
{"title":"Vybrané problémy argumentačných schém v pragma-dialektickom prístupe k argumentácii","authors":"Tomáš Kollárik","doi":"10.26806/fd.v14i2.358","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i2.358","url":null,"abstract":"V práci sa zaoberám kritickou expozíciou argumentačných schém v kontexte pragma-dialektického prístupu k argumentácii. Nadväzujem pritom na prácu Hitchcocka a Wagemansa (2011), ktorí sa sústredili najmä na problémy súvisiace s typológiou argumentačných schém v pragma-dialektike. Pozorovania Hitchcocka a Wagemansa sú v priebehu výkladu kriticky hodnotené, prípadne upravené. Časť kritiky, ktorú v práci uvádzam, súvisí s tým, že niektoré dôležité aspekty argumentačných schém sú v rôznych pragma-dialektických publikáciách prezentované odlišne bez toho, aby sa odlišnosť akokoľvek komentovala, alebo zdôvodnila. Existencia takýchto zdôvodnení nie je pritom iba znakom, ale aj nevyhnutnou podmienkou toho, aby sme akúkoľvek zmenu mohli nazývať pokrokom v teórii. Posledná časť práce je zameraná na problémy týkajúce sa hodnotenia argumentácie v pragma-dialektickom prístupe. Hoci článok prináša vlastné pozitívne návrhy, dôraz a celkový zámer spočíva predovšetkým na expozícii nedostatkov súčasného stavu pragma-dialektickej koncepcie argumentačných schém.\u0000Kľúčové slová: argumentačné schémy, kritické otázky, pragma-dialektický prístup k argumentácii, hodnotenie argumentov","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"18 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"123923217","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-03-02DOI: 10.26806/fd.v14i2.370
Klára Burešová
{"title":"Letní škola filosofie UHK v Broumově","authors":"Klára Burešová","doi":"10.26806/fd.v14i2.370","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i2.370","url":null,"abstract":"","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"29 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"125788714","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-03-02DOI: 10.26806/fd.v14i2.353
Helena Dvořáková
{"title":"Iracionální interpretace","authors":"Helena Dvořáková","doi":"10.26806/fd.v14i2.353","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i2.353","url":null,"abstract":"Studie je zaměřena na proces interpretace textu, přičemž sleduje jev nazvaný „iracionální interpretace“. Protiklad racionální – iracionální chápe na základě konceptu Donalda Davidsona, a vychází tedy více z filosofie jazyka a mysli nežli z psychologie. Iracionalita interpretace spočívá v nesoudržnosti přesvědčení interpreta, tedy v narušení logických vazeb mezi jeho jednotlivými přesvědčeními. Na konkrétních příkladech je ukázáno, jak k takovému stavu mysli interpretujícího subjektu může dojít a jaký vliv má na porozumění celému textu. Pojem iracionální interpretace je uvažován na pozadí celé sítě vztahů – interpreta k textu, k autorovi, ke kontextu a k tradici. Tyto vztahy jsou zachyceny pomocí několika schémat zakládajících se na Davidsonových modelech triangulace. Tyto modely ovšem podstatným způsobem modifikuje.\u0000Klíčová slova: interpretace – iracionalita – přesvědčení – vnitřní nesoudržnost – triangulace","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"73 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"133755008","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2023-03-02DOI: 10.26806/fd.v14i2.355
J. Stepánek
{"title":"Dummettʼs Anti-Realism about Mathematical Statements","authors":"J. Stepánek","doi":"10.26806/fd.v14i2.355","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i2.355","url":null,"abstract":"Just as the accuracy of scientific theories is best tested in extreme physical conditions, it is advisable to verify the accuracy of a recognized conception of language on its extreme parts. Mathematical statements meet this role, thanks to the notion of truth and proof. Michael Dummett’s anti-realism is an enterprise that has attempted on this basis to question the notion of the functioning of language-based primarily on the principle of bivalence, the truth-condition theory of meaning, and the notion that the speaker must be able to demonstrate his knowledge of meaning publicly. In common language practice, one can observe assertions