Sebezkušenostní skupiny pro studenty učitelství v online prostředí

Abstract

Distanční výuka, a vůbec práce se skupinou v online prostředí, má svá speciika, kterými se velmi odlišuje od běžného způsobu práce se skupinou v reálném prostředí. Řada profesionálů – pedagogů, poradců, terapeutů apod. – kteří modi ikovali svůj styl práce na dočasný „online modus“, se domnívá, že využití online prostředí pro práci s lidmi se nedá označit jako horší nebo lepší, ale nejlépe výstižná charakteristika je jiné. Právě proto vyžaduje kreativní hledání vhodných způsobů a možností realizace výuky, aby bylo dosaženo vytyčených cílů. K tomuto tématu už bylo během pandemie nemoci covid-19 napsáno poměrně dost, zejména z řad pedagogů1, kteří byli na jaře 2020 nečekaně ze dne na den odkázáni na online prostředí. Museli se tak rychle na toto prostředí adaptovat a hledat způsoby, jak v něm s žáky a studenty efektivně pracovat. Výzkumně se tématu praxe distanční výuky a jejím souvislostem věnovali např. Rokos a Vančura (2020) nebo Duschinská a High (2020).