Analysis of risk factors of mild cognitive impairment

Východiska: Pojem mirna kognitivni porucha byl zaveden v 90. letech 20. stoleti. Tato porucha je popisovana jako přechodna faze mezi normalnim starnutim a demenci. Dle vývoje věkove struktury populace se problematika chorob spojených s ubytkem kognice dostava do popředi zajmu odborneho světa i spolecnosti. Cil: Prace seznamuje s problematikou mirne kognitivni poruchy a předklada vybrane výsledky epidemiologicke studie připadů a kontrol, jejimž cilem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mirnou kognitivni poruchou přitomny rizikove faktory předpokladajici možnou konverzi do Alzheimerovy choroby. Metody: Metodika studie zahrnovala dotaznikove setřeni, a odběr venozni krve na genetickou analýzu. Data byla nasledně statisticky zpracovana. Výsledky: Do soucasnosti byly zpracovany informace ziskane od 698 osob (219 připadů a 479 kontrol). Ve skupině připadů bylo 1,7 × vice žen s poruchou kognice než mužů. Dalsi statisticky významne rozdily byly zjistěny u typu vykonavane prace, kdy osoby v kontrolni skupině vykonavaly castěji dusevni praci, a u výskytu ischemicke choroby dolnich koncetin, ktera se vice vyskytovala ve skupině připadů. Byly nalezeny statisticky významne asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU. Zavěry: Vzhledem k tomu, že amnesticka forma mirne kognitivni poruchy je považovana za předstupeň demence, je pravděpodobne, že vznik teto choroby ovlivňuji stejne rizikove faktory. Znalost a potvrzeni těchto rizik může pomoci v prevenci a vcasnemu zachytu jak mirne kognitivni poruchy, tak demence.