Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu

Q4 Arts and Humanities

Caritas et Veritas Pub Date : 2023-04-15 DOI:10.32725/cetv.2022.033

O. Havelka

{"title":"Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu","authors":"O. Havelka","doi":"10.32725/cetv.2022.033","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu Ondřej Havelka DOI: 10.32725/cetv.2022.032 Abstrakt: Článek se zabývá problematikou teologického pojetí lidské osoby a osobnosti, dvěma zdánlivě soupeřícími modely pojetí pojmu osoba a riziky některých myšlenkových linií empirického funkcionalismu ve vztahu k dilematům křesťanské aplikované etiky perspektivou teologicko-etického principu personality. V práci postupujeme metodologickým trojkrokem navrženým II. vatikánským koncilem: 1. vidět (ve struktuře práce druhá kapitola); 2. soudit (třetí kapitola); 3. jednat (čtvrtá kapitola). Posunem v tématu je rozlišení ontologické roviny lidské osoby od aktualizace a realizace lidské osoby, dále charakteristických znaků a projevů aktuálního bytí osobou (nejen) ve vědomě prožívané osobnosti a konečně návrh smíření některých zdánlivě protichůdných myšlenkových linií skrze extenzi osoby ve vědomě prožívané osobnosti. Cílem práce je precizovat diferenciaci ontologické a aktualizační roviny bytí osobou a poukázat na některá rizika výrazně vztahových modelů empirického funkcionalismu vzhledem k teologicko-etickému principu personality. Teoretické prohloubení chápání lidské osoby a osobnosti má dalekosáhlé důsledky pro praxi sociální práce; v tom také spočívá význam řešené problematiky. Docházíme k závěru, že statické a dynamické pojetí lidské osoby není správné nazírat jako dva vzájemně nepřátelské modely, ale naopak dvě ohniska jedné myšlenkové elipsy. Přiznání nevýslovné důstojnosti lidské osoby nesmí být vázáno na aktuální vědomí, předivo vztahů nebo jiné funkce, neboť to odporuje smyslu principu personality, na kterém stojí teologická etika. Zapojení pojmu osobnost do promýšlené problematiky naopak uvádí v soulad přístup ontologického personalismu a vybraných vztahových modelů empirického funkcionalismu, z čehož vyplývá možnost synergie předností obou modelů při aplikaci principu personality v praxi.","PeriodicalId":37904,"journal":{"name":"Caritas et Veritas","volume":"1 1","pages":""},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2023-04-15","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Caritas et Veritas","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.32725/cetv.2022.033","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"Q4","JCRName":"Arts and Humanities","Score":null,"Total":0}

引用次数: 0

Abstract

Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu Ondřej Havelka DOI: 10.32725/cetv.2022.032 Abstrakt: Článek se zabývá problematikou teologického pojetí lidské osoby a osobnosti, dvěma zdánlivě soupeřícími modely pojetí pojmu osoba a riziky některých myšlenkových linií empirického funkcionalismu ve vztahu k dilematům křesťanské aplikované etiky perspektivou teologicko-etického principu personality. V práci postupujeme metodologickým trojkrokem navrženým II. vatikánským koncilem: 1. vidět (ve struktuře práce druhá kapitola); 2. soudit (třetí kapitola); 3. jednat (čtvrtá kapitola). Posunem v tématu je rozlišení ontologické roviny lidské osoby od aktualizace a realizace lidské osoby, dále charakteristických znaků a projevů aktuálního bytí osobou (nejen) ve vědomě prožívané osobnosti a konečně návrh smíření některých zdánlivě protichůdných myšlenkových linií skrze extenzi osoby ve vědomě prožívané osobnosti. Cílem práce je precizovat diferenciaci ontologické a aktualizační roviny bytí osobou a poukázat na některá rizika výrazně vztahových modelů empirického funkcionalismu vzhledem k teologicko-etickému principu personality. Teoretické prohloubení chápání lidské osoby a osobnosti má dalekosáhlé důsledky pro praxi sociální práce; v tom také spočívá význam řešené problematiky. Docházíme k závěru, že statické a dynamické pojetí lidské osoby není správné nazírat jako dva vzájemně nepřátelské modely, ale naopak dvě ohniska jedné myšlenkové elipsy. Přiznání nevýslovné důstojnosti lidské osoby nesmí být vázáno na aktuální vědomí, předivo vztahů nebo jiné funkce, neboť to odporuje smyslu principu personality, na kterém stojí teologická etika. Zapojení pojmu osobnost do promýšlené problematiky naopak uvádí v soulad přístup ontologického personalismu a vybraných vztahových modelů empirického funkcionalismu, z čehož vyplývá možnost synergie předností obou modelů při aplikaci principu personality v praxi.

查看原文本刊更多论文

从经验功能主义的选择方法看人与人格的神学概念

从实证功能主义的选择方法区分人与人格的神学概念Ondřej Havelka DOI:10.32725/cev.2022.032摘要：本文论述了人与人格神学概念，从人格的神学伦理原则来看，人的概念的两个看似竞争的模型和经验功能主义的一些思路的风险与基督教应用伦理学的困境有关。在工作中，我们提出了方法论的三个步骤二。梵蒂冈理事会：1。见（论文结构第二章）；2.法官（第三章）；3.法案（第四章）。主题的转移是人的本体论层面与人的实现和实现的区别，是一个人（不仅是）在有意识体验的人格中对当下存在的进一步特征和表现，最终是通过对有意识体验人格中的人的延伸，提出了一些看似矛盾的思想路线的调和。本文的目的是明确作为一个人的本体论和实现层面的区别，并指出经验功能主义的显著关系模型相对于人格的神学伦理原则的一些风险。从理论上深化对人和人格的认识，对社会工作实践具有深远影响；这也是所解决问题的重要性所在。我们得出的结论是，将人的静态和动态概念视为两个相互敌对的模型是不正确的，相反，它是一个思想椭圆的两个焦点。对人类无法言说的尊严的承认决不能与当前的意识、关系结构或其他功能联系在一起，因为这与神学伦理学所依据的人格原则相矛盾。另一方面，在思考问题中加入人格一词，调和了本体论人格主义的方法和经验功能主义的选定关系模型，这导致了在人格原则在实践中的应用中，这两种模型的优势可能协同作用。

本文章由计算机程序翻译，如有差异，请以英文原文为准。

求助全文

约1分钟内获得全文求助全文

来源期刊

Caritas et Veritas Arts and Humanities-Religious Studies

CiteScore

0.10

自引率

0.00%

发文量

期刊介绍： The aim of the journal is to publish original scholarly and popular articles written by specialists working in these areas and to provide a decent platform for communication about the interaction between these fields of study. The Journal is on the List of non-impacted periodicals published in the Czech Republic. Within its orientation on Christian reflections in the context of social sciences and humanities the journal Caritas et Veritas is devoted primarily to practical matters related to ethics, the assisting professions and pedagogy.The aim of the journal is to publish original scholarly and popular articles written by specialists working in these areas and to provide a platform for communication about the interaction between these fields of study. That is why it is the editorial board''s aim to keep the entire journal easily accessible for practitioners in the Czech Republic and Slovakia. The scholarly and popular sections of the journal as well as reviews of publications in Czech and Slovak language are therefore published in Czech. At the same time the editorial board strives to ensure that the scholarly studies published in the journal take account of international discourse and are accessible to it. The editorial and scholarly studies are therefore published also in English translation, scholarly studies written originally in English or another world language are also published in this way.