that we can neither verify nor refute in principle. On these so-called undecidable statements, Dummett tried to show that if we apply the traditional description to them, we inevitably reach paradoxical conclusions. Mathematical statements referring to an infinite number may be examples of these assertions. In the submitted paper, I will present Dummett’s position resulting primarily in a manifestation and acquisition argument, according to which it should not be possible to understand undecidable statements at all. In conclusion, however, I will show that his intention – despite many valuable comments – fails, i.e. that there is a way to avoid both arguments while preserving the realistic description of the language in general.\u0000Key words: anti-realism, mathematical statements, meaning, Michael Dummett, truth, truth-condition theory of meaning","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"14 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-03-02","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"126548383","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2022-06-27DOI: 10.26806/fd.v14i1.342
Sergej Kish
{"title":"Problém s obhajobou svobodné vůle za pomoci dat první osoby","authors":"Sergej Kish","doi":"10.26806/fd.v14i1.342","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i1.342","url":null,"abstract":"Text obhajuje názor, že tzv. argumenty první osoby pro svobodnou vůli nesplňují vysoký epistemický standard, a proto není vhodné jimi dokazovat existenci svobody vůle. V první části je krátce uvedena problematika svobodné vůle a charakterizace skupiny důkazů, které její existenci obhajují odkazem na lidské prožívání svobodného rozhodování. V druhé části argumentu je vylíčeno, jak se idea svobodné vůle projevuje na každodenním lidském fungování a jaký má dopad na lidský blahobyt. Třetí část textu obhajuje tvrzení, že kvůli spojení svobodné vůle s každodenní lidskou praxí je nezbytné, aby měly argumenty ve prospěch či neprospěch svobody vůle vysokou míru plauzibility a robustnosti. Čtvrtá část dokazuje, že argumenty první osoby pro svobodnou vůli na vysoký standard jistoty nedosahují, protože metody nabytí dat první osoby jsou přinejmenším pochybné a data sama vysoce proměnlivá. V páté a poslední části je předložen závěr, dle kterého je jakákoliv kredibilita argumentů první osoby pro svobodu vůle kvůli jejich principiální nerobustnosti apriori signifikantně snížena.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"493 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124434119","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
FILOSOFIE DNESPub Date : 2022-06-27DOI: 10.26806/fd.v14i1.349
Jedlička Petr
{"title":"Crombieho a Hackingovy styly a vědecká objektivita","authors":"Jedlička Petr","doi":"10.26806/fd.v14i1.349","DOIUrl":"https://doi.org/10.26806/fd.v14i1.349","url":null,"abstract":"Abstrakt \u0000Stať seznamuje se dvěma koncepcemi stylů – „styly vědeckého myšlení“ historika Alistaira C. Crombieho a „styly uvažování“ filozofa Iana Hackinga – a vyplňuje tak určitou mezeru v českém prostředí, kde jim zatím nebyla věnována patřičná pozornost. Na úvod bude představena historická koncepce Crombieho, která styly používá jako organizující kategorie pro výklad dějin západní vědy, a následně jejich Hackingova transformace ve filozofické kategorie uplatnitelné i v současné vědě. V návaznosti na to budou stručně nastíněny okolnosti jejich vzniku, vzájemné odlišnosti a recepce dalšími autory. Těžiště statě spočívá v uvedení stylů do souvislosti s objektivitou, protože pro Crombieho i Hackinga jsou právě styly tím, co konstituuje vědeckou objektivitu. Odlišné pojetí objektivity v různých disciplínách je pak výsledkem ontologické mnohosti zkoumaných objektů i teoretické a metodologické plurality, mající původ právě v historicky odlišných stylech vědy. To bude ilustrováno na příkladu pravděpodobnostního a statistického stylu, který Hacking v několika svých prací detailně rozpracoval.","PeriodicalId":277222,"journal":{"name":"FILOSOFIE DNES","volume":"6 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-06-27","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"124178466","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}