{"title":"A new find of a Great Moravian decorated battle-axe head from Znojmo-Oblekovice","authors":"Alena Nejedlá, Tomáš Vlasatý, Jiří Hošek","doi":"10.5817/ah2023-1-9","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-9","url":null,"abstract":"The article deals with a new find of a decorated battle-axe head, which can be dated with a high degree of certainty to the Great Moravian period. The axe head was found in the Oblekovice cadastre in Znojmo in 2021 during metal detecting and handed over to the South Moravian Museum. Subsequent prospection of the site surroundings did not reveal any other related finds. In Moravia, the Oblekovice axe head is unique for its decoration.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"27 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698871","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Archeologický výskum zaniknutého kláštora pavlínov v Gombaseku – Slavci","authors":"Peter Tajkov, Kamil Švaňa","doi":"10.5817/ah2023-1-8","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-8","url":null,"abstract":"Príspevok prináša dosiaľ nepublikované, alebo len čiastočne publikované výsledky niekoľkých sezón archeologického výskumu zaniknutého komplexu paulínskeho kláštora z konca 14. storočia. Publikuje aj najvýznamnejšie hnuteľné archeologické nálezy z výskumu.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"40 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698859","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Rare anti-epidemic 17th-century medallions from the church of Uzhhorod Castle","authors":"Vira Hupalo, Volodymyr Moizhes","doi":"10.5817/ah2023-1-13","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2023-1-13","url":null,"abstract":"The article is devoted to two identical medallions which were found during archeological research in the grounds of Uzhhorod Castle in 2019. Such devotional objects were discovered for the first time in the territory of Ukraine. The main focus of the study was the iconography of the images on the items, transcription of the abbreviations, clarification of the content and meaning of the depicted scenes. The article discusses the relationship between the depicted scenes and the activities of the monastic congregations of the Benedictines and the Franciscans. The researchers explored the circumstances related to the veneration of saints and the origin of their reliquaries in Europe. Protective qualities of the saints were analysed in detail.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"33 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2023-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"135698861","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Milena Bravermanová, Hana Dehnerová, Veronika Šovar
{"title":"Archeologické textilie z Olomouce, Křížkovského 10","authors":"Milena Bravermanová, Hana Dehnerová, Veronika Šovar","doi":"10.5817/ah2022-1-16","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-16","url":null,"abstract":"Při archeologickém výzkumu v ulici Křížkovského č. o. 10 v Olomouci byl v roce 2015 nalezen soubor textilií. Útržky tkaniny, tkanice a šňůrky pochází z vrstvy suťového násypu z druhé poloviny 16. století z prostoru zaniklého ženského kláštera u sv. Jakuba. Celkem bylo nalezeno 33 fragmentů hedvábné textilie se zbytky kovových nití, utkané technikou lampas. Celkovou podobu vzoru látky se nepodařilo zjistit, dochovaným ústředním motivem je pták připomínající labuť sedící pod stromem, jehož kmen má v dolní části osekané větve, v koruně lístky a dvě velké šištice. Podle analogií je možné látku z Olomouce interpretovat jako textilii pocházející z Itálie a datovat do poslední třetiny 14. až počátku 15. století. Šlo o tkaninu luxusní, vzhledem k nálezu v blízkosti kláštera se zřejmě původně jednalo o část církevního roucha nebo textilie sloužící při bohoslužbě. Nelze vyloučit ani pozdější druhotné využití textilie.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328781","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Pohřebiště v Nesvěticích (okres Most) : výzkum z let 1984–1988 a 2013–2020","authors":"Ján Podhorský","doi":"10.5817/ah2022-1-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-10","url":null,"abstract":"Příspěvek v předběžné formě shrnuje archeologické bádání na lokalitě Nesvětice (okr. Most), kde bylo dosud (k roku 2020) odkryto 1 480 hrobů, které lze na základě doprovodných nálezů datovat do období od počátku 11. do konce 13. století, a dvě sakrální stavby. Archeologický výzkum zde realizoval nejprve Vladimír Brych v letech 1984–1988, následně mezi roky 2013 a 2015 Petr Čech s Michalem Soukupem a od té doby dosud již jen Petr Čech. V důsledku těžby uhlí se stav lokality mezi oběma výzkumnými etapami výrazně proměnil, a každá tak dokumentuje její odlišnou podobu. Teprve budoucím zpracováním se snad podaří obě provázat do celistvosti.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"40 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328906","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Marta Kučerová, Mária Hudáková, Marián Uličný, Tomáš Janura, Martin Hložek
{"title":"Výskum stredovekých objektov vo Švábovciach (okres Poprad)","authors":"Marta Kučerová, Mária Hudáková, Marián Uličný, Tomáš Janura, Martin Hložek","doi":"10.5817/ah2022-2-6","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-6","url":null,"abstract":"V roku 2020 bolo v intraviláne obce Švábovce (okr. Poprad) preskúmaných sedemnásť stredovekých objektov a jedna novoveká odpadová jama. Stredoveké objekty možno rozdeliť na stavby, výrobné objekty, zásobné jamy, nepravidelné jamy a murovanú studňu. Jedenásť objektov je na základe rozboru keramiky datovaných do druhej až tretej tretiny 13. storočia, päť objektov je datovaných do prvej polovice 15. storočia. Datovanie vrcholnostredovekých objektov podporil nález denára Ondreja III. (1290–1301). Vývoj na lokalite súvisí s vývojom kuriálneho vlastníctva viažuceho sa ku skúmanej polohe. Nálezy z lokality ukazujú na jej hospodársky charakter, okrem iného aj na existenciu kováčskej a kovoliateckej dielne. Analýza pieskovcových kadlubov a predmetov zo zliatiny medi svedčí o spracovaní mosadze.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329466","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433","authors":"Pavel Drnovský, Tomáš Bek, Martina Beková","doi":"10.5817/ah2022-1-4","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-4","url":null,"abstract":"Studie se věnuje nálezům pocházejícím z detektorové prospekce okolí hradu Potštejna ve východních Čechách. Byl získán objemný soubor tvořený zejména hroty šípů a projektily palných zbraní. Na základě koncentrace militarií v rámci hradního kopce lze určit charakter dobývání a stanovit směry útoků na hrad. Obtížněji řešitelná je vazba získaných militarií na konkrétní historickou událost. Dle historických záznamů byl hrad obléhán celkem třikrát: roku 1339, 1399 a v průběhu let 1432–1433. Jako nejpravděpodobnější se jeví spojení nálezů s dobýváním hradu východočeskými husity na přelomu let 1432 a 1433.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328548","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
Jiří Bouda, Miroslav Hus, Martin Omelka, Otakara Řebounová, Jiří Šneberger
{"title":"Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrčeni (okres Plzeň-jih)","authors":"Jiří Bouda, Miroslav Hus, Martin Omelka, Otakara Řebounová, Jiří Šneberger","doi":"10.5817/ah2022-2-10","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-10","url":null,"abstract":"Příspěvek shrnuje poznatky ze záchranného archeologického výzkumu ve Vrčeni (okr. Plzeň-jih) v letech 2018 až 2019. Výzkum byl vyvolán přístavbou nových učeben k areálu stávající základní školy v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Zjištěný relikt zaniklé barokní hřbitovní zdi dělí zkoumanou plochu na dvě části. Severní části dominuje objekt středověké vápenné jámy. V jižní části, na ploše raně novověké části zaniklého hřbitova, bylo zdokumentováno 38 pohřbů v anatomické poloze, celkem 27 dospělých a 11 nedospělých jedinců; odhadnuto šest mužů, sedm žen a jeden indiferentní jedinec. Z plochy zaniklého raně novověkého hřbitova byla rovněž získána pohřební výbava tvořená třinácti novověkými devocionáliemi (sedmi náboženskými medailkami a šesti latinskými křížky) a jedním oděvním doplňkem – knoflíkem. V kontextu hrobů číslo 5 a 30 se nalezl soubor 62 drobných mincí. Výzkum kromě zjištění intaktně dochovaných středověkých a raně novověkých situací může přispět k pochopení duchovního světa jedince v období baroka v malé vesnici na západě Čech.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328739","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Kolekce raně novověkých kachlů z areálu kláštera Hradisko (okres Olomouc)","authors":"Lukáš Hlubek","doi":"10.5817/ah2022-1-15","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-1-15","url":null,"abstract":"Předložený článek se zaměřuje na vyhodnocení kolekce raně novověkých kachlů, které pocházejí z plochy prvního nádvoří kláštera Hradiska u Olomouce. Kamnářské výrobky byly získány během záchranného archeologického výzkumu provedeného v letech 1995–1996. Konvolut tvoří celkem 167 fragmentů kachlů. Na čelních vyhřívacích stěnách se podařilo identifikovat celkem 19 různých výzdobných motivů. Mezi náměty jednoznačně dominuje ornament, méně jsou zastoupeny architektonické, fantaskní a heraldické motivy. Pro zařazení souboru jsou nejdůležitější zlomky kachlů s erbem hradiského opata Fridricha Valentina Schinala, včetně letopočtu 1654, což umožňuje tyto nálezy klást zejména do druhé poloviny 17. století.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71328767","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}
{"title":"Človek a montánna krajina neskorého stredoveku a novoveku : príklad Banskej Štiavnice","authors":"Jozef Labuda","doi":"10.5817/ah2022-2-11","DOIUrl":"https://doi.org/10.5817/ah2022-2-11","url":null,"abstract":"Aktuálnou témou ochrany životného prostredia sa zaoberajú viaceré vedné odbory, medzi nimi aj archeológia (environmental archeology). Banská a hutnícka činnosť človeka vždy negatívne vplývala na prírodu (haldy hlušiny a trosky, kontaminácia vodných tokov, plynové splodiny z hút...), avšak príroda sa s týmito zásahmi človeka vždy vedela vyrovnať. Dôkazom toho je aj širší región Banskej Štiavnice, turisticky atraktívny, zapísaný na listinu UNESCO. Táto oblasť bola atakovaná uvedenou činnosťou najmä v období v období 16.–18. storočia. Relikty možno vidieť dodnes v teréne, ale najmä na vyobrazeniach banských máp v archíve. Názorová dilema o vplyve baníctva a hutníctva na prírodu a človeka nie je známa len pre 20.–21. storočie, ale takou bola paradoxne už v 16. storočí. Veľmi výstižne ju spracoval známy autor o baníctve a hutníctve G. Agricola, ktorý na jednej strane poukázal na škodlivé vplyvy tejto činnosti, ale vedel zhodnotiť aj jej prínos.","PeriodicalId":38099,"journal":{"name":"Archaeologia Historica","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0,"publicationDate":"2022-01-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":null,"resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":"71329105","PeriodicalName":null,"FirstCategoryId":null,"ListUrlMain":null,"RegionNum":0,"RegionCategory":"","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":"","EPubDate":null,"PubModel":null,"JCR":null,"JCRName":null,"Score":null,"Total":0}