Cirsium ×sudae

Abstract

Na zakladě morfologicke, cytometricke a geneticke (AFLP = polymorfismus delky amplifikovaných fragmentů) analýzy jsme identifikovali a popsali hybrida Cirsium ×sudae (C. carniolicum × C. greimleri). Tento hybrid, který dosud neměl dvouslovne jmeno, byl předtim nalezen jen jednou v pasmu jižnich vapencových Alp při rakousko-slovinske hranici v Karavankach, kde se oba velmi vzacne rodicovske druhy dostavaji ojediněle do kontaktu. Jedinou dalsi takovou oblasti jsou patrně Ennstalske Alpy, ležici v pasmu severnich vapencových Alp. Pravě zde pobliž osady Kolblwirt jsme nalezli ctyři jedince vykazujici intermediarni habitus. Podrobnějsi rozbor morfologických znaků ani analýza velikosti genomu pomoci průtokove cytometrie hybridni status těchto jedinců nevyvratily. U casto hybridizujicich pchaců je nicmeně vždy namistě urcita opatrnost, protože „hybridni“ nažkymohou být, např. diky chmýru, transportovany i poměrně daleko od mista sveho vzniku. Abychom bezpecně identifikovali původ hybridnich rostlin, rozhodli jsme se pomoci AFLP analyzovat nejen oba potencialni rodicovske druhy a s nimi spolu na lokalitě rostouci C. erisithales, ale i vsechny dalsi druhy pchaců, rostouci v rakouske casti východnich Alp: C. acaulon, C. arvense, C. eriophorum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. pannonicum, C. rivulare, C. spinosissimum a C. vulgare. Analýza STRUCTURE předpokladaný původ hybridů potvrdila a vizualizace pomoci sitě NeighborNet navic ukazala, že jsou nejpřibuznějsi pravě s jedinci C. carniolicum a C. greimleri pochazejicimi z lokality u Kolblwirt, takže vznikly zde a ne transportem „hybridnich“ nažek odjinud. V jedine rostlině (klonu) C. greimleri na teto lokalitě byla pomoci STRUCTURE odhalena mirna introgrese C. erisithales. U hybridů byla vsak přislusnost k C. erisithales prakticky zanedbatelna. Tato skutecnost ma dvě alternativni vysvětleni: buď (i) byly gamety rodicovskeho mirně geneticky erodovaneho C. greimleri nahodnou meiotickou segregaci homeolognich chromozomů „vycistěny“ od alel C. erisithales, nebo (ii) jsou jak hybridi, tak i v ramci lokality jedine, mirně geneticky erodovane, C. greimleri potomky tehož jedince – cisteho C. greimleri – který na lokalitě vyhynul. Geneticky jsou tedy jedinci C. ×sudae křiženci mezi C. carniolicum a C. greimleri a ne trojnasobni hybridi. Nejnapadnějsimi znaky tohoto noveho hybrida jsou velke, mělce lalocnate listy s měkkými ostny a siroce vejcitou cepeli u nejspodnějsich z nich (jako u obou rodiců) a take jeho růžově bile květy (intermediarni mezi oběma rodici). Přechodnými jsou ve srovnani s rodici take řidce pavucinate až vlnite oděni stonku pod terminalnim uborem hybrida a delka ostnů laterarnich laloků jeho hornich listů (1.2–10.0 mm). Řidce stetinatým až chlupatým oděnim svrchni strany listů a terminalnimi ostny zakrovnich listenů je vsak hybrid bližsi C. carniolicum, řidce pavucinatou spodni stranou listů a lysými zakrovnimi listeny naopak C. greimleri. Delkou koruny nebo chmýru je hybrid robustnějsi než oba rodice, což může svědcit o heteroznim efektu.