{"title":"„Za ochranu křesťanství?“: postoje ruské pravoslavné církve vůči Západu a její místo v zahraniční politice Ruské federace","authors":"Maria Avanesova, Vladimír Naxera","doi":"10.32422/MV.1554","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1554","url":null,"abstract":"V průběhu postsovětského vývoje se Ruská pravoslavná církev stala významným aktérem v politickém a sociálním životě Ruska. Tento text se zaměřuje na to, jakým způsobem se vyvíjel vztah Ruské pravoslavné církve vůči Západu a jak církev figuruje v ruské oficiální politice vůči Západu. Článek, který je založený především na analýze primárních zdrojů (státní a církevní dokumenty, média), je strukturovaný chronologicky. Důležitými mezníky jsou nástup Vladimíra Putina do funkce prezidenta a Kirilla do funkce moskevského patriarchy. Studie ukazuje, že v současnosti jsou státní a církevní rétorika téměř totožné a soustředí se na obhajobu ruských zahraničněpolitických vizí a plánů.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"46413778","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Hodnocení regulace lobbingu u EK a EP podle projektu Mezinárodních standardů nevládních organizací","authors":"David Babák, M. Pitrová","doi":"10.32422/MV.1556","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1556","url":null,"abstract":"Současná regulace lobbingu v EU (EP a EK), v podobě formální dokumentace, vykazuje pohledem projektu mezinárodních standardů nevládních organizací značné rezervy. Systém je dle tohoto projektu nejsilnější z hlediska svého vymezení či transparentnosti, a naopak nejslabší v oblasti kontroly, sankcí a integrity. Zjištěná reflexe zcela odpovídá základním parametrům unijního, dobrovolného a sebe-regulačního systému. Celkové výsledky výzkumu ukazují, že Komise alespoň částečně splňuje více jak polovinu stanovených standardů. Parlament naopak méně než polovinu. Obě instituce tak vykazují velký prostor pro posílení regulace zejména v oblastech integrity, participace a přístupu. Mezi zásadní problémy unijní regulace patří především: neucelenost, dobrovolný rejstřík transparentnosti, nedostatek poskytovaných údajů v rejstříku, absence nezávislého dozorového orgánu a přísnějších sankcí či benevolentního používání instrumentu legislativní stopy.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-14","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47726468","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Lukáš Tichý: Diskurz EU a Ruska o energetických vztazích.","authors":"Martin Mareš","doi":"10.32422/MV.1571","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1571","url":null,"abstract":"Energetická otázka představuje dlouhodobě jedno z nejčastěji diskutovaných témat v mezinárodních vztazích (MV), přičemž stranou pozornosti nezůstala ani pro Evropskou unii (EU) a Ruskou federaci (RF). Naopak oba aktéři věnují problematice energetiky dlouhodobě zvýšenou pozornost. Pro Evropskou unii jako jednoho z největších světových spotřebitelů a dovozců je energetika, resp. zajištění energetické bezpečnosti, tématem jak vnitřní politiky (liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem, propojení energetické infrastruktury členských států), tak vnější politiky (energetické vztahy s hlavními producentskými státy). Podobně pro Ruskou federaci jako jednoho z hlavních producentů, který je silně závislý na prodeji a vývozu energetických surovin, hraje energetika důležitou roli jak ve vnitřní politice (rozhodující determinanta ekonomického růstu) tak ve vnější politice (úzké propojení energetiky s bezpečnostní politikou a důležitý nástroj zahraničně-politického vlivu ve světě).","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"49583099","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Lukáš Tichý a kol.: Terorismus a energetika na Blízkém Východě a v severní Africe, dopady pro EU a ČR.","authors":"Sára Jungwirthová","doi":"10.32422/MV.1570","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1570","url":null,"abstract":"Útoky na energetický sektor a přepravní infrastrukturu představují důležitou součást strategie militantních a teroristických organizací na Blízkém východě a v severní Africe, jako je al-Káida a Islámský stát, ale také Kurdská strana pracujících (PKK). Stejně tak je energetika používána jako nástroj zastrašování nebo vydírání, například libanonským hnutím Hizballáh, palestinskou politickou a teroristickou skupinou Hamás, panislámským politickým hnutím Hizb ut-Tahrir a Muslimským bratrstvem na Blízkém východě a v severní Africe. V budoucnu nelze vyloučit útoky na energetický sektor v Evropě nebo na energetická aktiva evropských společností v zahraničí ze strany al-Káidy nebo Islámského státu, přičemž tyto útoky by mohly přímo ohrozit unijní energetickou bezpečnost v závislosti na rozsahu způsobené škody. Teroristická činnost a útoky zaměřené na energetický sektor na Blízkém východě a severní Africe pak mají dopad především na postižený stát, jejich nepřímý dopad na energetickou bezpečnost EU je spíše minimální.