{"title":"What prevents more successful pharmacological treatment of depressive disorder?","authors":"P. Šilhán, M. Hýža, T. Skřont, Jan Vantuch","doi":"10.36290/psy.2019.013","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Depresivní stavy patří k nejčastějším důvodům vyhledání psychiatrické péče. Léčba depresivní poruchy však zůstává nedo‐ statečně úspěšná. Účinnost antidepresiv bývá považována za srovnatelnou, většina studií však při hodnocení účinnosti léčby zanedbává heterogenitu depresivních stavů. Výzkum biomarkerů zatím nepřináší významný posun v diagnostice, léčbě ani prognózách onemocnění. Zbývá tak především plné využití stávajících možností a individualizace léčby. Vodítkem pro správ‐ né rozhodnutí o léčbě může být specifický klinický obraz, důležitou roli hrají také očekávání pacienta vč. obav z konkrétních nežádoucích účinků a známá rizika lékových interakcí. Předpokladem personalizace léčby je však také široký rejstřík příprav‐ ků, které lékař aktivně zvažuje v každém kroku léčby. Důležité je proto nesetrvávat v navyklých stereotypech, ale pravidelně vlastní léčebné postupy aktualizovat. Klíčová slova: deprese, antidepresiva, doporučené postupy léčby, personalizovaná léčba.","PeriodicalId":20713,"journal":{"name":"Psychiatrie pro praxi","volume":"2016 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2019-06-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"1","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Psychiatrie pro praxi","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.36290/psy.2019.013","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
引用次数: 1
Abstract
Depresivní stavy patří k nejčastějším důvodům vyhledání psychiatrické péče. Léčba depresivní poruchy však zůstává nedo‐ statečně úspěšná. Účinnost antidepresiv bývá považována za srovnatelnou, většina studií však při hodnocení účinnosti léčby zanedbává heterogenitu depresivních stavů. Výzkum biomarkerů zatím nepřináší významný posun v diagnostice, léčbě ani prognózách onemocnění. Zbývá tak především plné využití stávajících možností a individualizace léčby. Vodítkem pro správ‐ né rozhodnutí o léčbě může být specifický klinický obraz, důležitou roli hrají také očekávání pacienta vč. obav z konkrétních nežádoucích účinků a známá rizika lékových interakcí. Předpokladem personalizace léčby je však také široký rejstřík příprav‐ ků, které lékař aktivně zvažuje v každém kroku léčby. Důležité je proto nesetrvávat v navyklých stereotypech, ale pravidelně vlastní léčebné postupy aktualizovat. Klíčová slova: deprese, antidepresiva, doporučené postupy léčby, personalizovaná léčba.