DOBROVOLNICTVÍ JAKO PROSTŘEDEK EDUKACE V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

Příspěvek se zaměřuje na dobrovolnické aktivity, jak je vnímají studenti učitelských oborů, studenti psychologie a studenti speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Provedeno bylo online dotazníkové šetření (celkem 62 respondentů), které se v první části zaměřilo na mapování dobrovolnických aktivit v rámci studia a oblasti společenské praxe, ve kterých byly dobrovolnické aktivity vykonávány. Dále na převažující motivace a percipované přínosy pro příjemce dobrovolných aktivit i na dobu zapojení do těchto aktivit. Druhá část dotazníkového šetření již sledovala názory studentů na možnost promítnutí těchto aktivit do studijních plánů v daných studijních oborech. Ukazuje se, že nejčastěji jsou dobrovolnické praxe vykonávány v bakalářském studiu s tím, že mnoho studentů začíná již na střední škole a pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Důležitou motivací je smysluplné naplnění volného času, pomoc ostatním, ale i nabytí zkušeností, osobní rozvoj studenta a možnost získání kreditů. Přínosy byly pociťovány jak ve vztahu ke klientům (kognitivní a sociální rozvoj, naplnění volného času, rozvoj sociálních dovedností), ale také ve vztahu k samotným studentům. Všichni respondenti doporučovali využití dobrovolnických aktivit ve studiu, nejvíce formou povinně volitelného nebo volitelného předmětu. Nebyl vyjádřen souhlas s tím, že by se tyto praxe měly stát povinným předmětem – dobrovolnictví by ztratilo svůj hlavní princip – že je vykonáváno svobodně, na základě rozhodnutí samotného jedince.