Anticipace postsekularity v první Československé republice jako syntéza a východisko k světovosti české literatury

Abstract

Autor přitomne studie vychazi z teze, že obdobi prvni Ceskoslovenske republiky bylo pocatkem velke, spise skryte syntezy vedouci k budovani světovosti ceske literatury a ke kladne kvalitativni změně slovenske literatury. Tato synteza spocivala v prostupovani levicove avantgardy a katolickeho spiritualismu, jež autor nevidi jako směry nejen protikladne, ale take komplementarni s hlubinnými souvislostmi. Prostupovani nespociva jen v osobnich vztazich tvůrců (Nezval, Halas, Deml, Zahradnicek, Holan aj.), ale i v prolinani ideji a hlavně tvarů a estetických východisek. Sve teze zaklada na dualni koncepci dualniho vývoje anglicke a ceske literatury, jak to kdysi vyjadřil Rene Wellek. Cesta k světovosti ceske literatury je podle autora založena pravě na budovani tohoto silneho vztahu a komplementarniho, vicepramennehoo celku, ktere anticipuje tzv. postsekularitu, ktera se projevuje v celem 20. stoleti, casto i dřive, ale intenzivně od druhe poloviny 20. stoleti jako jista forma navratu k naboženskemu spolecenskemu vědomi.