J. Janoutová, P. Ambroz, Anna Zatloukalová, O. Machaczka, M. Kovalová, K. Němček, V. Janout
{"title":"Analysis of risk factors of mild cognitive impairment","authors":"J. Janoutová, P. Ambroz, Anna Zatloukalová, O. Machaczka, M. Kovalová, K. Němček, V. Janout","doi":"10.5507/pol.2020.004","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Východiska: Pojem mirna kognitivni porucha byl zaveden v 90. letech 20. stoleti. Tato porucha je popisovana jako přechodna faze mezi normalnim starnutim a demenci. Dle vývoje věkove struktury populace se problematika chorob spojených s ubytkem kognice dostava do popředi zajmu odborneho světa i spolecnosti. Cil: Prace seznamuje s problematikou mirne kognitivni poruchy a předklada vybrane výsledky epidemiologicke studie připadů a kontrol, jejimž cilem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mirnou kognitivni poruchou přitomny rizikove faktory předpokladajici možnou konverzi do Alzheimerovy choroby. Metody: Metodika studie zahrnovala dotaznikove setřeni, a odběr venozni krve na genetickou analýzu. Data byla nasledně statisticky zpracovana. Výsledky: Do soucasnosti byly zpracovany informace ziskane od 698 osob (219 připadů a 479 kontrol). Ve skupině připadů bylo 1,7 × vice žen s poruchou kognice než mužů. Dalsi statisticky významne rozdily byly zjistěny u typu vykonavane prace, kdy osoby v kontrolni skupině vykonavaly castěji dusevni praci, a u výskytu ischemicke choroby dolnich koncetin, ktera se vice vyskytovala ve skupině připadů. Byly nalezeny statisticky významne asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU. Zavěry: Vzhledem k tomu, že amnesticka forma mirne kognitivni poruchy je považovana za předstupeň demence, je pravděpodobne, že vznik teto choroby ovlivňuji stejne rizikove faktory. Znalost a potvrzeni těchto rizik může pomoci v prevenci a vcasnemu zachytu jak mirne kognitivni poruchy, tak demence.","PeriodicalId":306338,"journal":{"name":"Profese on-line","volume":"95 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2020-07-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"0","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Profese on-line","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.5507/pol.2020.004","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
引用次数: 0
Abstract
Východiska: Pojem mirna kognitivni porucha byl zaveden v 90. letech 20. stoleti. Tato porucha je popisovana jako přechodna faze mezi normalnim starnutim a demenci. Dle vývoje věkove struktury populace se problematika chorob spojených s ubytkem kognice dostava do popředi zajmu odborneho světa i spolecnosti. Cil: Prace seznamuje s problematikou mirne kognitivni poruchy a předklada vybrane výsledky epidemiologicke studie připadů a kontrol, jejimž cilem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mirnou kognitivni poruchou přitomny rizikove faktory předpokladajici možnou konverzi do Alzheimerovy choroby. Metody: Metodika studie zahrnovala dotaznikove setřeni, a odběr venozni krve na genetickou analýzu. Data byla nasledně statisticky zpracovana. Výsledky: Do soucasnosti byly zpracovany informace ziskane od 698 osob (219 připadů a 479 kontrol). Ve skupině připadů bylo 1,7 × vice žen s poruchou kognice než mužů. Dalsi statisticky významne rozdily byly zjistěny u typu vykonavane prace, kdy osoby v kontrolni skupině vykonavaly castěji dusevni praci, a u výskytu ischemicke choroby dolnich koncetin, ktera se vice vyskytovala ve skupině připadů. Byly nalezeny statisticky významne asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU. Zavěry: Vzhledem k tomu, že amnesticka forma mirne kognitivni poruchy je považovana za předstupeň demence, je pravděpodobne, že vznik teto choroby ovlivňuji stejne rizikove faktory. Znalost a potvrzeni těchto rizik může pomoci v prevenci a vcasnemu zachytu jak mirne kognitivni poruchy, tak demence.