Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách / Late Epigravettian Site near Stadice in Northwest Bohemia

Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datovaného do epigravettienu (GrN-15862: 14280 ± 120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97 %) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní ádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou.