Cestou silesiak a žánrů : k padesátinám Libora Pavery

Abstract

Rodáci z Moravy a Slezska nesou v sobě jakési utajené stigma, které je váže k místům svého zrodu. Pro Slezany to platí dvojnásobně, čehož dokladem je medievalista, paleobohemista, editor a odborník v silesiakách a v genologii Libor Pavera (narodil se 9. 2. 1972 v Opavě). Výčet jeho odborné činnosti je nemalý, proto se záměrně zaměřím na poslední dvě zájmové a profesní oblasti. Libor Pavera se jako Slezan rodem (vyrůstal v Březové u Hradce nad Moravicí) specializoval na dvě stěžejní osobnosti slezské kultury – na Josefa Vašicu a podstatně staršího Daniela Nitsche. Cestu k nim a k dalším dílčím silesiakům si připravil příspěvkem nazvaným K obecným problémům středověkých literatur ve Slezsku (ve sborníku Pronikání českého a polského jazyka do středověké poezie a písňové tvorby ve Slezsku, 1998; později v knize Od středověku k romantismu, 2000), v němž vytyčil základní a složitou problematiku českého písemnictví ve Slezsku. Není to jediná práce tohoto druhu, ale tato spolu s dalšími směřovaly ke dvěma monografiím o výše zmíněných osobnostech, k monografií a k edicím jejich málo dostupného díla. Vašicovu osobnost vystihl Pavera v monografii Josef Vašica (2001), Nitschovu v podstatně objemnější publikaci Kazatel Daniel Nitsch (2003). Obě své studie doprovodil edicemi jejich tvorby. Z Vašici vydal více jak třísetstránkové Eseje a studie ze starší české literatury, z jezuity Nitsche jeho kázání Dva ať jsou jedno skrze lásku (poprvé ovšem Vašicu editoval spolu s Janem Vilikovským a Antonínem Grundem roku 1999 ve svazku Starší česká literatura ve Slezsku). Pavera je pokračovatelem Josefa Vašici a Jana Vilikovského, přičemž metodologicky má blíž k druhému z nich (také jako editor). Vašica byl v tomto směru jako interpret i jako editor příliš jednostranně katolický, pomíjel a ignoroval nejen protestantské baroko, ale tzv. kacíře vůbec. K oběma se ovšem Pavera dostal zprostředkovaně, poněvadž fyzicky je nemohl znát. Na rozdíl od svých „učitelů“ je však poučen nejposlednějšími metodologickými a interpretačními postupy. K uvedeným silesiakům posléze patří edice brušperského rodáka Františka Němce, doprovázená studií o tomto předčasně zemřelém medievalistovi (jde o první zasvěcené pojednání o Němcovi vůbec). Edice nazvaná Studie a recenze (2004) vznikla jako odpověď publicistům (nikoli literárním vědcům, natož medievalistům), kteří zpochybňovali formulační příbuznost jednoho několikařádkového místa Paverovy více než dvousetstránkové monografie o Nitschovi s textem Němcovým. Žádný z těchto publicistů, jež jeho práci napadli, na tuto edici a na editorovo gesto ani v nejmenším nezareagoval (o gesto jde mimo jiné proto, že Pavera ji vydal vlastním nákladem, byť jako vydavatel je uvedena 24 / 2021 / 2