Další setkání a konfrontace s ruskou literaturou

Abstract

V roce 2020 se objevila zajímavá publikace, jejíž autorem je brněnský rusista, slavista, literární vědec a překladatel, prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. Svazek s názvem Ruská literatura: setkání a konfrontace, jenž vznikl v rámci podpory výzkumu pracovišť Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, volně navazuje na publikaci z roku 2008 Pátrání po nové identitě1 zaměřenou rovněž na ruskou literaturu. Většina studií je napsaná v ruském jazyce, najdeme však i několik česky psaných. Bližší pohled na publikaci přináší zjištění, že z tematického hlediska jsou v ní přítomny studie o slavistice, o jednotlivých spisovatelských osobnostech (N. M. Karamzin, A. S. Gribojedov, N. S. Leskov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij aj.), o ruské emigraci (A. L. Bem, V. Vilinskij), české recepci tvorby ruských spisovatelů (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo studie zaměřeny na problematiku literárněvědné terminologie a samozřejmě literárních žánrů. Společným jmenovatelem všech studií je komparativní přístup se zaměřením na osobnosti nebo jevy, jež se bohužel stále nacházejí na periferii zájmu jak českých, tak i ruských literárních vědců. Svazek uvádí studie věnovaná srovnání kořenů mezinárodní literárněvědné slavistiky v souvislosti s koncepčním vymezení ruské literatury (П. Й. Шафарик, А. Мицкевич и концепция русской литературы). Dílo slovenského filologa Pavla Jozefa Šafárika/Šafaříka, jenž svá díla psal v českém a německém jazyce, a polského básníka běloruského původu Adama Mickiewicze je zkoumáno v širším kontextu, konkrétně ve vzta-