Postpartum mental disorders: specifics and pharmacotherapy. Part One: depression, anxiety disorders, sleep disorders, and ADHD

Psychiatrie pro praxi Pub Date : 2019-04-05 DOI:10.36290/psy.2019.005

A. Sebela, J. Hanka, P. Mohr

{"title":"Postpartum mental disorders: specifics and pharmacotherapy. Part One: depression, anxiety disorders, sleep disorders, and ADHD","authors":"A. Sebela, J. Hanka, P. Mohr","doi":"10.36290/psy.2019.005","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Psychosociální změny u matky a otce po narození dítěte, spojené s adaptací na novou rodičovskou roli, jsou rizikovým faktorem pro exacerbaci či nový vznik duševních onemocnění. Raná vztahová vazba rodič ‐dítě je důležitá pro nenarušený neurobehaviorální vývoj dítěte. Důležitou roli v těchto procesech hraje kojení. Přítomnost dekompenzovaného duševního onemocnění u rodiče proces budování citové vazby narušuje. Proto je zásadní včasná a účinná terapeutická intervence. Při léčbě matky vybíráme farmakum s ohledem na jeho bezpečnostní profil v laktaci tak, aby terapie nemusela být přerušena. Údaje o bezpečnosti psychofarmak pocházejí z malých observačních studií či jejich meta ‐analýz. U většiny léků není jejich bezpečnostní profil znám a jen jej odhadu‐ jeme. Aktuální doporučení uvádějí jako relativně bezpečná antidepresiva v laktaci sertralin, paroxetin a nortiptylin; jejich užívání je slučitelné s kojením. Zdá se, že benzodiazepiny a Z ‐hypnotika přecházejí do mateřského mléka minimálně a jako nejbezpečnější se jeví oxazepam, alprazolam a zolpidem. Metylfenidát užívaný v terapii ADHD je rovněž považován za slučitelný s kojením. Klíčová slova: poporodní, duševní onemocnění, psychofarmaka, laktace, kojení.","PeriodicalId":20713,"journal":{"name":"Psychiatrie pro praxi","volume":"10 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2019-04-05","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Psychiatrie pro praxi","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.36290/psy.2019.005","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}

引用次数: 0

Abstract

Psychosociální změny u matky a otce po narození dítěte, spojené s adaptací na novou rodičovskou roli, jsou rizikovým faktorem pro exacerbaci či nový vznik duševních onemocnění. Raná vztahová vazba rodič ‐dítě je důležitá pro nenarušený neurobehaviorální vývoj dítěte. Důležitou roli v těchto procesech hraje kojení. Přítomnost dekompenzovaného duševního onemocnění u rodiče proces budování citové vazby narušuje. Proto je zásadní včasná a účinná terapeutická intervence. Při léčbě matky vybíráme farmakum s ohledem na jeho bezpečnostní profil v laktaci tak, aby terapie nemusela být přerušena. Údaje o bezpečnosti psychofarmak pocházejí z malých observačních studií či jejich meta ‐analýz. U většiny léků není jejich bezpečnostní profil znám a jen jej odhadu‐ jeme. Aktuální doporučení uvádějí jako relativně bezpečná antidepresiva v laktaci sertralin, paroxetin a nortiptylin; jejich užívání je slučitelné s kojením. Zdá se, že benzodiazepiny a Z ‐hypnotika přecházejí do mateřského mléka minimálně a jako nejbezpečnější se jeví oxazepam, alprazolam a zolpidem. Metylfenidát užívaný v terapii ADHD je rovněž považován za slučitelný s kojením. Klíčová slova: poporodní, duševní onemocnění, psychofarmaka, laktace, kojení.

查看原文本刊更多论文

产后精神障碍:具体情况和药物治疗。第一部分:抑郁症、焦虑症、睡眠障碍和多动症

本文章由计算机程序翻译，如有差异，请以英文原文为准。

求助全文

约1分钟内获得全文求助全文

来源期刊

Psychiatrie pro praxi

自引率

0.00%

发文量