HISTORIE TECHNICKÉHO A RUKODĚLNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V 18. A 19. STOLETÍ

Abstract

Technicke a rukodělne vzdělavani ma na uzemi republiky dlouhou tradici. Zpocatku typicke předavani řemesla z otce na syna bylo stale castěji nahrazovano organizovaným skolnim vzdělavanim. Při badatelských aktivitach jsme se zaměřili na vzdělavani děti ve věku cca od 6 do 13 let a využili metod typických pro historický výzkum. Předevsim byly vyhledavany a zkoumany archivni prameny. Dale byly využity teoreticke metody. Prostřednictvim badani se podařilo vysledovat dva proudy odlisne pojetim. Prvni lze charakterizovat jako pokus o zavedeni rucnich praci do skol s cilem ziskani manualně-řemeslneho zakladu pro pozdějsi život. Druhý z vysledovaných proudů pojima rucni prace jako přirozenou soucast vsestranneho rozvoje ditěte. Chape praci jako prostředek výchovy, jako aktivitu, ktera budi radost a rozviji pili, zajem, poslusnost, odhodlanost, mravnost i schopnost myslet.