{"title":"FENO在哮喘中的潜力","authors":"Petr Čáp","doi":"10.36290/vnl.2023.073","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Autor rekapituluje mechanismy vzniku FENO v epiteliĂĄlnĂch buĹkĂĄch sliznice dolnĂch dĂ˝chacĂch cest a zamÄĹuje se na vyuĹžitĂ tohoto biomarkeru astmatu v klinickĂŠ praxi i s ohledem na novÄ nastupujĂcĂ biologickou lĂŠÄbu tÄĹžkĂŠ formy onemocnÄnĂ. FrakÄnĂ vydechovanĂ˝ oxid dusnatĂ˝ (FeNO) je endogennĂ plynnĂĄ molekula, reflektujĂcĂ neinfekÄnĂ zĂĄnÄt dĂ˝chacĂch cest. RozebĂrĂĄ recentnĂ svÄtovĂŠ prĂĄce o vĂ˝znamu FENO u omalizumabu, dĂĄle u lĂŠÄby cĂlenĂŠ na blokaci interleukinu IL-5, tedy mepolizumabu, reslizumabu nebo receptoru proti IL-5 benralizumabu, kterĂŠ jsou schvĂĄlenĂŠ jako pĹĂdavnĂĄ lĂŠÄba u tÄĹžkĂŠho refrakternĂho eozinofilnĂho astmatu dospÄlĂ˝ch. FENO jako marker astmatu ovlivnitelnĂ˝ biologickou lĂŠÄbou, a tedy vyuĹžitelnĂ˝ k hodnocenĂ ĂşÄinnosti lĂŠÄby, se vĹĄak zdĂĄ vhodnĂ˝ zejmĂŠna u dupilumabu (antiÂ‑IL-4 a 13) a nejnovÄji u tezepelumabu (antiÂ‑TSLP). BiologickĂĄ lĂŠÄba zamÄĹenĂĄ na IL-5 sice sniĹžuje eozinofilnĂ zĂĄnÄt, ale mĂĄ omezenĂ˝ vliv na aktivaci epiteliĂĄlnĂch bunÄk, kde se FENO tvoĹĂ. TestovĂĄnĂ FENO je nĂĄkladovÄ efektivnĂ a v kombinaci s klinickĂ˝m hodnocenĂm zlepĹĄuje lĂŠÄbu astmatu.","PeriodicalId":23501,"journal":{"name":"Vnitrni lekarstvi","volume":null,"pages":null},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2023-10-10","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":"{\"title\":\"FENO potential in asthma\",\"authors\":\"Petr Čáp\",\"doi\":\"10.36290/vnl.2023.073\",\"DOIUrl\":null,\"url\":null,\"abstract\":\"Autor rekapituluje mechanismy vzniku FENO v epiteliĂĄlnĂch buĹkĂĄch sliznice dolnĂch dĂ˝chacĂch cest a zamÄĹuje se na vyuĹžitĂ tohoto biomarkeru astmatu v klinickĂŠ praxi i s ohledem na novÄ nastupujĂcĂ biologickou lĂŠÄbu tÄĹžkĂŠ formy onemocnÄnĂ. FrakÄnĂ vydechovanĂ˝ oxid dusnatĂ˝ (FeNO) je endogennĂ plynnĂĄ molekula, reflektujĂcĂ neinfekÄnĂ zĂĄnÄt dĂ˝chacĂch cest. RozebĂrĂĄ recentnĂ svÄtovĂŠ prĂĄce o vĂ˝znamu FENO u omalizumabu, dĂĄle u lĂŠÄby cĂlenĂŠ na blokaci interleukinu IL-5, tedy mepolizumabu, reslizumabu nebo receptoru proti IL-5 benralizumabu, kterĂŠ jsou schvĂĄlenĂŠ jako pĹĂdavnĂĄ lĂŠÄba u tÄĹžkĂŠho refrakternĂho eozinofilnĂho astmatu dospÄlĂ˝ch. FENO jako marker astmatu ovlivnitelnĂ˝ biologickou lĂŠÄbou, a tedy vyuĹžitelnĂ˝ k hodnocenĂ ĂşÄinnosti lĂŠÄby, se vĹĄak zdĂĄ vhodnĂ˝ zejmĂŠna u dupilumabu (antiÂ‑IL-4 a 13) a nejnovÄji u tezepelumabu (antiÂ‑TSLP). BiologickĂĄ lĂŠÄba zamÄĹenĂĄ na IL-5 sice sniĹžuje eozinofilnĂ zĂĄnÄt, ale mĂĄ omezenĂ˝ vliv na aktivaci epiteliĂĄlnĂch bunÄk, kde se FENO tvoĹĂ. TestovĂĄnĂ FENO je nĂĄkladovÄ efektivnĂ a v kombinaci s klinickĂ˝m hodnocenĂm zlepĹĄuje lĂŠÄbu astmatu.