Hodnocení potenciálních vlivů vysokorychlostních tratí na pracovní mobilitu v České republice

Abstract

Cilem clanku je přispět k diskusi ucelnosti výstavby vysokorychlostnich trati (VRT) v Ceske republice s důrazem na percepci jejich dopadů na prostorovou mobilitu pracovnich sil. Konkretni přistup k hodnoceni dopadů je založen na potencialni dostupnosti dvanacti sidelnich center ležicich na planovaných trasach a jejich atraktivity pro mobilitu pracovnich sil, přicemž jsou využita data o dojižďce do zaměstnani z censu z roku 2011. Výsledky dokumentuji strategickou pozici Prahy jako hlavniho dojižďkoveho centra, ktere z hlediska odpovidajicich ukazatelů výrazně převysuje vsechna ostatni centra pracovni mobility (druhe nejvýznamnějsi centrum Brno dosahuje zhruba polovicniho významu). Tato skutecnost byla potvrzena nejen při analýze spadových oblasti, ale i prostřednictvim vyhodnoceni vzajemných dojižďkových vztahů mezi relevantnimi centry. Systemove hodnoceni potencialnich dopadů VRT na pracovni trhy je pak provedeno na zakladě modelu mezni miry mobility pracovnich sil, kde lze kromě Prahy pocitat s pozitivnimi dopady na dalsi dvě dojižďkova centra, a to Brno a Plzeň. U ostatnich analyzovaných center pak můžeme pocitat se zvýsenim potencialu vyjižďky za praci do výse zminěných center.