Delaying surgical procedure in patients with venous leg ulcer leads to treatment prolongation

Chronické žilní onemocnění (CVD) dolních končetin patří v současné době mezi nejrozšířenější civilizační choroby a dopad na kvalitu života pacientů s touto nemocí se přirovnává k životu s hypertenzí, diabetem nebo astmatem. Ze statistik vyplývá, že CVD trápí každou druhou ženu a každého čtvrtého muže. Velká většina lidí však tento problém vůbec neřeší. Z toho důvodu dochází k progresi onemocnění až do stadia bércového vředu, který je terminálním stadiem chronické žilní insuficience. Podle posledních odhadů se bércový vřed rozvine až u 0,3–1 % dospělé populace starší 65 let. Bércový vřed žilní etiologie (VLU) je většinově provázený bolestí, silnou sekrecí z rány, masivním bakteriálním osídlením a s tím spojeným zápachem, sníženou mobilitou. To následně vede k sociální izolaci pacientů, prohloubení bolesti, zpomalení hojení a výraznému snížení kvality života. Ze sledování na naší ambulanci hojení ran vyplývá, že pacienti s žilním onemocněním, a také s už léčeným bércovým vředem, nejsou odesíláni na cévní vyšetření, ani ke konzultaci s cévním chirurgem, byť v mnoha případech včasná chirurgická intervence vede ke snížení bolestivosti v ráně, a hlavně k úplnému vyhojení rány a tím zkrácení celkové doby hojení. Klíčová slova: chronické žilní onemocnění, chronická žilní insuficience, bércový vřed žilní etiologie, patofyziologie CVD, léčba bércového vředu.