\",\"PeriodicalId\":23501,\"journal\":{\"name\":\"Vnitrni lekarstvi\",\"volume\":null,\"pages\":null},\"PeriodicalIF\":0.0000,\"publicationDate\":\"2023-10-10\",\"publicationTypes\":\"Journal Article\",\"fieldsOfStudy\":null,\"isOpenAccess\":false,\"openAccessPdf\":\"\",\"citationCount\":\"0\",\"resultStr\":null,\"platform\":\"Semanticscholar\",\"paperid\":null,\"PeriodicalName\":\"Vnitrni lekarstvi\",\"FirstCategoryId\":\"1085\",\"ListUrlMain\":\"https://doi.org/10.36290/vnl.2023.073\",\"RegionNum\":0,\"RegionCategory\":null,\"ArticlePicture\":[],\"TitleCN\":null,\"AbstractTextCN\":null,\"PMCID\":null,\"EPubDate\":\"\",\"PubModel\":\"\",\"JCR\":\"Q4\",\"JCRName\":\"Medicine\",\"Score\":null,\"Total\":0}","platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Vnitrni lekarstvi","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.36290/vnl.2023.073","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q4","JCRName":"Medicine","Score":null,"Total":0}
Autor rekapituluje mechanismy vzniku FENO v epiteliĂĄlnĂch buĹkĂĄch sliznice dolnĂch dĂ˝chacĂch cest a zamÄĹuje se na vyuĹžitĂ tohoto biomarkeru astmatu v klinickĂŠ praxi i s ohledem na novÄ nastupujĂcĂ biologickou lĂŠÄbu tÄĹžkĂŠ formy onemocnÄnĂ. FrakÄnĂ vydechovanĂ˝ oxid dusnatĂ˝ (FeNO) je endogennĂ plynnĂĄ molekula, reflektujĂcĂ neinfekÄnĂ zĂĄnÄt dĂ˝chacĂch cest. RozebĂrĂĄ recentnĂ svÄtovĂŠ prĂĄce o vĂ˝znamu FENO u omalizumabu, dĂĄle u lĂŠÄby cĂlenĂŠ na blokaci interleukinu IL-5, tedy mepolizumabu, reslizumabu nebo receptoru proti IL-5 benralizumabu, kterĂŠ jsou schvĂĄlenĂŠ jako pĹĂdavnĂĄ lĂŠÄba u tÄĹžkĂŠho refrakternĂho eozinofilnĂho astmatu dospÄlĂ˝ch. FENO jako marker astmatu ovlivnitelnĂ˝ biologickou lĂŠÄbou, a tedy vyuĹžitelnĂ˝ k hodnocenĂ ĂşÄinnosti lĂŠÄby, se vĹĄak zdĂĄ vhodnĂ˝ zejmĂŠna u dupilumabu (antiÂ‑IL-4 a 13) a nejnovÄji u tezepelumabu (antiÂ‑TSLP). BiologickĂĄ lĂŠÄba zamÄĹenĂĄ na IL-5 sice sniĹžuje eozinofilnĂ zĂĄnÄt, ale mĂĄ omezenĂ˝ vliv na aktivaci epiteliĂĄlnĂch bunÄk, kde se FENO tvoĹĂ. TestovĂĄnĂ FENO je nĂĄkladovÄ efektivnĂ a v kombinaci s klinickĂ˝m hodnocenĂm zlepĹĄuje lĂŠÄbu astmatu.
期刊介绍:
Vnitřní lékařství je tiskovým orgánem České internistické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Slovenskej internistickej spoločnosti Slovenskej lekárskej spoločnosti. Je vydáván nepřetržitě od roku 1955. Časopis vychází jako měsíčník, tedy 12krát do roka a podle potřeby jsou v běžném ročníku vydávána jeho suplementa, která jsou obsahově zaměřena k určitému tématu. Tematicky je časopis zaměřen široce na oblast interní medicíny se zvláštní pozorností ke kardiologii, diabetologii a poruchám metabolizmu.