P. Hájková, Táňa Štechová, R. Šoltés, E. Šmerdová, Zuzana Plesková, D. Dítě, Jitka Bradáčová, Marta Mútňanová, Patrícia Singh, M. Hájek
{"title":"使用捷克和斯洛伐克共和国植物大化石的新数据库来比较过去和现在假设的孑遗苔藓的分布","authors":"P. Hájková, Táňa Štechová, R. Šoltés, E. Šmerdová, Zuzana Plesková, D. Dítě, Jitka Bradáčová, Marta Mútňanová, Patrícia Singh, M. Hájek","doi":"10.23855/PRESLIA.2018.367","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"V teto praci představujeme novou paleoekologickou databazi makrozbytkových nalezů rostlin z uzemi Ceske republiky a Slovenska. Zaroveň využivame data z teto databaze ke srovnani soucasneho a davneho rozsiřeni těch druhů mechorostů, ktere jsou považovany za glacialni relikty flory středni Evropy. Paleobotanicka data pokrývaji obdobi od pozdniho glacialu do pozdniho holocenu. Vsechny druhy považovane za glacialni relikty se opravdu vyskytovaly v pozdně glacialnich sedimentech, ale větsinou ve stejných oblastech, odkud byly zaznamenany botanickým výzkumem od 19. stoleti. Některe oblasti se tedy vyznacuji castějsim výskytem těchto druhů v minulosti i v soucasnosti. V některých připadech se ale studovane druhy vyskytovaly během pozdniho glacialu nebo raneho holocenu i v oblastech, kde už se dnes nevyskytuji z důvodu nevhodných podminek prostředi. Rovněž jsme zjistili, že celkový pocet pozdně glacialnich a raně holocennich výskytů studovaných druhů výrazně převysuje pocet jejich výskytů ve střednim holocenu, kdy casto probihala sukcese k mokřadnim lesům nebo vrchovistim. Tyto výsledky naznacuji, že se opravdu může jednat o relikty z obdobi pozdniho glacialu a raneho holocenu. Zejmena jsme zaznamenali ustup druhů, ktere vyžaduji stabilně vysokou hladinu vody (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra a Scorpidium scorpioides). Tyto druhy ustoupily jak během holocenu, tak během soucasných antropogennich změn v krajině. Druhy, ktere jsou tolerantnějsi k poklesům hladiny vody, přežily dosud na větsim množstvi lokalit (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Makrozbytkova data ale nemohou ubytek druhů přesně vycislit, protože pocet soucasných lokalit vždy převysuje pocet fosilnich dokladů. Důvodem je male prostorove pokryti makrozbytkoveho výzkumu. Jednotlive analyzovane vzorky navic pokrývaji jen několik ctverecnich centimetrů tehdejsi raselinistni vegetace. Makrozbytkova data jsou důležitou, ale ne jedinou, indicii k rozpoznani reliktnosti druhů.","PeriodicalId":20501,"journal":{"name":"Preslia","volume":"13 1","pages":""},"PeriodicalIF":4.4000,"publicationDate":"2018-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"16","resultStr":"{\"title\":\"Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses\",\"authors\":\"P. Hájková, Táňa Štechová, R. Šoltés, E. Šmerdová, Zuzana Plesková, D. Dítě, Jitka Bradáčová, Marta Mútňanová, Patrícia Singh, M. Hájek\",\"doi\":\"10.23855/PRESLIA.2018.367\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"V teto praci představujeme novou paleoekologickou databazi makrozbytkových nalezů rostlin z uzemi Ceske republiky a Slovenska. Zaroveň využivame data z teto databaze ke srovnani soucasneho a davneho rozsiřeni těch druhů mechorostů, ktere jsou považovany za glacialni relikty flory středni Evropy. Paleobotanicka data pokrývaji obdobi od pozdniho glacialu do pozdniho holocenu. Vsechny druhy považovane za glacialni relikty se opravdu vyskytovaly v pozdně glacialnich sedimentech, ale větsinou ve stejných oblastech, odkud byly zaznamenany botanickým výzkumem od 19. stoleti. Některe oblasti se tedy vyznacuji castějsim výskytem těchto druhů v minulosti i v soucasnosti. V některých připadech se ale studovane druhy vyskytovaly během pozdniho glacialu nebo raneho holocenu i v oblastech, kde už se dnes nevyskytuji z důvodu nevhodných podminek prostředi. Rovněž jsme zjistili, že celkový pocet pozdně glacialnich a raně holocennich výskytů studovaných druhů výrazně převysuje pocet jejich výskytů ve střednim holocenu, kdy casto probihala sukcese k mokřadnim lesům nebo vrchovistim. Tyto výsledky naznacuji, že se opravdu může jednat o relikty z obdobi pozdniho glacialu a raneho holocenu. Zejmena jsme zaznamenali ustup