R. Mounajjed, H. Šoukalová, B. Azar, D. Černý, M. Hammal
{"title":"All-Ceramic Reconstructions","authors":"R. Mounajjed, H. Šoukalová, B. Azar, D. Černý, M. Hammal","doi":"10.51479/cspzl.2018.012","DOIUrl":null,"url":null,"abstract":"Předmět sdělení: Keramika je směs jednoho nebo více kovových prvků s prvkem nekovovým, obvykle kyslíkem. Výsledkem je chemicky a biochemicky stabilní látka, která je tvrdá, pevná, křehká a termicky a elektricky nevodivá. Tyto její vlastnosti se využívají v zubním lékařství k výrobě keramických náhrad [14], a to od celokeramických nebo metalokeramických korunek a můstků, inlejí, onlejí, faset až po implantáty a jejich pilíře, a zuby určené pro výrobu snímatelných náhrad [15]. Dentální keramika je tvořena kombinací amorfního skla (pojivo) a keramických krystalů (plnivo), jejichž vzájemný poměr rozhoduje o finálních vlastnostech keramické náhrady [15]. Vlastnosti materiálu: Sklo je homogenní amorfní (netvoří krystalickou mřížku) pevná hmota, která vznikla následkem rychlého ochlazení taveniny, nejčastěji sklářského písku. Jeho hlavní složkou je oxid křemičitý SiO2 obohacený o přísady, jako je uhličitan sodný (soda) a uhličitan draselný (potaš) pro snížení teploty tavení a oxid vápenatý (pálené vápno) pro lepší chemickou odolnost. Při zvyšování objemu amorfního skla nabývá keramická struktura na transparenci, ale ztrácí svou mechanickou odolnost. Nekrystalické sklo je leptatelné kyselinou fluorovodíkovou, což umožní následnou adhezivní fixaci povrchu keramiky k tvrdým zubním tkáním [11, 15]. Krystaly (tvoří krystalickou mřížku) zlepšují mechanické vlastnosti amorfního skla. Mají funkci retardérů bránících propagaci praskliny a odlamování částí keramiky. Zvyšováním poměru pojiva a plniva ve prospěch krystalů ztrácí keramika transparentnost a nabývá na odolnosti [11]. Závěr: Znalost složení dentální keramiky, její mikrostruktury a vlastností, je rozhodující pro výběr vhodného keramického materiálu pro řešení konkrétních klinických situací. Tento přehledový článek shrnuje základní parametry skupin dentálních keramických materiálů. Celokeramické náhrady jsou velmi populární v každodenní praxi zubního lékaře. Jedná se o velmi spolehlivý materiál, který má vysoký estetický potenciál a zároveň příznivou mechanickou odolnost. Jeho dobrá prognóza při dodržení správného technologického postupu otevírá další možnosti použití. Klíčová slova: celokeramické náhrady – dentální keramika – živcová keramika – lithium disilikátová keramika – zirkoniová keramika","PeriodicalId":113786,"journal":{"name":"Česká stomatologie/Praktické zubní lékařství","volume":"29 1","pages":"0"},"PeriodicalIF":0.0000,"publicationDate":"2018-12-01","publicationTypes":"Journal Article","fieldsOfStudy":null,"isOpenAccess":false,"openAccessPdf":"","citationCount":"1","resultStr":null,"platform":"Semanticscholar","paperid":null,"PeriodicalName":"Česká stomatologie/Praktické zubní lékařství","FirstCategoryId":"1085","ListUrlMain":"https://doi.org/10.51479/cspzl.2018.012","RegionNum":0,"RegionCategory":null,"ArticlePicture":[],"TitleCN":null,"AbstractTextCN":null,"PMCID":null,"EPubDate":"","PubModel":"","JCR":"","JCRName":"","Score":null,"Total":0}
引用次数: 1
Abstract
Předmět sdělení: Keramika je směs jednoho nebo více kovových prvků s prvkem nekovovým, obvykle kyslíkem. Výsledkem je chemicky a biochemicky stabilní látka, která je tvrdá, pevná, křehká a termicky a elektricky nevodivá. Tyto její vlastnosti se využívají v zubním lékařství k výrobě keramických náhrad [14], a to od celokeramických nebo metalokeramických korunek a můstků, inlejí, onlejí, faset až po implantáty a jejich pilíře, a zuby určené pro výrobu snímatelných náhrad [15]. Dentální keramika je tvořena kombinací amorfního skla (pojivo) a keramických krystalů (plnivo), jejichž vzájemný poměr rozhoduje o finálních vlastnostech keramické náhrady [15]. Vlastnosti materiálu: Sklo je homogenní amorfní (netvoří krystalickou mřížku) pevná hmota, která vznikla následkem rychlého ochlazení taveniny, nejčastěji sklářského písku. Jeho hlavní složkou je oxid křemičitý SiO2 obohacený o přísady, jako je uhličitan sodný (soda) a uhličitan draselný (potaš) pro snížení teploty tavení a oxid vápenatý (pálené vápno) pro lepší chemickou odolnost. Při zvyšování objemu amorfního skla nabývá keramická struktura na transparenci, ale ztrácí svou mechanickou odolnost. Nekrystalické sklo je leptatelné kyselinou fluorovodíkovou, což umožní následnou adhezivní fixaci povrchu keramiky k tvrdým zubním tkáním [11, 15]. Krystaly (tvoří krystalickou mřížku) zlepšují mechanické vlastnosti amorfního skla. Mají funkci retardérů bránících propagaci praskliny a odlamování částí keramiky. Zvyšováním poměru pojiva a plniva ve prospěch krystalů ztrácí keramika transparentnost a nabývá na odolnosti [11]. Závěr: Znalost složení dentální keramiky, její mikrostruktury a vlastností, je rozhodující pro výběr vhodného keramického materiálu pro řešení konkrétních klinických situací. Tento přehledový článek shrnuje základní parametry skupin dentálních keramických materiálů. Celokeramické náhrady jsou velmi populární v každodenní praxi zubního lékaře. Jedná se o velmi spolehlivý materiál, který má vysoký estetický potenciál a zároveň příznivou mechanickou odolnost. Jeho dobrá prognóza při dodržení správného technologického postupu otevírá další možnosti použití. Klíčová slova: celokeramické náhrady – dentální keramika – živcová keramika – lithium disilikátová keramika – zirkoniová keramika