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47637678","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Je Evropská unie energetický aktér ve vztazích s vybranými zeměmi subsaharské Afriky?","authors":"Lukáš Tichý, Jan Prouza","doi":"10.32422/MV.1566","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1566","url":null,"abstract":"Hlavním cílem článku je pomocí unijního konceptu vnějšího aktérství analyzovat energetické vztahy EU vůči současným (Angola, Gabon a Nigérie) a potenciálním dodavatelům (Mosambik, Tanzanie a Keňa) v subsaharské Africe v období let 2007 – 2017 s důrazem na možnosti posílení energetické bezpečnosti. Smyslem článku je zjistit, zda je EU vnímána jako svébytný aktér mezinárodních energetických vztahů, nebo zda jsou tyto energetické vztahy stále doménou jednotlivých evropských států. Článek v rámci unijního aktérství dále analyzuje cíle, zájmy a nástroje, jež EU ve své energetické politice sleduje a využívá vůči těmto zemím subsaharské Afriky. Článek používá modifikovanou podobu vnějšího energetického aktérství EU založeného na třech kritériích, jimž jsou: (1) vnímání aktéra třetí stranou, (2) cíle a zájmy politiky, a (3) zdroje a nástroje politiky.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"47859445","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Spolupráce v energetické politice mezi Čínou a Evropskou Unií","authors":"Stanislav Myšička","doi":"10.32422/MV.1569","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1569","url":null,"abstract":"Cílem této stati je přiblížení některých zásadních aspektů spolupráce na poli energetické politiky mezi Čínou a Evropskou unií. Tento článek ukáže nejen fungování institucí v rámci energetické spolupráce mezi EU a Čínou, ale zaměří se i na širší energetický a politický kontext a důsledky tohoto druhu spolupráce. Členské státy EU nejsou sice pro Čínu důležitými dodavateli energetických surovin, ale mají hluboké znalosti a technologie v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů a jsou pro čínské energetické firmy zdrojem obchodních příležitostí a know-how. Na jednu stranu energetická spolupráce mezi Čínou a EU přináší mnohá positiva (zvláště za probíhajícího Trumpova prezidenství), na straně druhé je však čínská energetická strategie vůči EU nabourávána vnitropolitickými problémy čínského politického systému, stejně jako nedostatkem akceschopnosti Unie jako celku v zahraniční politice.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42005100","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Energetická politika České republiky: EU jako rámující aktér?","authors":"Markéta Votoupalová","doi":"10.32422/MV.1568","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/MV.1568","url":null,"abstract":"Od přijetí Lisabonské smlouvy zkoumají odborníci, zda v sektoru energetické politiky dochází k bližší spolupráci mezi členskými státy a institucemi Evropské unie (EU). Překvapivě málo pozornosti bylo však v tomto kontextu doposud věnováno konceptu aktérství, konkrétně pak otázce, zda se EU daří rámovat energetický diskurz v členských státech. Tato stať si klade za cíl zjistit, zda lze EU vnímat jako rámujícího aktéra v českém energetickém diskurzu a zda se její rámující moc liší napříč tématy a žánry politického diskurzu. Metodologicky vychází studie z diskurzně-historického přístupu. Výsledky analýzy poukazují na fakt, že rámování se neliší napříč tématy, ale spíše v závislosti na typu žánru. Zároveň probíhá rámování jak explicitně, tak implicitně, a to při souhlasu i nesouhlasu ČR s politikami EU.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"44655747","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Vnější dimenze energetické bezpečnosti EU v oblasti zemního plynu – přístup k diverzifikaci dodavatelů","authors":"Zbyněk Dubský, Daniel Pavliňák","doi":"10.32422/mv.1567","DOIUrl":"https://doi.org/10.32422/mv.1567","url":null,"abstract":"Stať se zabývá jedním z aspektů vnější dimenze energetické bezpečnosti EU, konkrétně otázkou diverzifikace dodávek zemního plynu v případě závislosti na dovozu. Diverzifikace dovozů zemního plynu hraje specifickou roli, neboť je závislá na schopnosti a přijatelnosti realizace nových přepravních tras. Cílem stati je vytvořit metodologický rámec pro hodnocení jednotlivých variant infrastrukturních řešení dovozních plynovodů a tím i dodavatelů s využitím kvantitativních metod. Pro porovnání variant plynovodů bylo zvoleno šest kritérií (roční kapacita plynovodu; smluvní cena a poplatek za přepravu vyjednané s producentem zemního plynu a tranzitními státy; zbývající vytěžitelné zásoby zemního plynu ve zdrojové zemi; politická a bezpečnostní stabilita zdrojových zemí; počet a politická a bezpečností stabilita tranzitních zemí; energetická hustota zemního plynu) a byly spojeny do konstruovaného Indexu. Ten umožňuje porovnání alternativ, přičemž zohledňuje politickou i ekonomickou rovinu při plánování a realizaci přepravních sítí.","PeriodicalId":39183,"journal":{"name":"Mezinarodni Vztahy","volume":" ","pages":""},"PeriodicalIF":0.4,"publicationDate":"2018-09-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"42573883","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}