{"title":"波希米亚西北部Stadice附近的晚Epigravettian遗址","authors":"M. Oliva, S. Vencl","doi":"10.35686/pa2021.1","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datovaného do epigravettienu (GrN-15862: 14280 ± 120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97 %) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní ádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou.","PeriodicalId":44301,"journal":{"name":"Pamatky Archeologicke","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.7000,"publicationDate":"2021-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"2","resultStr":"{\"title\":\"Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách / Late Epigravettian Site near Stadice in Northwest Bohemia\",\"authors\":\"M. Oliva, S. Vencl\",\"doi\":\"10.35686/pa2021.1\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datovaného do epigravettienu (GrN-15862: 14280 ± 120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97 %) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní ádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou.\",\"PeriodicalId\":44301,\"journal\":{\"name\":\"Pamatky Archeologicke\",\"volume\":null,\"pages\":null},\"PeriodicalIF\":0.7000,\"publicationDate\":\"2021-12-01\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"2\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Pamatky Archeologicke\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.35686/pa2021.1\",\"RegionNum\":2,\"RegionCategory\":\"历史学\",\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"0\",\"JCRName\":\"ARCHAEOLOGY\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Pamatky Archeologicke","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.35686/pa2021.1","RegionNum":2,"RegionCategory":"历史学","ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"0","JCRName":"ARCHAEOLOGY","Score":null,"Total":0}
Pozdněglaciální osídlení u Stadic v severozápadních Čechách / Late Epigravettian Site near Stadice in Northwest Bohemia
Zachraňovací výzkum stanice u Stadic provedl Slavomil Vencl již v roce 1987. Na ploše 164 m2 se podařilo odkrýt půdorys téměř kompletního tábořiště, datovaného do epigravettienu (GrN-15862: 14280 ± 120 BP). Na rozdíl od gravettienu (pavlovienu) jsou retušované nástroje daleko méně formalizované. Neobvyklá je i disproporční převaha rydel nad škrabadly, které prakticky chybí, ovšem relativně málo je i hrotů a čepelek s otupeným bokem. Většina industrie (97 %) je vyrobena ze severských pazourků, přinášených z glacifluviálních sedimentů v Německu (min. 30 km), dále se vyskytují slínovce, zkamenělé dřevo, rohovce aj. Fauna se dochovala jen zčásti a tvořily ji výhradně chladnomilné druhy s převahou mamutů. Nejzajímavějšími strukturami jsou jamky se štípanou industrií nebo s kostmi. V jedné jamce se obě složky vyskytly pohromadě, v jiné – na okraji předpokládaného obydlí – byl spolu s kostmi uložen depot okru. Depoty štípané industrie, uložené na několika zcela nenápadných místech, neobsahují žádná perspektivní ádra, využitelné polotovary nebo náročně vyrobené nástroje, ale naopak hodně vytěžených jádrovitých zbytků, zlomků a odpadu. Těžištěm článku jsou proto úvahy, zda tyto depozice, stejně jako jamky s kostmi, mohly soužit jako využitelné zásoby suroviny, příp. masa, nebo zda šlo spíše o depozice komodit s určitou symbolickou hodnotou.