Od snu o funkční univerzálnosti k jazykovému liberalizmu. O standardizaci češtiny a debatách o spisovnosti na přelomu tisíciletí.

Abstract

Épisciences - Slovo V průběhu 19. a v prvních desetiletích 20. století se čeští filologové aktivně podíleli na vytvoření kultivované varianty národního jazyka. Ve 30. letech 20. století Pražský lingvistický kroužek navrhl teorii spisovného jazyka a jazykové kultury založenou na fukčním kritériu, která se stala výchozím bodem uvažování o spisovné češtině až do dnešních dní. V 90. letech 20. století a na začátku nového tisíciletí někteří bohemisté označili takto vytvořenou spisovnou češtinu za vnucenou kodifikovanou formu, odporující každodennímu užívání jazyka, a nastínili nová řešení. During the 19th and early 20th centuries, Czech philologists actively worked on the cultivated variant of the language. In the 1930s, the Prague Linguistic Circle proposed a theory of standard language and language culture, based on the functional criterion, which has become the basis of all reflection on Czech standard language till today. In the 1990s and 2000s, some bohemists considered the standard Czech thus conceived as an imposed code, in conflict with everyday uses, and sought to propose new solutions. Au cours du XIXe et du début du XXe siècle, les philologues tchèques travaillèrent activement sur la variante cultivée de la langue. Dans les années 1930, le Cercle linguistique de Prague proposa une théorie de la langue standard et de culture de la langue, basée sur le critère fonctionnel, qui devint la base de toute réflexion sur la langue standard tchèque jusqu’à présent. Dans les années 1990 et 2000, certains bohêmistes considérèrent le tchèque standard ainsi conçu comme un code imposé, en conflit avec les usages quotidiens, et cherchèrent de nouvelles solutions.