Nezapomenuté místo posledního spočinutí: Umění a kultura Komenského muzea v Naardenu

Pojetí umění u Komenského Jan Amos Komenský se zabýval rovněž uměním a uměleckou tvorbou. VeVelké didaktice (Didactica Magna) pojímá umění čistě prakticky, když konstatuje: „Je velmi jednoduché umění vnímat, ale mnohem obtížnější je umění tvořit“. Následně vysvětluje, jak by se měl student tvorbě naučit. V praxi to znamená řídit se dobrým vzorem, a až ruka a duch nasbírají zkušenosti, budou umělecká díla vznikat mnohem spontánněji. Komenského koncept zůstává prakticky orientovaný, výuka výtvarné výchovy je v něm pojímána jako osvojení dovedností. Odborník na umění je pak ten, kdo v sobě spojuje dovednosti se znalostmi. Abychom mohli vytvořit umělecké dílo, jsou podle Komenského nutné tři předpoklady ‒ příklad nebo umělcova idea, materiál a nástroje. Následující úvahy bych rád spojil s uměleckým dílem, jehož ústřední postavou je Komenský, totiž s Komenského mauzoleem v Naardenu. Mauzoleum vzniklo v letech 1933–1937 a záhy se proslavilo. Záměrem každého uměleckého díla je něco sdělit. Viděno z pohledu recipienta lze v uměleckém díle spatřit něco, co překračuje hranice materiálu, ze kterého bylo vytvořeno. V případě tohoto uměleckého díla má zcela mimořádný význam jeho stanoviště: je to místo posledního spočinutí Komenského. Památník je pamětním místem, které má potenciál stát se kultem. Práce umělcova někdy nepromlouvá pouze sama za sebe, ale stává se součástí většího celku. V tomto případě se jedná o světové uznání, či dokonce uctění muže, jenž je pro své spřízněné duše dodnes zdrojem inspirace. Hans van der Linde a Památník a Muzeum J. A. Komenského v Naardenu info@comeniusmuseum.nl