druhů, ktere vyžaduji stabilně vysokou hladinu vody (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra a Scorpidium scorpioides). Tyto druhy ustoupily jak během holocenu, tak během soucasných antropogennich změn v krajině. Druhy, ktere jsou tolerantnějsi k poklesům hladiny vody, přežily dosud na větsim množstvi lokalit (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Makrozbytkova data ale nemohou ubytek druhů přesně vycislit, protože pocet soucasných lokalit vždy převysuje pocet fosilnich dokladů. Důvodem je male prostorove pokryti makrozbytkoveho výzkumu. Jednotlive analyzovane vzorky navic pokrývaji jen několik ctverecnich centimetrů tehdejsi raselinistni vegetace. Makrozbytkova data jsou důležitou, ale ne jedinou, indicii k rozpoznani reliktnosti druhů.\",\"PeriodicalId\":20501,\"journal\":{\"name\":\"Preslia\",\"volume\":\"13 1\",\"pages\":\"\"},\"PeriodicalIF\":4.4000,\"publicationDate\":\"2018-12-01\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"16\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Preslia\",\"FirstCategoryId\":\"99\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.23855/PRESLIA.2018.367\",\"RegionNum\":2,\"RegionCategory\":\"生物学\",\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q1\",\"JCRName\":\"PLANT SCIENCES\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Preslia","FirstCategoryId":"99","ListUrlMain":"https://doi.org/10.23855/PRESLIA.2018.367","RegionNum":2,"RegionCategory":"生物学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q1","JCRName":"PLANT SCIENCES","Score":null,"Total":0}
Using a new database of plant macrofossils of the Czech and Slovak Republics to compare past and present distribution of hypothetically relict fen mosses
V teto praci představujeme novou paleoekologickou databazi makrozbytkových nalezů rostlin z uzemi Ceske republiky a Slovenska. Zaroveň využivame data z teto databaze ke srovnani soucasneho a davneho rozsiřeni těch druhů mechorostů, ktere jsou považovany za glacialni relikty flory středni Evropy. Paleobotanicka data pokrývaji obdobi od pozdniho glacialu do pozdniho holocenu. Vsechny druhy považovane za glacialni relikty se opravdu vyskytovaly v pozdně glacialnich sedimentech, ale větsinou ve stejných oblastech, odkud byly zaznamenany botanickým výzkumem od 19. stoleti. Některe oblasti se tedy vyznacuji castějsim výskytem těchto druhů v minulosti i v soucasnosti. V některých připadech se ale studovane druhy vyskytovaly během pozdniho glacialu nebo raneho holocenu i v oblastech, kde už se dnes nevyskytuji z důvodu nevhodných podminek prostředi. Rovněž jsme zjistili, že celkový pocet pozdně glacialnich a raně holocennich výskytů studovaných druhů výrazně převysuje pocet jejich výskytů ve střednim holocenu, kdy casto probihala sukcese k mokřadnim lesům nebo vrchovistim. Tyto výsledky naznacuji, že se opravdu může jednat o relikty z obdobi pozdniho glacialu a raneho holocenu. Zejmena jsme zaznamenali ustup druhů, ktere vyžaduji stabilně vysokou hladinu vody (Drepanocladus trifarius, Meesia triquetra a Scorpidium scorpioides). Tyto druhy ustoupily jak během holocenu, tak během soucasných antropogennich změn v krajině. Druhy, ktere jsou tolerantnějsi k poklesům hladiny vody, přežily dosud na větsim množstvi lokalit (Calliergon giganteum, Hamatocaulis vernicosus, Paludella squarrosa). Makrozbytkova data ale nemohou ubytek druhů přesně vycislit, protože pocet soucasných lokalit vždy převysuje pocet fosilnich dokladů. Důvodem je male prostorove pokryti makrozbytkoveho výzkumu. Jednotlive analyzovane vzorky navic pokrývaji jen několik ctverecnich centimetrů tehdejsi raselinistni vegetace. Makrozbytkova data jsou důležitou, ale ne jedinou, indicii k rozpoznani reliktnosti druhů.
期刊介绍:
Preslia is a peer-reviewed scientific journal publishing original research papers on plant systematics, morphology, phytogeography, ecology and vegetation science, with a geographical focus on central Europe. The journal was founded in 1914 and named in honour of brothers Jan Svatopluk Presl (1791–1849) and Karel Bořivoj Presl (1794–1852), outstanding Bohemian botanists. It is published quarterly by the Czech Botanical Society.